„Jsem první prezident, který proti Číně zasáhl,“ řekl Trump s odkazem na obchodní spor, který Washington s Pekingem vede. Právě obchodní konflikt je podle šéfa Bílého domu důvod, proč se Čína snaží výsledek voleb ovlivnit.
Čínský ministr zahraničí Wang Trumpovo obvinění odmítl. „Do voleb nezasahujeme a zasahovat nebudeme,“ řekl Wang. Podle něj Peking plně respektuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí cizích států. Trumpovo tvrzení o čínských snahách pak označil za nepodložené.
V listopadu budou Američané vybírat nové členy Sněmovny reprezentantů a třetinu Senátu. Demokraté se chtějí pokusit ovládnout alespoň jednu z komor Kongresu USA, a tak by Trumpovi výrazně zkomplikovali zbývající dva roky jeho prvního funkčního období.
Teherán podporuje terorismus, míní Trump
„Spojené státy nikdy nedovolí, aby Írán získal jaderné zbraně,“ prohlásil Trump a dodal, že jeho administrativa již připravuje nové a ještě tvrdší sankce než ty, které již Washington na Teherán uvalil.
Trump v květnu oznámil, že USA odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem, v srpnu pak Spojené státy zavedly vůči Íránu nové sankce. Všechna odvetná opatření začnou platit do začátku listopadu. Ostatní signatáři dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení části mezinárodních sankcí, tedy Británie, Čína Francie, Německo a Rusko, s rozhodnutím USA nesouhlasí a s Teheránem chtějí dále obchodovat.
Donald Trump v Radě bezpečnosti kritizoval mezinárodní dohodu, neboť podle něj umožňuje Íránu dále kráčet po strašidelné cestě, na jejímž konci je jaderná zbraň. Proto je podle šéfa Bílého domu nutné, aby i ostatní členové Rady bezpečnosti spolupracovali s USA s cílem zabránit Teheránu získat nukleární zbraně.
Trump také řekl, že Teherán podporuje terorismus ve světě a vyvolává napětí a konflikty v regionu.
Americký prezident také vyjádřil svůj názor na řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Je pro vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele. V prosinci uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele, navzdory jeho statusu města. Palestinská samospráva v reakci uvedla, že USA tímto krokem přišly o možnost dělat ve sporu zprostředkovatele.
Trump při setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v New Yorku uvedl, že chce v následujících dvou až třech měsících představit svůj mírový plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Líbí se mi řešení v podobě dvou států. To by podle mě fungovalo nejlépe... Takový je můj pocit,“ uvedl Trump.
Řešení v podobě dvou států
Loni v prosinci Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a oznámil, že tam USA přesunou svou ambasádu, to se stalo v květnu. Právě Jeruzalém je nadále jedním z nejožehavějších bodů izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael východní Jeruzalém obsadil za války v roce 1967 a pak tuto část města připojil k západní a takto sjednocený Jeruzalém označuje za své hlavní město.
Svět ale anexi neuznává a Palestinci chtějí mít ve východní části hlavní město budoucího státu, který by měl zahrnovat jak Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu, tak Pásmo Gazy, kde vládne radikální hnutí Hamás.
Palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu Trumpovu administrativu kvůli rozhodnutí o Jeruzalému bojkotuje. Mnoho expertů proto pochybuje, že se Trumpovi podaří zprostředkovat mírovou dohodu, o které dlouhodobě hovoří a kterou byl pověřen tým v čele se zetěm a poradcem Trumpa Jaredem Kushnerem a americkým vyjednavačem pro Blízký východ Jasonem Greenblattem.
„Je mým snem, udělat to před koncem mého prvního funkčního období,“ uvedl Trump v souvislosti s izraelsko-palestinským mírovým plánem.
Na prohlášení reagoval jak Izrael, tak palestinská autonomie na Západním břehu Jordánu. Mluvčí šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse Nabíl abú Rudajná řekl, že řešení v podobě dvou států je dlouhodobě cílem mírových rozhovorů. Palestinci podle něj usilují o nezávislý palestinský stát s hranicemi korespondujícími s rozdělením území před válkou v roce 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Doplnil, že k záležitosti se v OSN ve čtvrtek vyjádří sám Abbás. Netanjahu podle izraelského listu Haarec uvedl, že ho Trůmpův výrok „nepřekvapil“ a doplnil, že definice státu je pro každého jiná. Jsem ochoten přistoupit na to, aby si Palestinci mohli vládnout, ale nedopustím, aby nám mohli ublížit, řekl izraelský premiér.
