Svaz bojovníků za svobodu ocenil poslance Ondráčka, který rozháněl demonstrace v roce 1989

Komunistický poslanec Ondráček obdržel ocenění Za vlast a za svobodu (zdroj: ČT24)

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček obdržel tento týden ocenění od Českého svazu bojovníků za svobodu. Pamětní medaili s nápisem Za vlast a za svobodu mu předal předseda svazu Jaroslav Vodička. Ocenění vyvolalo rozhořčení kvůli účasti Ondráčka na policejních zásazích proti demonstrantům v roce 1989.

Ondráček na svém facebookovém profilu uvedl, že ocenění bylo nečekané. Za co konkrétně medaili dostal, neuvedl. Podrobně se vyjádřit nechtěli ani představitelé svazu. „Pracuje ve prospěch národa, jenže nemám teď čas to vysvětlovat,“ reagoval místopředseda ČSBS Emil Šneberg.

Ocenění Ondráčka kritizovali například senátoři Václav Hampl (nez.) a Jiří Drahoš (Starostové a nezávislí). „Trochu zírám,“ přiznal Hampl. „Není mi jasné, co přesně pan Ondráček pro svobodu udělal kromě toho, že mával před lety pendrekem na Palachově týdnu. Zapadá to do série poněkud obskurních kroků, kterých jsme v poslední době byli svědkem. Připadá mi to skoro až jako provokace, když uvážíme, jak velké demonstrace svobody milované veřejnosti pan Ondráček před časem dokázal vyvolat.“

Ondráček jako člen policejního pohotovostního útvaru zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během takzvaného Palachova týdne. Pro časopis Mladý svět také přiznal, že byl při zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989.

Poslancem za KSČM je Ondráček od roku 2013. Do povědomí se dostal mimo jiné návrhem zařadit do trestního zákoníku paragraf trestající hanobení prezidenta republiky vězením. Počátkem letošního března byl zvolen předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jeho zvolení vyvolalo demonstrace, jejichž účastníkům vadila Ondráčkova předlistopadová minulost. Po čtyřech dnech Ondráček na předsednictví rezignoval.

  • Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) o sobě tvrdí, že je je dobrovolný, nestranický a nezávislý spolek, který sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve druhé světové válce, jakož i jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich počínaje 15. rokem jejich věku. Na provoz dostává šest milionů ročně ze státního rozpočtu.
  • Podle webových stránek svazu působí v jeho rámci pět autonomních sdružení (Sdružení domácího odboje a partyzánů, Sdružení Českého národního povstání, Sdružení zahraničních vojáků 2. světové války, Sdružení politických vězňů a pozůstalých a Sdružení přátel interbrigadistů). Jako kolektivní členové s ČSBS spolupracují čtyři spolky (Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Sdružení čs. zahraničních letců – východ, Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí a Společnost Ludvíka Svobody).
  • Koncem roku 2016 opustily Český svaz bojovníků za svobodu stovky lidí. Vadilo jim údajně neprůhledné hospodaření a politizace činnosti organizace. Přes 300 jich pak vstoupilo do nově vzniklého Spolku pro zachování odkazu českého odboje. V lednu ČSBS tvrdilo, že se celkový počet jeho členů nemění.
  • Zdroje: ČT24, zasvobodu.cz