Recenze: Nový český seriál Lynč myslí globálně, ale vypadá lokálně. V dobrém i zlém

Seriál Lynč zaujme neokoukanými mladými tvářemi i touhou pracovat s uvěřitelným prostředím.
Foto: Mikuláš Křepelka
Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
23. 10. 2018 17:23
Nový seriál České televize Lynč, který vznikal pod dohledem Američana, se točí kolem rasového napětí v malém českém městě. Ke sledování dalšího dílu lákají společenské vztahy.

Zločin, po jehož potrestání nikdo netouží. Už svou premisou zaujme nový osmidílný seriál Lynč, který včera začala vysílat Česká televize. Vznikl pod vedením amerického scenáristy Harolda Aptera, který při workshopu spolupracoval se studenty tuzemských filmových škol. Výsledek umí překvapit.

Vražda na malém městě, kam se hlavní hrdina vrací pracovně i z osobních důvodů, není v dnešních kriminálních seriálech nijak originální motiv. Nedávno s ním pracovaly Ostré předměty od HBO, předtím třeba seriál Na jezeře.

Spojení začínajících českých tvůrců se zkušeným americkým showrunnerem však, alespoň dle první části seriálu, přináší pozoruhodnou lokální variantu osvědčené zápletky. Jen se nabízí otázka, zda Apter - který napsal jednu epizodu seriálu Star Trek: Nová generace či některé díly Walkera, Texas Rangera a nemá mnoho zkušeností s moderní televizí - je ideálním rádcem pro mladé autory.

Hlavním hrdinou Lynče je dokumentarista Lukáš, který se vrací do maloměsta, kde jako kluk pobýval u babičky. A tím mrtvým, jenž se objeví hned v první scéně, je Rom Denis. Příběh se evidentně bude točit kolem rasového napětí v malém městečku Buchnově.

Lukáš cítí vinu za své nerozvážné - a zatím blíže nespecifikované - klukovské skutky, které se nyní snaží odčinit s pomocí kamery, jež má odhalit pravdu o Denisově smrti. K vraždě došlo na náměstí, ale překvapivě nikdo nic neviděl, po městě se říká, kdo to byl, důkazy však chybí.

Seriál Lynč zaujme neokoukanými mladými tvářemi i touhou pracovat s uvěřitelným prostředím. Stačí dobře vybraná stará továrna či miniaturní dřevěná bouda obklopená zelení a kočkami, sloužící jednomu z hrdinů jako obydlí.

Především však projekt od začátku pracuje se sociální linkou. Tvůrci ukazují soužití bílé většiny s romskou menšinou nečernobíle, empaticky hledí na truchlící romskou matku či syna, který za drsná slova schovává city k mrtvému bratrovi. S podobnou pozorností nicméně seriál zobrazuje i postavy, které reprezentují onen typický model "nejsem rasista, ale…" Třeba místostarosta Buchnova v podání Jiřího Dvořáka tuto figuru předvádí tak emotivně, až má divák takřka tendenci vcítit se do jeho kůže.

Jako by se fakt, že hlavní hrdina je dokumentarista, promítl i do způsobu vyprávění, do pozornosti věnované všem hrdinům. A jak se mezi ně postava Lukáše noří, jak se zaplétá do vztahů na maloměstě, přestává tu pro ni být bezpečno.

Lynč chce být nejen detektivka, ale také syrové sociální drama. | Video: Česká televize

Na druhou stranu seriál Lynč často působí prkenně. Hned první scéna, v níž dívka nalézá mrtvého, je zrežírována skoro jako na divadle. A podobné je to s každou situací, kdy se děje něco inscenačně složitějšího. Když někoho srazí auto, scéna, kde má buď kulminovat napětí, nebo má naopak být záměrně ztišená a distancovaná, působí spíše dojmem, jako by si tvůrci říkali: "Hlavně ať už to máme za sebou."

Také se tu projevuje, jak těžké je držet se v zavedených žánrových mantinelech a přitom působit realisticky. Někdy se to daří díky přirozeným dialogům, tvůrci už výběrem "šedé myši" Matěje Anděla do hlavní role ukazují, že nechtějí dílo silně stylizovat, spíše točit o obyčejných lidech v obyčejném městě, kde se událo něco nevšedního.

Tím, že si Lukáš natáčí a posléze přehrává výpovědi okolí, se daří s minimem prostředků chytře dávkovat a doplňovat informace - někdy kvůli tempu či dramatickému účinku přeskočit dialog, později jej nechat běžet jen na obrazovce počítače.

Nakonec ke sledování dalšího dílu lákají především společenské vztahy. Režijně seriál působí trochu rutinně, vyprávění rozhodně nestojí na stylu zmiňovaných zahraničních produkcí. A kupříkladu jedna z ústředních linií, v níž figuruje těhotná dívka a její podivně starostlivý a panovačný otec, ztvárněný Pavlem Křížem, občas až příliš hraje snahou jít na hranu tajuplného a děsivého tabu.

S takovými tabu se pracuje jak ve skvělých dílech typu Ostrých předmětů, tak v telenovelách. Zatím nelze říci, zda tady seriál Lynč diváky záměrně nesvádí na špatnou stopu. Provedením zkrátka má občas blíže ke klišé než svébytné stylizaci, která by dávala prostor pro funkční nadsázku.

Lynč chce být nejen detektivka, ale také syrové sociální drama. Nebojí se sprostých slov, s nimiž pracuje sice uměřeně, avšak s nevyrovnaným účinkem. A takový je zatím i jako celek. Pozornost si zasloužil, teď je otázka, zda se mu podaří rozptýlit rozpaky.

 

Právě se děje

Další zprávy