Další mocný finiš Olomouce. Co jsem komu udělal, ptal se kouč Jílek

Fotbalisté Olomouce rozehrají mizerně standardní situaci a opavský rychlík Joel Kayamba táhne v posledních vteřinách nastavení přečíslení tří na jednoho.

Přihrává rozpumpovanému obránci Janu Žídkovi, jemuž rána v pokutovém území sedne.

Prásk! Obrovitý brankář Miloš Buchta se po míči natahuje marně. Zaduní břevno. Konec. 2:2.

Pro Žídka a spol. obzvlášť trpký závěr, neboť chvíli předtím, v 89. minutě, olomoucký útočník Martin Nešpor hlavičkou zblízka využívá silný tlak Sigmy a srovnává.

„Obrovský pech,“ litoval Žídek. „Chyběl centimetr. Je to naše hloupost, potřetí za sebou ztrácíme zápas v 90. minutě. Musíme být ale soudní a uznat sílu soupeře,“ doplnil hroťák Tomáš Smola.

Když ve 22. minutě tečoval na přední tyči centr veterána Zavadila od rohového praporku tak šikovně, že se míč od stehna odrazil do břevna a za čáru, bylo to šok.

Opava vedla v Olomouci už 2:0. Okamžitý manévr olomouckého trenéra Václava Jílka se dal tušit: stáhl stopera Štěrbu a do hry poslal záložníka Jiřího Texla, jenž minulé dva zápasy jako žolík skóroval.

7 fotografií

Na hřiště přinesl kapitánovi Vepřekovi lísteček s taktickými pokyny. Sigma už potřetí v řadě během utkání použila katastrofický scénář. Opět přeskupila řady na tři obránce a nadechla se k mocnému obratu. Zatímco před týdnem v Karviné to vyšlo totálně a bylo z toho vítězství 3:2, v sobotu brali Hanáci bod. Což vzhledem k šanci Žídka nebylo málo.

„Nevím, co jsem komu udělal, že zažívám teď zápasy s takovým nervovým vypětím,“ povzdechl si Jílek. „Chtěli jsme bodovat naplno. Konečně by nám to pomohlo dostat se do středu tabulky. Ale když ztrácíte 0:2, tak bod prostě musíme brát.“

Dvanáctá Sigma bodovala počtvrté v řadě, Opavu mohla přeskočit, kdyby ji porazila. Bývalý záložník Olomouce David Kobylík bubnováním v kotli hnal modré na zteč. Do vápna bránící Opavy létaly centry.

Texl trefil břevno, Plška a Dvořáka vychytal Šrom. Trenér Slezanů Ivan Kopecký odhodil kabát. „Zpotil jsem se pěkně, soupeř měl tlak.“

Žídek přikývl: „Sigma změnila rozestavení a měla v krajích víc místa. Je to kvalitní tým, dlouho jsme odolávali, ale doma hraje velmi dobrý kombinační fotbal i ve čtyřech vzadu, teďka jim to vychází takhle. Mají víc hráčů nahoře a jsou to šikovní kluci.“ Smola věřil, že riskantní hru Sigmy potrestají třetím zásahem: „Taky jsme to hráli, takže víme, že dopředu je to hodně nebezpečné, ale zároveň hodně zranitelné. Věděli jsme, že když dostaneme míč na Kayambu a půjde jeden na jednoho, bude z toho šance.“

Hra vabank byla sice od Olomouce zajímavá, ale pokud jste od modrých čekali dominanci a větší kvalitu, pak vás ani enormní snaha nemohla uspokojit. Byl to spíš chaos.

Navíc Buchta ještě čapnul sóla Kayamby a Smoly. Čisté gólovky!

Pod své možnosti zahrálo víc sigmáků; dirigent Houska tápal, Pilař na křídle zaujal jen ochotnými pády. Kontaktní rána svátečního střelce Vepřeka, jenž levačkou napálil hopsající míč z voleje zpoza vápna do šibenice, však byla úchvatná. Ve 33 letech si připsal teprve druhý ligový gól. „Ani nevím, jestli tak čistě někdy trefil balon. Nádherná branka,“ ocenil Jílek.

Utkání nepomohl sudí Příhoda, který necitlivě kouskoval hru, a pak to byla samá mela. Olomoucký bek Sladký skluzem sestřelil aktivního Zapalače a ještě mu od plic vyčinil.

„Nechci se prát, jdu si jenom popovídat a hecnout to. Zápas měl všechno. I strkanice,“ mrkl Smola. „Bylo kvalitní nasazení, do každého souboje se šlo naplno. Ale po zápase jsme si podali ruce,“ řekl Žídek.

Příhoda rozdával splašeně žluté karty, tasil jich devět. Dávno se mu vymknula kontrola nad bitvou.

Nemluvě o pouze čtyřminutovém nastavení, byť lékaři dlouho ošetřovali s tržnou ránou jeho samotného. „Bylo tam strašně moc teatrálnosti. Dovolím si tvrdit, že čistého času se možná neodehrálo ani 50 procent. Kouskovaná hra pak možná i hráče startovala,“ nelíbilo se Jílkovi polehávání Opavských. „Tahali čas. Není to cesta, jak posouvat český fotbal dál.“

Nešpor srovnal, chtěl víc: Otočit 0:2 je z pekla štěstí Martin Nešpor z Olomouce (vlevo) a Dominik Simerský z Opavy v souboji o míč. Zaběhl si na zadní tyč a hlavičkou v 89. minutě zařídil fotbalové Olomouci doma bod s Opavou. „Ale i tak je to pro nás ztráta,“ povzdechl si útočník Martin Nešpor po remíze 2:2. Potřebujete prohrávat o dva góly, abyste začali hrát? Po Karviné jsme si něco řekli. To bylo z pekla štěstí, že jsme otočili 0:2 na 3:2. A teď si necháme dát dva góly ještě doma. Bere to hrozně sil. Jenom na sebe koukáme, bezmoc. Dobrý, že jsme vyrovnali, ale nevím, co k tomu dodat. Vyrovnal jste na poslední chvíli. Konečně balon přeletěl na zadní tyč přes prvního hráče. Docela hodně centrů tam padalo, ale vždy nepřeletěl jejich prvního hráče. V hlavě jsem si řekl, že nepůjdu na první tyč jako vždy, jak po mně chce trenér, tak jsem si vlezl dozadu. Texl to nechával dojít do brány, aby náhodou nebyl ofsajd, takže štěstí. Aspoň vydřený bod trošku zahřeje. Tím spíš, že opavský Žídek z poslední akce napálil břevno? Rozehrál jsem centr, ale zase Milan Lalkovič nedostal míč přes prvního hráče, ten to odhlavičkoval a valilo se to. Jak dá člověk na 2:2, tak má v hlavě euforii, že to může otočit, a nakonec nás to mohlo stát i bod. Je nakonec dobrý? Na vývoj nechci koukat, beru to jako ztrátu. Když se řekne Sigma a Opava, která hrála minulý rok druhou ligu, tak má Sigma silnější jméno. Opava si hrála to svoje – jednoduchý fotbal, dlouhé balony. Mají zkušené mužstvo. Zavadil, klobouk dolů, že tak hraje ve 40 letech. Z něho jedou emoce. To k fotbalu patří. Ale my se musíme koukat na nás. Dostáváme laciné góly.