Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mikroplasty v podezření. Zamořují svět a lidé je i konzumují

Věda

  5:52
Mikroskopické částice z plastů zamořily svět a lidé je konzumují v potravinách i nápojích. Jaká zdravotní rizika hrozí? Zatím ani nevíme, protože původní podezření se neprokázala.

Většina z nich jedla ryby nebo mořské plody, nikdo z nich nejedl výlučně vegetariánskou stravu. Vědci pak při zkoumání vzorků stolice zjistili, že v nich bylo obsaženo devět různých druhů plastů, některé částice byly až pět milimetrů velké. foto: Shutterstock

Za posledních sedmdesát let vyprodukovalo lidstvo 8,5 miliardy tun plastů. Ročně přibude na tuto hromadu dalších 350 milionů tun. Asi 60 procent z dosud vyrobených plastů skončilo na skládkách nebo v přírodě. Zdaleka nejde jen o povalující se PET lahve, poletující mikrotenové sáčky nebo kusy polystyrenu plující po hladinách řek. Od hlubin oceánu po vrcholky horských štítů jsme svět zamořili také drobnými, často neviditelnými částicemi plastů.

Všudypřítomné

Kousky o velikosti do pěti milimetrů označují odborníci jako mikroplasty. Částice menší než 0,15 milimetru zahrnují do kategorie nanoplastů. Mnoho částic vzniká rozpadem nejrůznějších plastových výrobků. Z oděvů ze syntetických tkanin se například při praní uvolňují mikroskopická vlákna.

Vyhynutí želv zasáhne negativně ekosystém. V moři je zabíjí plasty

Část mikroplastů produkuje člověk přímo. Výrobci kosmetiky například přidávají do mýdel, šamponů nebo zubních past mikroskopické granule, aby zvýšili jejich čisticí účinky. Po jediném osprchování skončí v odpadních vodách řádově statisíce těchto mikrogranulí. Mikroplasty a nanoplasty kontaminují vodu i půdu. Na dně severoamerického jezera Ontario leží na každém kilometru čtverečním více než milion mikroskopických plastových částic. Mikroplasty a nanoplasty pronikají do těl živočichů. Rybám ničí nervový systém. U korýšů vyvolávají neplodnost. Mnohé z nich poškozují dědičnou informaci.

S potravou a pitnou vodou polykají mikroplasty a nanoplasty také lidé. Částice se dostávají do potravin a nápojů buď se surovinami, nebo z plastových obalů. Nedávná studie odhalila, že každý z nás vylučuje ve stolici pestrou kolekci mikroplastů a nanoplastů. Hojně jsou mezi nimi zastoupeny například nepatrné úlomky PET lahví, z kterých pijeme nejrůznější nápoje.

Narůstající obavy

Německý výzkumný Spolkový institut pro hodnocení rizik zorganizoval nedávno průzkum, z jehož výsledků vyplývá, že veřejnosti nahánějí důsledky znečištění životního prostředí mikroplasty a nanoplasty stále větší strach. Jako významné zdravotní riziko je vnímala více než polovina respondentů. Nakolik je tento strach opodstatněný?

Varovné jsou výsledky laboratorních pokusů, při kterých vědci kultivovali buňky střevní sliznice s mikroplasty a nanoplasty. Do nitra buněk dokázaly proniknout částice s průměrem až 0,004 milimetru. Avšak v živém těle se částice chovají jinak. Ve střevních buňkách pokusných zvířat krmených mikroplasty a nanoplasty se najdou plastové částice jen vzácně. Přes střevní stěnu přechází do krevního oběhu jen malé množství částic menších než 0,15 milimetru a do orgánů proniknou jen částice o průměru 0,0015 milimetru. Ani u zvířat, která dostávala s potravou masivní porci mikroskopických částic z plastů, nepozorovali vědci narušení funkcí orgánů. Jestli vládnou podobné poměry i v lidském trávicím traktu, není zatím jasné. Zdá se, že většina mikroplastů a nanoplastů, které sníme nebo vypijeme s kontaminovanou potravou či vodou, náš organismus zase vyloučí.

Tři čtvrtiny mořských ryb v sobě mají plasty

Magnet na škodliviny

Můžeme tedy být klidní? Zdaleka ne. Mikroplasty a nanoplasty mají sice nepatrné rozměry, ale vzhledem k jejich množství v životním prostředí je jejich celková plocha obrovská. Na povrchu plastových částic mohou probíhat různé chemické a fyzikální pochody, které vlastnosti mikroplastů a nanoplastů významně mění. Na částice se můžou vázat nebezpečné chemikálie, kterými lidstvo znečistilo životní prostředí.

K látkám, které ochotně usedají na povrch mikroplastů a nanoplastů, patří například rakovinotvorné polychlorované bifenoly nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Na plastových částicích se tak mohou tyto látky vyskytovat ve větším množství, než v jakém se nacházejí v životním prostředí. Do těla zvířat či lidí vnášejí takto „ušpiněné“ mikroplasty a nanoplasty škodliviny jako trojští koně.

Propočty expertů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin naznačují, že mikroplastoví a nanoplastoví trojští koně nejsou s to propašovat do lidského organismu významné množství nachytaných škodlivin. Vědci postupovali podle katastrofického scénáře a předpokládali, že lidé jedí mušle nasbírané v lokalitách hojně znečištěných mikroskopickými částicemi z plastů a navíc kontaminovaných vysokými koncentracemi polychlorovaných bifenolů nebo polycyklických aromatických uhlovodíků. I kdyby člověk denně snědl čtvrt kila takových mušlí, zátěž jeho organismu polychlorovanými bifenoly by se zvýšila o pouhých 0,006 procenta a u polycyklických aromatických uhlovodíků by stoupla o necelých 0,004 procenta.

Neodstraněné otazníky

Velká celková plocha mikroplastů a nanoplastů dává příležitost bakteriím, aby se na nich uchytily a narostly ve vrstvě označované jako biofilm. Bakterie žijící v biofilmech představují zvláštní společenstvo, kde se mikrobi vzájemně podporují, komunikují spolu a díky slizovitým obalům snáze vzdorují nepříznivým vlivům včetně antibiotik. Nakolik ohrožují zdraví člověka bakterie žijící v biofilmech na mikroskopických částicích plastů, není zatím jasné.

Nejnovější zpráva Spolkového institutu pro hodnocení rizik konstatuje, že zatím nevíme ani to, kolik mikroplastů a nanoplastů lidé zkonzumují s potravou a nápoji.

„V současné době proto usilovně zkoumáme, jak pronikají mikroplasty do těla přes střevní stěnu lidí a jaký to může mít dopad na lidské zdraví,“ dodává prezident institutu Andreas Hensel.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...