Všechna roční období v jediný den. Na Gran Canaria využijete plavky i šálu

1. 12. 2018

/REPORTÁŽ/ Studené podzimní dny lákají k dovolené v teplých krajinách. Ideální úprk před zimou představují Kanárské ostrovy, na své si zde přijdou příznivci extrémních sportů, obdivovatelé historie i milovníci moře. Za opravdový miniaturní kontinent je považován ostrov Gran Canaria. Díky jeho pestrému povrchu, který je sopečného původu, lze na malém území během jednoho dne zažít všechna roční období.

Na světě bychom těžko hledali rozmanitější místo. Stačí přejet do vedlejšího údolí a krajina se rázem změní. Místo vyprahlých skal připomínajících měsíční krajinu se procházíme borovicovými lesy. Žloutnoucí listí kaštanovníků na svazích hor připomíná podzim, dozrávající fíky zase konec léta.

Tajný tip pro fajnšmekry? Lužické hory jsou neošlapané, říká autor průvodce

I když je souostroví tradičně považováno za místo pro luxusní dovolenou, naše peněženky příliš provětrat nemusí. V zájezdech „na Kanáry“ se předhánějí snad všechny větší cestovní kanceláře. Dají se však jednoduše projet i na vlastní pěst.

Nejpohodlnějším způsobem, jak se na ostrově dopravovat, je půjčit si auto. S předstihem se dá zamluvit už od ceny sto eur za týden (2600 korun). My si však připlácíme za větší vůz, aby se v něm dalo v případě potřeby přespat. Na druhou stranu zase ušetříme za ubytování. Poměrně dobře zde ale funguje i síť autobusů.

Tajuplná strž

Nedaleko od letiště se nachází strž Guayadeque, vyrážíme proto hned na její prohlídku. V jedné z nejhlubších roklin se kromě řady endemických rostlin nachází cenné archeologické pozůstatky po původních obyvatelích ostrova, který v 15. století ovládli Španělé.

Na Klínovci otevřou první sjezdovku. Lyžuje se už v Krkonoších a Jeseníkách

Dozvídáme se, že první obyvatelé sem dopluli pravděpodobně tři tisíce let před naším letopočtem z Afriky, jejíž pobřeží se nachází pouhých sto kilometrů odsud. Dnes po nich nacházíme jeskyně ve skále a zbytky kostí a nástrojů v místním muzeu.

Naprosto typickým pozůstatkem zemědělců z mnohem pozdějších dob jsou však terasovité zídky. Dnes už ale málokde využívané, většinu z nich si vzala příroda zpět. Zdá se, že tehdejší lidé nedělali nic jiného, než celý den vybírali na svých polích kameny. Vyrážíme odtud k malému kráteru sopky Los Marteles, kterou lemují okolní borovice.

Obětní jeskyně ve skalách

Opravdovým přírodním unikátem je oblast okolo vesničky Tejeda v samém srdci ostrova. Přijíždíme přes průsmyk Cruz dela Tejeda, odkud se nám nabízí dechberoucí výhled na celé údolí, které je pozůstatkem obřího sopečného kráteru. Uprostřed něj se tyčí tajemné skalisko Bentayga, které původní obyvatelé uctívali a prováděli zde obětní obřady. Čím blíže se k němu blížíme, tím více je cítit jeho majestátnost a tajemnost, kterou ještě umocní obřadní jeskyně na úpatí skaliska. Působivé…

Skanderbegovo náměstí ilustruje albánskou historii. V pozadí domy postavené Mussolinim za italské okupace doplňuje mešita z dob turecké nadvlády a pravoslavný chrám. V pozadí pak moderní výškové budovy. Socha Skanderbega vystřídala Hodžu, předtím Stalina.

REPORTÁŽ: Albánie čeká na své objevitele

Podobným dojmem působí i majestátní posvátný útvar Roque Nublo (mračné skalisko), na který je vidět ze všech stran. Jak se dozvídáme, obě skaliska jsou pozůstatkem kráteru mladšího, který zvětral a zanechal uprostřed osamělou skálu. Na jeho průzkum se vyplatí vyrazit ráno, neboť okolo poledne už není kde zaparkovat. Ve zbytku času ještě stíháme výstup na nejvyšší horu Pico de la Nieves tyčící se do výšky téměř dvou tisíc metrů a je odtud vidět sousední ostrov Tenerife.

V horách jsou vyznačena místa, kde se dá postavit stan. Na některých jsou zabudované venkovní grily a dá se tu nabrat pitná voda. Kempovné ale nikdo nevybíral.

Jelikož přichází počasí vskutku podzimní, ne-li zimní, vyrážíme o několik kilometrů na jih, kde má vládnout léto. Cestou ještě neopomíjíme vyhlídku La Degollada de las Yeguas. Pohled na táhnoucí se kaňon podle místních připomíná Grand Canyon v USA.

A vskutku, léto je tady. Po příjezdu do Maspalomas vyhrnujeme nohavice a vytahujeme plavky.

Nudapláže malé Sahary

Dalším unikátem jsou pouštní duny táhnoucí se v délce několika kilometrů. Rozprostírají se na samém jihu u města Maspalomas. Pouštní krajina s místy až dvacetimetrovými písečnými dunami bývá často označována za „malou Saharu".

Veksláci, krávy i neodbytní taxikáři: Zakarpatská Ukrajina má své kouzlo

Vyzouváme boty a vyrážíme přes duny až k moři, kde plynule přecházejí v pláže. Zde se to už hemží turisty užívajících si sluníčko. Výjimkou nejsou nudapláže, které se občas za dunami skrývají. Nudisté opravdu nemají rádi, když si je fotíte a proto není dobré vyrážet na procházku s foťákem v ruce.

Duny jsou mořského původu. Mořské vlny rozbíjejí korálové útesy a písek vyplavují na pobřeží. Vítr z nich následně staví až dvacetimetrové kopečky.

I když je ostrov opravdu malý a dá se po krkolomných silnicích za dvě hodiny projet od severu na jih, za týden opravdu nestíháme vše. Hlavní město Las Palmas, kde na své cestě do Ameriky přenocoval Kryštof Kolumbus, si proto necháváme na příště.

Gran Canaria s rozlohou 1560 kilometrů čtverečních je třetím největším ostrovem ze sedmičky Kanárských ostrovů. Největším je Tenerife, druhý největší je Fuerteventura, dále Lanzarote, La Palma, La Gomera a nejmenším je El Hierro.

Jak se sem dostat: letenka z Berlína či Mnichova se s nízkonákladovými společnostmi dá s předstihem pořídit od 1700 korun, z Prahy vyjde o něco dráž. Nejvíce slunné pláže jsou na jihu, je zde ale více turistů. Ceny potravin jsou o málo dražší než v Česku. Pivo v hospodě stojí od tří eur.

Jízda po úzkých horských silničkách je místy doslova adrenalinovým zážitkem. Jak postupně zjišťujeme, každé druhé auto je poznamenané škrábanci. Drobné karamboly tu asi příliš neřeší.