Hlavní obsah

Sto let setkávání v Bretani

Právo, Jan Šída

Pražská Národní galerie připravila společně s Musée Départemental Breton ambiciózní projekt Bonjour, monsieur Gauguin. Výstava, která trvá do 17. března, chce představit přímou i nepřímou spolupráci mezi našimi a francouzskými výtvarnými umělci v oblasti Bretaně.

Foto: katalog výstavy

Bretaň inspirovala v tvorbě i Jana Zrzavého.

Článek

Nejzápadnější výspa Evropy vždy přitahovala umělce a za období od roku 1850 do 1950 jí bylo různým způsobem ovlivněno mnoho, často významných českých či slovenských umělců. Protože vedle sebe na výstavě visí obrazy (či stojí skulptury) francouzských a našich autorů, může si každý udělat obrázek, nakolik tuzemská výtvarná škola zaostávala, či nezaostávala za francouzským uměleckým prostředím.

Název výstavy kurátorky Anna Pravdová a Kristýna Holmuthová pojaly coby odkaz k nejslavnějšímu obrazu pražské Národní galerie. Jde o dílo Paula Gauguina Bonjour Monsieur Gauguin z roku 1898, který zakoupil československý stát v roce 1937. Vzniklo v jedné bretaňské vesničce, jeho první verze visela nade dveřmi tamního hostince, a je inspirováno podobným dílem Gustava Couberta.

Inspiraci v pracích proslulejších autorů, divoké bretaňské krajině či krojích jejích obyvatel hledali i naši umělci. Někteří jezdili do Bretaně pravidelně a zobrazovali to, co viděli kolem sebe. Jiní tam byli třeba jen jednou nebo dvakrát a dojmy, s nimiž se vrátili domů, poté přetransformovali k obrazu svému.

K těm prvním patřil třeba František Šimon Tavík, ve své tvorbě vycházející z klasické realistické školy 19. století. Maloval prosté lidi, prodavače dřeváků či rybáře. Šel podobnou cestou jako Gauguin, kterého zaujaly bretaňské selky a jejich vizuálně vděčné kroje.

František Kupka byl naopak ovlivněn výrazným vodním živlem, totiž mořem. Zpěněná hmota vytváří protiváhu dynamiky figur, které autor staví do prvního plánu (oleje Vlna a Souboj pravěkých mužů).

Malíř Rudolf Kremlička je pomyslně rozkročen mezi klasickou malbou a modernou. V jeho pojetí lze už objevit prvky kubismu či impresionismu, případně symbolismu. Moderní vidění skutečnosti představuje Jan Zrzavý, redukující mnohde tvar na jednoduché geometrické těleso. Jeho bárky plující podél pobřeží připomínají dětské papírové lodičky a maják pravítko trčící k nebesům.

Surrealistická vizionářka Toyen se v díle Pradleny noci inspirovala keltskou mytologií. Olej Všechny živly proniká symboly oka, moře, ptačí perutě i zkrouceného listu.

Výstava je pro skutečné milovníky výtvarného umění. V labyrintu, který přináší tolik zásadních uměleckých děl, musí totiž člověk strávit mnoho hodin, aby nalézal, uviděl a pochopil.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám