Stále velmi vitální, energický a dvorný Miroslav Grégr se v rozhovoru s Deníkem zamýšlí nejen nad budoucností jádra, ale také nad svými roky s politikou.
Téma dostavby Temelína znovu ožívá. Jak se díváte na budoucnost jaderné energetiky v ČR?
Teď se to jeví jako aktualita dne, ale o jádro jsem sváděl boj už v době, kdy jsem byl členem Zemanovy vlády. Tehdy se vedla debata, zda Temelín dokončit, nebo zakonzervovat. Hlasování tenkrát skončilo 11 : 8 ve prospěch dostavby.
Kdo byl proti?
Například ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, financí Pavel Mertlík, kultury Pavel Dostál či spravedlnosti Otakar Motejl. Samozřejmě nejhlasitějším odpůrcem byl ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Trochu humorně působí vzpomínka, že si nechal vypracovat průzkum veřejného mínění a ono mu vyšlo, že 72 procent lidí bylo pro rozvoj jaderné energetiky. Když jsem dostal na vládě souhlas, zavázal jsem se, že dodržím termín dostavby i finanční limit, který si stále pamatuji, bylo to 98,6 miliardy.
Na kolika jste skončil?
Dosáhli jsme nepatrné úspory kolem 50 milionů korun. I termín předání byl dodržen.
Jak je možné, že se to povedlo, když dnes se jaderné elektrárny stavějí s mnohaletými skluzy a výrazně nabobtnalým rozpočtem?
Podařilo se nám rozmístit správné lidi na správná místa, strašně dobře se s nimi spolupracovalo. V posledních dvou letech dostavby jsem měl měsíční kontrolní dny, v závěru jsem do Temelína jezdil každý týden. V té době jsem byl kromě ministra průmyslu i místopředsedou vlády a nebylo to časově jednoduché, ale dnes na to vzpomínám téměř s láskou. Byl tam báječný kolektiv a věci se dařily.
Tehdy jste si vysloužil od premiéra Zemana přezdívku atomový dědek.
Lidé se mě občas ptají, zda mi nevadí, ale já ji vůbec neberu pejorativně, naopak mě to docela těší, teď už tomu odpovídám i věkem.
Když s těmito zkušenostmi sledujete současnou debatu kolem stavby dalších dvou bloků v Temelíně a jednoho v Dukovanech, co říkáte názoru premiéra Babiše, že vše má financovat ČEZ, respektive jeho dceřiná společnost?
V tomto směru s ním naprosto souhlasím. Neměl bych obavy, že by to ČEZ nezaplatil. Šlo by o nějakých 300 až 400 miliard korun, ale neznamená to automatický nárůst cen elektřiny. I kdyby k rozšíření nedošlo, cena elektrické energie poroste, protože v brzké době na trhu vznikne určité manko. Například kvůli postupné likvidaci jaderných elektráren v Německu, kterému se nebude elektřiny dostávat.
Vizi o globálním přechodu na obnovitelné zdroje z vody, větru a slunce při uzavírání uhelných elektráren tedy nevěříte?
To je podle mě utopie. V určitém omezeném segmentu ano, ale bez jádra se moderní svět neobejde. Mimochodem energii z jádra považuji za čistý zdroj, s čímž souvisí i povinnost budovat likvidační fond. Naopak není jasné, co uděláme se solárními panely, až jejich životnost skončí. Obávám se, že na polích zůstanou lány nepotřebného a neekologického odpadu. Zhruba za patnáct let nebudou v ceně elektřiny započítávány dotace na obnovitelné zdroje, takže tím se také v ceně elektřiny vytvoří určitá rezerva. To bude přesně ta chvíle, kdy musejí být temelínské bloky dostavěny. Rozhodnutí ovšem musí padnout teď, aby se to stihlo.
Bez nich se objektivně neobejdeme?
S ohledem na to, že se to kryje s okamžikem, kdy skončí elektrárny na fosilní paliva, tak ne. Pokud rychle nepřistoupíme k dostavbě dalších bloků, můžeme se z mírných exportérů elektřiny stát jejím dovozcem. Přitom v Dukovanech nestačí retrofit, tedy vyžíhání reaktorů a prodloužení jejich životnosti o patnáct let. Tím se kapacita nezvýší. Vedle dvou temelínských bloků je třeba postavit i jeden nový v Dukovanech.
Zdá se, že si u nás podávají ruku světoví státníci jen kvůli Temelínu, tak komu dát vzhledem ke geopolitické bezpečnosti v jaderných dveřích přednost?
Zvolil bych stejnou cestu, jakou jsme šli my. Temelín i Dukovany se stavěly československýma a českýma rukama. Koupil se projekt jaderného ostrova, přičemž ruský řídicí systém se zaměnil za americký z Westinghousu, ale jinak se všechno vyrábělo v Česku.
Mimochodem, je pravda, že jste pomohl urychlení výstavby i tím, že jste kdysi ve Westinghousu byl?
Když jsme kvůli termínu potřebovali kolem Vánoc zabrat, tak mi pomohla moje zkušenost z roku 1967. Tehdy mi bylo 39 let a zní to neuvěřitelně, ale byl jsem jedním z kandidátů na ministra strojírenství. V té době jsem také absolvoval krátkodobou stáž v USA, kde jsem rovněž navštívil Pittsburgh, sídlo Westinghousu. Strašně se mi zalíbil jejich reklamní slogan You can be sure if it's Westinghouse (Pokud je to Westinghouse, můžete si být jisti). Po těch 35 letech jsem se jejich generálního ředitele zeptal, zda jejich slogan pořád platí. Platil a my jsme termín dodrželi. Zdůrazňuji ovšem, že celkově měla výstavbu jaderné elektrárny na starosti česká strana. Průběžně do ní bylo zapojeno 60 tisíc lidí, převážně vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Jaderná elektrárna představuje práci s vysokou přidanou hodnotou, motivuje a obecně zvyšuje poptávku po technicky vzdělaných lidech.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
