Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Honda Prelude (1978-2001): Legendární japonské kupé debutovalo před 40 lety

Aleš Dragoun
Diskuze (13)
Sportovní kupé od Hondy měla dlouholetou tradici. Prelude vlastně patřila do střední třídy, stala se kultem a dodnes má po světě spoustu fanoušků. Dočkala se pěti generací.

Není nic jednoduššího, než potěšit fanoušky sportovnějších aut a odvodit kupé z velkosériové produkce. A vlastně ani levnějšího. Zejména japonští výrobci to moc dobře věděli a většina z nich taková auta po dekády nabízela. Než se propadl trh... Honda nemohla ve druhé polovině 70. let minulého věku zůstat stranou a z Accordu odvodila první generaci Prelude. Dočkala se dalších čtyř nástupců. Skalni příznivci značky by si dnes určitě přáli návrat... Je zajímavé, že jméno měla nejdříve registrované Toyota, ale pustila ho...

První generace (1978-1982)

První generace s kódem SN se představila v Japonsku 24. listopadu 1978 a světovou výstavní premiéru si odbyla v lednu 1979 na AutoRAI v Amsterdamu. Měla ještě klasická přední světla. O šest centimetrů zkrácený podvozek Accordu měl rozvor jen 2,32 m a 900 kg vážící auta byla 4,09 m dlouhá. Za konstrukci zodpovídal Hiroshi Kizawa, design dostal na starosti Shinya Iwakura. Interiér se nesl v duchu uspořádání 2+2, tedy pro dva dospělé a dvě malé děti. Zdědili ho i všichni nástupci. Auta byla vybavena posilovačem řízení, tehdy nešlo o zcela běžnou věc...

Základ motorové palety tvořila čtyřválcová šestnáctistovka, v Japonsku a Spojených státech se ovšem prodával výhradně větší motor 1,75 l CVCC, výkonové spektrum sahalo od 54 do 66 kW. Kromě pětistupňové manuální převodovky se dodávaly i dvou- a třístupňové automaty Hondamatic, vozy měly od samého počátku výhradně přední pohon. Šasi tvořily vzpěry McPherson, příčná ramena, vinuté pružiny. teleskopické tlumiče a přední stabilizátor, zadní brzdy byly ještě bubnové, řízení moderní hřebenové.

Exteriér i interiér včetně přístrojů se lehce změnily v roce 1981. V Evropě se první Prelude příliš neprosadila kvůli vysoké ceně, ale prodávala se tu. Celkem vzniklo 313 tisíc kusů, z toho skoro 172 tisíc putovalo do USA a necelých 63 tisíc zůstalo doma. Ano, napoprvé slušný úspěch!

Druhá generace (1982-1987)

Nástupce byl prezentován 25. listopadu 1982, tedy prakticky přesně po čtyřech letech. Razantně narostl na takřka 4,3 m a vzdálenost mezi nápravami se zvětšila na 2,45 m. Typické pro druhou generaci, kterou navrhl opět Shinya Iwakura, byly výklopné přední reflektory, které snižovaly odpor vzduchu. Hmotnost ale příliš nevzrostla, jen těsně pod hranici 920 kg.

Prelude AB (a také BA1, 2, 3, 6 a BB) začínala s motory 1,83 a 1,96 l ještě s dvojitými karburátory, v polovině 80. let přišly nové dvoulitry DOHC, už také s elektronickým vstřikováním PGM-FI, čtyřventilovými hlavami a katalyzátory. Jejich instalace si vynutila stylistické změny včetně kapoty, evropské specifikace dostaly nárazníky v barvě vozu. Výkonové spektrum 75-118 kW už přece jen více odpovídalo sportovnímu zaměření vozů, i osmnáctistovky se ve finále dočkaly dvou vaček.

Pětistupňové přímo řazené převodovky doplňovaly čtyřrychlostní samočinné. Přední náprava využívala lichoběžníkové zavěšení, stabilizátor i kotoučové brzdy byly už také vzadu. Volant šlo výškově seřídit, byť až za příplatek. Tato generace poprvé používala ABS vlastního vývoje (značeným 4W-A.L.B.) a doma mohla mít dokonce i navigaci. Jen v USA se prodalo 336,6 tisíce exemplářů, dařilo se jí i v Británii.

Třetí generace (1987-1991)

Prelude s pořadovým číslem III (kódy BA3, 4, 5 a 7) se poprvé ukázala 9. dubna 1987. Zdánlivě vypadala jako pouhý facelift předchůdce, ale všechny karosářské panely se změnily, Masato Nakano, Tomoyuki Arai, Yusuke Saito odvedli perfektní práci, tato generace je považována za nejklasičtější a nejznámější. stala se i obchodně nejúspěšnější. Ještě nižší „čumák“, klesl o tři centimetry, vyústil v součinitel odporu vzduchu 0,34. Rozvor znovu narostl na 2,57 m, kupé byla už 4,46 m dlouhá a vážila minimálně 1060 kg.

Nejvýznamnější konstrukční novinkou se stalo řízení obou náprav, ještě na mechanickém základě, které zlepšilo manévrovatelnost. Motory OHC 1,94 měly dokonce ještě karburátory, dvouvačkové 1,96 l už byly vstřikovací. Novinkou byl agregát 2,06 l, výkony se pohybovaly od 78 do 118 kW. Specifikace pro jednotlivé trhy měly odlišná naladění, to nepředstavovalo nic nového, obvyklá praxe se uplatňovala už dříve.

V anketě evropského Auta roku 1988 patřilo hondě třetí místo za Peugeotem 405 a Citroënem AX, což znamenalo velký úspěch. Japonské modely INX, které přišly po modernizaci s bílými směrovkami v listopadu 1989, dostaly tradiční příď ve stylu tehdejšího Accordu a Legendu bez zatahovacích světlometů. Součástí jejich výbavy byl systém TCV integrující ABS, protismyk, 4WS a samosvorný diferenciál, některé modely mohly mít v hlavě volantu už i airbag.

Třetí Prelude (interně BA3, 4, 5 a 7) zůstala i přes nárůst rozměrů autem pro dva, jízda vzadu byla pro dospělého utrpením, obzvláště přesáhl-li 180 cm výšky, ale ani menší postavy neměly kam dát nohy. Dámy to s ledovým klidem řešily tak, že si je prostě natáhly dopředu...

Čtvrtá generace (1991-1996)

Čtvrtá Prelude už definitivně ztratila přední „mrkačky“, debutovala 19. září 1991. Zaujala také koncová světla přesahující hrany zádě. 4,44 m dlouhé auto možná postrádalo šmrnc „trojky“, ošklivé ale rozhodně nebylo. A korunu všemu nasadila na svou dobu docela futuristická palubní deska. Pomyslná ručička váhy se však zastavila na 1210 kg, rozvor náprav byl překvapivě o něco kratší: 2,55 m.

4WS už řídila elektronika a posilovač řízení měl progresivní charakteristiku. Tato generace nesla dle provedení kódy BA8 a 9, respektive BB1-4. Některé motory dostaly proměnné časování a zdvih ventilů VTEC. Základ pro Evropu bez něj měl takřka dvoulitrový objem, dále se dodávaly různé verze agregátů 2,16 a 2,26 l, paleta sahala od 98 do 147 kW. Prelude se objevila i coby safety car na GP Japonska F1, v té době se bezpečnostní a záchranné vozy ještě měnily dle pořadatelské země, smlouva s Mercedesem přišla až později.

Konečně si ji mohli oficiálně pořídit i Češi. Předchozí generace, které jsou k vidění hlavně na značkových srazech, byly vždy předmětem individuálních importů po roce 1989, ať už z okolních zemí, či zpoza oceánu. Staly se terčem mnoha více či méně povedených úprav.

Pátá generace (1996-2001)

Pátou Hondu Prelude svět poznal 7. listopadu 1996 a překvapila hranatými tvary, protože oblejší předchůdce nesplnil prodejní předpoklady a naděje. Nijak výrazně však nenabobtnala jen o zhruba osm centimetrů, délka se držela na 4,52 m a rozvor se zase o kousek zvětšil: na skoro 2,59 m.

Jednotlivé modely nesly tovární kódy BB5 až BB9. V paletě motorů byly jen jednotky s objemy 2,0 a 2,16 l (98-164 kW), výkonnější opět dvouvačkový. Zásadní technickou inovaci představoval elektronický systém aktivního rozložení hnací síly ATTS, který zlepšoval chování v zatáčkách – a nejen na papíře. V Japonsku se prodávala limitka Motegi se jménem závodního okruhu a bodykitem, nejvýkonnější tamní verzí byl ale Type S. V roce 1999 přišel na řadu facelift s novou mřížkou, ve které se nacházel malý nápis Prelude.

Proč se Honda rozhodla v říjnu 2001 ukončit produkci? Odbyt poslední řady oproti čtvrté generaci dále prudce poklesl, což hovořilo jasnou řečí. Z většiny evropských trhů už tyto vozy zmizely na přelomu tisíciletí, za Atlantikem byly ovšem poslední kusy k mání ještě v létě 2002. I na sportovních kupé chtějí automobilky vydělávat. Od té doby se tato řada žádného pokračovatele nedočkala...

Aleš Dragoun
Diskuze (13)
Avatar - Swordfish76
11. 12. 2018 17:58
Prelude
Jj, měl jsem Prelude 3. generace z roku 1987, s motorem 2.0i/98kW. Bylo to moje první auto, které jsem si koupil jako ojetinu někdy v roce 2000. Jezdila úžasně, byl to kočkolap. Mrkačky byly efektní. A motor byl super - spolehlivá atmosféra, točivá, spotřeba 7-8l. Celou dobu se měnil jen olej a spotřebák. Pak mě trefila ženská a bylo po autu. Škoda, že takovéhle káry už se moc nevidí. :-(
Avatar - Londonbridge
11. 12. 2018 10:26
Coupe
Sa Ti nedivim hore Cobra ma dost ubohy komentar. Ja silne uvazujem o E coupe v 3l benzine. Sme len 3. Trosku je neprijemne ze stratim zadne dvere ale syn ma len 9 rokov tak sa dozadu posklada v pohode >:D
11. 12. 2018 09:04
Alesi diky...
...super clanek, jako ostatne vzdy.
Posledni dobou tu chodim uz prakicky jen kvuli vasim clankum.
:yes: :yes: :yes:
11. 12. 2018 09:03
Re: Vážená redakce
Opravdu je nutne tu držet tohle zamindrakovane hovadko?
Projedte si jeho posledni komenty a killnete ho, prosim, jednou pro vzdy...
11. 12. 2018 09:01
Re: Škoda, že taková auta vyšla z módy...
Ale no tak, delas, jakoby jeste nedavno kupecka vladla vsem svetovym trhum. Realita je takova, ze kupecka byla vzdy a vsude na okraji zajmu. A co se neprodava, to se proste nevyplati vyrabet.
Dnes je na trhu kupecek porad dost, vcetne prakickych kockopsovych "ctyrdverovych", nebo SUV kupe, vyber je mozna vetsi nez kdy drive.