Průzkum formou dotazníků probíhal 10. listopadu až 9. prosince 2018. Zúčastnilo se ho podle MEDIANu 1056 respondentů ve věku 18 a více let a je dle tvrzení MEDIANu reprezentativní podle základních sociodemografických proměnných jako kraj, věk, pohlaví, vzdělání či velikost obce. „Nezávislý výzkum realizuje společnost MEDIAN, s. r. o. (člen SIMAR) bez zadavatele,“ zní poslední věta před samotným průzkumem.
Jako první přináší MEDIAN model volební účasti v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny. 49 % uvádí, že by se zúčastnilo určitě, dalších 11,5 % spíše ano. Naopak 31,5 % je rozhodnuto k volbám nejít, nejméně bylo zastánců váhavého ne. Naměřená vůle k účasti je prý podobná té od voleb v roce 2017. „Ve zvýšené potenciální volební účasti se může odrážet fakt, že se říjnový sběr z většiny uskutečnil v období kolem komunálních a senátních voleb,“ vysvětluje MEDIAN. Přesvědčenými voliči jsou podle agentury starší respondenti spolu s těmi, kdo mají vyšší příjem či vzdělání. Váhavější jsou prý mladší lidé a ti, kdo nemají maturitu.
Po tomto krátkém úvodu už následoval hlavní program – předpokládané preference jednotlivých stran. Na špici se stejně jako v jiných průzkumech umístilo hnutí ANO s necelými 30 %. Následovala druhá ODS s ani ne polovičním výsledkem 13,5v%, těsně stíhána Piráty s třinácti rovnými. Deset procent respondentů se vyjádřilo pro Okamurovu SPD, 7,5v% pro ČSSD vedenou Janem Hamáčkem. Dále následuje KSČM se sedmi procenty, STAN se šesti a KDU-ČSL s pěti a půl. Strany, které by se dostaly do Sněmovny, uzavírá TOP 09 s hraničními 5 %. Kdo už by se do Sněmovny nedostal, jsou Svobodní, jejichž největší úspěch bylo zvolení Petra Macha do europarlamentu, a dále Zelení, kteří skomírají okolo půl procenta. Statistická odchylka, která by v případě TOP 09 byla otázkou mandátů či odchodu do mimosněmovní opozice, činí podle MEDIANu 0,5 procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších stran.
Ve třetí části se MEDIAN zabýval pevností rozhodnutí, volebního jádra a potenciály stran. Lehounce nadpoloviční většina si je podle výzkumu jistá jak stranou, kterou chce volit, tak svou účastí na volbách. A necelá třetina pro změnu si je jistá účastí, ale nikoliv stranou. A jedna osmina si není jistá ani jedním. „Díky nezakotvenosti voličů tedy ani není možno spekulovat, která ze stran se ziskem okolo 5 % by se nyní reálně dostala do Sněmovny,“ vyvozuje z toho MEDIAN.
Posledním grafem MEDIANU je zobrazení volebních jader a potenciálů stran. Volební jádro u každé strany podle výzkumu ukazuje, kolik % hlasů by aktuálně získala, pokud by ji volili jen pevní voliči (jistí účastí i výběrem dané strany), zatímco volební potenciál ukazuje, kolik % hlasů by mohla aktuálně hypoteticky získat, pokud by ji volili všichni, kteří její volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb. „Ukazatele volebního jádra a potenciálu je třeba chápat pro každou stranu odděleně. U každé totiž vytváří samostatný scénář nejhoršího a nejpříznivějšího možného finálního rozhodnutí voličů,“ varuje MEDIAN před předčasnými a přehnanými závěry.
Mnohé zřejmě překvapí, že podle modelů má hnutí ANO volební jádro o síle 21 % respondentů a potenciál získat více než třetinu hlasů ve volbách. Kolik by takový výsledek znamenal mandátů ve Sněmovně, MEDIAN neuvádí. Potenciál Pirátů je o jeden procentní bod vyšší než potenciál druhé nejsilnější ODS, nicméně strana Petra Fialy má mnohem větší volební jádro. Větší volební jádro má i Okamurova SPD, která by se dle modelu díky příznivcům skalních voličů do Parlamentu dostala s jistotou, na rozdíl od ČSSD, jejichž volební jádro je menší než u komunistů. Poměrně velký nepoměr je možné najít také u Starostů, což MEDIAN vysvětluje tak, že Starostové jsou často stranou druhé volby. Srovnatelné jsou potenciály i jádra lidovců a TOP 09. Z mimoparlamentních stran by se ani v potenciálu žádná nepřehoupla přes pětiprocentní hranici.
Fotogalerie: - Navýšení platů v justici
Psali jsme:
autor: kas
