„Čidla, která měří koncentraci metanu, se opravdu někdy zakrývají igelitem nebo přesouvají dolů, neboť plyn se drží nahoře. Těžko půjde cokoliv prokázat, protože výbuch a oheň stopy určitě zničil. Maximálně mohou existovat záznamy, že třeba v tom konkrétním místě několikrát čidla těžbu zastavila. Což by svědčilo o tom, že tam problém s metanem byl. A možná proto je pak šidili,“ myslí si horník, který v dole pracoval řadu let, avšak z obavy kvůli možnému trestnímu stíhání či jiným problémům nechce svoje jméno zveřejnit. Redakce ho však zná.
„Šachta je natolik složitý systém, ovlivněný takovým množstvím faktorů, že řídit se na sto procent stanovenými pravidly je téměř nemožné. Odhaduji, že kdyby se mělo jet podle norem, množství vytěžených tun je polovoční,“ konstatuje bývalý horník.
Jeho kolega dodává, že právě party agenturních pracovníků se na rozdíl od kmenových zaměstnanců posílají do problematičtějších, například do teplotně horších úseků.
„Když takový úsek existuje, svěří se firmě, jako třeba byla teď ta polská. Ona pak automaticky přebírá převážnou část zodpovědnosti za porub i lidi,“ líčí situaci pod zemí muž.
„Stává se, že někdo začne na šachtě upozorňovat na nedostatky. Na porušování norem bezpečnosti a podobně. Jenže pak se obvykle dozví, že když se mu to nelíbí, může jít,“ doplní muži.
Oba horníci se pak shodují ještě v jednom – za současné poměry v OKD může Bakala. A podle nich nese možná i vinu za neštěstí, které se právě stalo.
„Po tom, co podnik vytuneloval, si totiž spousta zkušených předáků i havířů vzala odstupné a skončila. Na jejich místa přišli nováčci. A co si budeme povídat, vyznat se v dole, to se člověk nenaučí za rok,“ konstatují bývalí horníci s tím, že Bakala napáchal na celém resortu hornictví neskutečné škody.
Znal jsem je
Bývalý horník Karel Waszut před pár lety z šachty odešel pracovat jinam. „Znal jsem čtyři z mrtvých horníků. Měli rodiny, děti, proto se mi tom těžko mluví,“ uvádí Waszut, který se však dále angažuje ve Spolku krojovaných horníků a pomáhá s pořádáním každoroční sbírky pro rodiny kolegů, kteří přišli při práci o život.
Teď nezbývá než čekat, až v dole dohoří, říká bývalý báňský záchranář |
„Po explozi spojené s úmrtím dávali někteří horníci výpověď, nebo skončili v péči psychiatra. Tu hrůzu tam dole si nikdo, kdo to nezažil, neumí představit. Muži, kteří to ustáli a po vyřešení havárie se do práce vraceli, si pod zemí pak počínali s mnohem větším respektem a byli nadmíru opatrní, pozornější.
Jenže jako všude, postupem času pozornost i opatrnost upadá,“ vykládá Waszut s tím, že čidla na měření metanu jsou cejchovaná a o jejich kontrole existují záznamy. „Ale...,“ poznamenal s významnou odmlkou k měřidlům.
Mezi třinácti obětmi jsou i dva muži z Česka. Stanislav byl původem Polák, ale zhruba před dvaceti lety se usadil v Havířově. Kamarádi na sociální síti na něj vzpomínají jako na fanouška Baníku Ostrava.
„S lítostí vám oznamujeme, že během čtvrtečního důlního neštěstí ve Stonavě přišel o život i jeden z naší havířovské rodiny - Standa. Upřímnou soustrast všem pozůstalým. Svatá Barboro, ochraňuj naše horníky,“ stojí na profilu fan-clubu Havířov 101 % FCB. Druhou českou obětí byl Martin, který měl se Standou na starosti důlní dopravu. Doma po něm zůstala žena a malý syn.
Dvacet metrů od pekla
Proč tak dlouho trvá báňským záchranářům stavění těsnících hrází, vysvětluje jejich bývalý kolega Josef Chybidziura.
„Uzavírá se celý okruh, tedy ze vtažné i výdušné strany. Záchranáři postaví v chodbě o průměru 14 až 16 metrů dvě od sebe vzdálené stěny ze dřeva, do nich umístí roury pro odvětrání a mezi ně lijí sádru. Všechen materiál musí dolů dopravit. Neleží tam někde připravený. Vidět nebývá na krok. Pak místo uzavřou poklopy, což se musí odehrát současně u obou prostor, jinak by to mohlo bouchnout,“ zmíní Chybidziura.
OKD by měla odškodnit polské pozůstalé stejně jako české, řekl Babiš |
Záchranářské týmy, které se u stavby těsnících hrází střídají, mají na sobě šlehovky, kalhoty odolné proti ohni, kvůli potu speciální froté prádlo a ke chlazení vestu se suchým ledem.
„A na zádech čtrnáctikilový dýchací přístroj. V některých místech ho musejí sundat ze zad, aby se protáhli a přitom dávat pozor, aby si z úst nevytáhli masku. Je to náročné a nebezpečné. Zásoby kyslíku nevydrží všem stejnou dobu. V průměru 2,5 hodiny. Kdo totiž dělá těžší činnost, má ho vyčerpaný dříve. Jakmile někomu klesne kyslík na dvacet procent, musí celý tým ven a nechat se vystřídat,“ poznamená bývalý záchranář s tím, že do místa výbuchu vedou kabely, přes které se odebírají vzorky, měří tlak a provádějí se další odborné činnosti. A čeká se na příznivé podmínky.
„To může trvat i měsíc. Ne všechny mrtvé horníky bude možné dohledat. Pokud se nacházeli v epicentru, dvacet metrů od pekla, jak se říká, kde se topí i železo, najde se spíše jen plech z jejich lampy,“ podotkne Chybidziura. Kdyby podle něj došlo k výbuchu na ranní směně, počet mrtvých mohl být dvojnásobný, protože se v porubu tou dobou pohybuje mnohem více lidí.
Dobrovolně jeli „na smrt“
Odboráři zmínky o možném nedodržování bezpečnostních předpisů komentovat nechtějí. Dohodli se, že se nebudou vyjadřovat do médií. Jeden z nich však uvádí, že problém s dodržováním bezpečnostních norem bude spíše na straně dodavatelských firem, protože „dělají od tuny“.
V Polsku drží státní smutek za zesnulé horníky, na mši přišly stovky lidí |
To si myslí i třetí havíř, který přes deset let fáral tam, kde se stalo neštěstí. „Jednoznačně selhal lidský faktor. Čidla jsou naprosto spolehlivá. Data z nich neustále vidí na dispečinku. Kdyby se některé pokazilo, tak se stejně jako v situaci, kdy metan překročí jedno procento, vypne v celém porubu proud. Prostě je podle mě překryli igelitovým pytlíkem nebo na ně pouštěli vzduch, aby nestáli a vydělali,“ popisuje horník.
Ráno před směnou havíři i předáci nafasují přístroje na měření metanu. „My jsme také někdy čidla překryli, ale hlídali jsme si dvě procenta, ani o fous víc. To by metan maximálně začal hořet. Vybuchuje od 7 do 12, 15 procent, pak už zase jen hoří. Ošidili čidla, jeli takzvaně ‚na smrt‘ a přestali sledovat i další měřící přístroje. Jiná možnost podle mě neexistuje. Pokud porub často stojí, výplata může být poloviční,“ líčí muž a doplní, že roli v tom mohl hrát i alkohol. „Pokud dnes vytáhli alespoň tři mrtvé, uvidíme, jak dopadnou testy.“
Mám dost spekulací, počkejme na vyšetřovatele
Mluvčí OKD Ivo Čelechovský od začátku spekulace ohledně čidel a dalšího porušování bezpečnosti striktně odmítá.
„Ať mi kritici dají důkaz, že se někde děje něco nekalého a necháme to prověřit. Celá firma prošla bezpečnostními prověrkami. Nespekulujme, počkejme si. Není pravda, že výbuch zničil všechny stopy. Vyšetřovatelé na to přijdou, až místo prozkoumají. Jsou zkušení, odhalí příčinu neštěstí,“ věří Čelechovský.
