Akciové trhy v nejlidnatější zemi světa zažily v uplynulém roce nejhorší výsledky za poslední dekádu, píše web CNBC.
Hlavní index šanghajské akciové burzy Shanghai Composite se letos propadl téměř o čtvrtinu. Všech jeho deset sektorů zaznamenalo silný propad. Nejhůře na tom byly informační technologie, jejichž sektor podle údajů firmy Wind Information klesl o 34 procent.
Dramatický propad ale Čína zaznamenala i na ostatních burzách. Shenzhen Composite klesla o 33 procent. O něco lépe se dařilo hongkongským akciím, které propadly o 13,6 procenta.
Letošní výsledky jsou pro burzu Shanghai Composite nejhorší od globální finanční krize v roce 2008, kdy se šanghajský index propadl o více než 65 procent. Čína také v letošním roce přišla o pozici druhého největšího akciového trhu na světě, dostalo se před ni Japonsko.
Obchodní válka s Washingtonem i domácí problémy
Dlouhotrvající obchodní válka mezi Pekingem a Washingtonem je jednou z příčin neúspěchů akciových trhů. Podle propočtů agentury Bloomberg snížily obchodní spory hodnotu světových akcií o 2,4 bilionu dolarů (54,1 bilionu korun), což je nejvíce od roku 2002, kdy agentura začala tyto údaje sledovat.
V prosinci se americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching dohodli na devadesátidenním přerušením konfliktu. Případná dohoda by podle Marca Franklina z poradenské firmy Conning Asia Pacific musela mít tři aspekty. Zaprvé by muselo dojít ke snížení dovozních cel na některé americké zboží, zadruhé by museli čínští investoři slíbit větší nákup amerických zemědělských a energetických produktů. A zatřetí by se musela odložit politika Vyrobeno v Číně 2025, což je snahy Číny o to, aby se stala světovým lídrem v oblasti moderních technologií.
„Trhu by se sice tento vývoj líbil, ale nevyřeší dlouhodobější problémy. Jako je například obava z krádeží duševního vlastnictví, průmyslová špionáž a stupňující se agresivita chování v Tichém oceánu,“ myslí si analytik.
Kvůli obchodní válce jsou částečně upozaděné ekonomické problémy, které má Čína na domácím poli. Zisk tamních průmyslových společností poprvé po třech letech klesl o 1,8 procenta na 594,8 miliardy jüanů (dva biliony korun).
Snížil se i čínský Index nákupních manažerů (PMI), který klesl pod padesátibodovou hranicí oddělující aktivitu od poklesu.
