Do druhého poločasu přípravného zápasu proti Ústí nad Orlicí vyrukovala plzeňská Viktoria s dvojvěžatým útokem. Ten menší ze dvou habánů, Jean-David Beaugel, zastínil Tomáše Chorého. Při své premiéře přispěl k šestigólové nadílce dvěma kousky. Navzdory soupeři „jen“ z ČFL šlo o výtečné entrée. „Je pro mě čest, že mohu hrát za Plzeň. Jedná se o velkou výzvu,“ hlásila spokojená posila ze Zlína.
Když vydrží v nastaveném trendu, Pavel Vrba si může spokojeně mnout ruce. Přijdou úplně jiné, mnohem těžší výzvy, nicméně Jean-David Beauguel na úvod angažmá v Plzni naznačil velký potenciál.
Jeden ze dvou nejlepších okamžiků nabídnul divákům v promrzlém tréninkovém areálu v Luční ulici po hodině hry. Na rodáka ze Štrasburku poslal centr z pravé strany Milan Havel a Beauguel v poklidu uklidil balon z malého vápna nohou.
O patnáct minut později ze stejného místa připutoval další skvělý míč. Tentokrát byl v roli servírujícího Roman Hubník , ve stejném prostoru pohybující se šestadvacetiletý forvard uplatnil své centimetry a do sítě dostal míč hlavou.
Krom dvou vstřelených gólů se neustále nabízel a hýřil aktivitou. Čerstvou akvizici zkrátka v úterý v podvečer nešlo přehlédnout.
Máte za sebou vydařený první zápas v plzeňském dresu. Jak se vám hrálo?
„Jsem šťastný, že se mi povedlo dát góly hned v prvním utkání. Samozřejmě, hráli jsme proti soupeři z třetí ligy, ale pro moje sebevědomí to je důležité. Z nových spoluhráčů mám během prvních dnů dobrý pocit. Sezona začíná už brzy. Musíme poctivě pracovat, jít krok za krokem, abychom byli připravení na první ostrý zápas.“
Bylo těžké si zvyknout na nové spoluhráče?
„Nebylo to složité. Snažili jsme se mezi sebou komunikovat. Je potřeba, abych navázal na to, co jsem předváděl ve Zlíně. Nebyl jsem pod tlakem, jen jsem snažil ukázat to, co umím. Opravdu, bylo to v pohodě.“
Už jste několik dní plnohodnotnou součástí klubu, jenž poslední roky v české lize září. Jaké to je?
„Máme tady vše, co potřebujeme k tomu, abychom hráli dobře a zlepšovali se. Je pro mě čest, že mohu hrát za Plzeň. Jedná se o velkou výzvu.“
Jste součástí lehké internacionalizace plzeňské Viktorie, která v minulosti vytrvale sázela jen na domácí a slovenské hráče. Jak to jako zahraniční fotbalista vnímáte?
„Vím, že je to teď poprvé, co sem přišlo víc zahraničních hráčů. Upřímně, během volna jsem nad tím trochu přemýšlel. Ale byl jsem ohromen, kluci nedělají rozdíl. Kayamba mluví česky, já se také nyní pokusím mluvit více. Ne všichni totiž umí dobře anglicky. Snažím se povídat si s Petrželou,
Limberským
a jinými. Necítím žádný rozdíl, je to dobré.“
Právě Kayamba, stejně jako vy, hovoří francouzsky. Je to tedy v úvodu angažmá váš nejlepší kamarád a parťák?
„Nejlepší kamarád? Na to je ještě brzy. (úsměv) Nicméně samozřejmě se po jeho boku cítím lépe, protože mluví francouzsky. Jdu za ním, když třeba nerozumím nějakému pokynu, on mi to přeloží. Případně zamířím za asistentem.“
