Celkem měla Čína prostřednictvím své Akademie sociálních věd kritizovat celkem 74 ze seznamu pěti set největších světových firem časopisu Fortune.
Mezi ně spadají například Apple, Amazon nebo Siemens. Podle vlády Čínské lidové republiky totiž Čínská republika (známá spíše jako Tchaj-wan) vůbec neexistuje a Hongkong je součástí Číny. A tak jí území obou „států“ patří.
Čínská akademie sociálních věd (CASS)
|
Šedesát šest společností podle Číny nesprávně neoznačovalo Tchaj-wan, 53 pak Hongkong. U čtyřiceti pěti společností CASS „zjistila obě pochybení“, informuje Reuters.
Odpověď z Tchaj-wanu na sebe nenechala dlouho čekat. „Musíme celosvětové komunitě připomenout, že by se k tomu měla postavit čelem a omezovat a potlačovat taková prohlášení,“ řekl novinářům mluvčí Cchaj Jing-wen, tamní prezidentky. Dodal také, že se Tchaj-wan před čínským nátlakem nikdy neskloní.
V posledních měsících roste tlak Pekingu na to, aby různé společnosti, například aerolinie nebo obchodní řetězce, začaly Tchaj-wan a Hongkong označovat jako součást Číny. Již v minulém roce volala tamní vláda po takové změně například na webových stránkách australské aerolinky Qantas, za což si vysloužila kritiku od australských politiků.
Autonomní součást a území rebelů
Bývalá britská kolonie Hongkong je oficiální součástí Číny od roku 1997. Podle předávací smlouvy však až do roku 2047 nesmí být ve městě praktikován socialistický ekonomický systém a kapitalistický životní styl obyvatel nesmí být násilně měněn. Kromě zahraniční politiky a armády má tento „městský stát“ také naprosto autonomní politiku.
Čína si dupla a americké aerolinky přestaly používat název Tchaj-wan |
Tchaj-wan Čínská lidová republika považuje za území rebelů, kteří se po konci občanské války v roce 1949 odmítli vzdát vítězné komunistické straně. Tchajwanci považují za území rebelů naopak pevninskou Čínu. Podle nich povstalci Mao Ce-tunga armádu legitimní vlády zatlačili až na naprostý okraj země.
Na ostrov se totiž v říjnu 1949 stáhly zbytky hlavních sil armády generála (a později tchajwanského diktátora) Čankajšeka. Několik let po jeho smrti, tj. od poloviny osmdesátých let, pak v zemi začal probíhat proces demokratizace a snahy o mezinárodní uznání Čínské republiky jako státu. Toho však země dodnes nedosáhla.
Od roku 2016, kdy se prezidentkou země stala Cchajová, podle Reuters Čína stupňuje tlak na znovusjednocení země. Někteří tchajwanci tak hovoří o obavách z hrozícího útoku. Ve čtvrtek pak na ostrově a v přiléhajících vodách také započalo rozsáhlé vojenské cvičení, které simuluje útok cizí země.
