„Vždy a už dlouhou dobu před brexitem jsme říkali, že silná, jednotná a především nezávislá Evropská unie je v našem zájmu,“ prohlásil v reakci na úterní odmítnutí brexitové dohody ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„A není nám jedno, jaký dopad to bude na Unii mít,“ připomněl s tím, že EU pro Rusko zůstává i přes zavedené sankce největším obchodním partnerem. Mnohé další okolnosti ale naznačují, že vztah Ruska k brexitu je přinejmenším nejednoznačný a sama ruská diplomacie je překvapená z toho, jaké by mohl mít důsledky.
Britští poslanci a vláda hledají cestu z brexitového patu, Corbyn chce vyloučit tvrdý odchod |
Oficiálně nejvyšší ruští představitelé zastávají ohledně brexitu neutrální pozice. „Referendum se uskutečnilo, tak co potom může (britská premiérka Theresa Mayová – pozn. redakce) dělat? Musí uskutečnit to, co lidé vyjádřili při hlasování,“ řekl v prosinci na velké tiskové konferenci ruský prezident Vladimir Putin. Britští politici to ale už takto nevidí: „Jediná ze mě, jež se, upřímně řečeno, bude radovat z našeho odchodu z EU, je Rusko,“ prohlásil už dříve britský politický matador, dnes ministr financí Philip Hammond.
Londýn totiž intenzivně šetří, zda se Moskva podílela na ovlivňování Britů proti EU, a nejde zdaleka jen o posty na sociálních sítích či internetové trolly.
Loni v listopadu začal britský Národní kriminální úřad (NCA) vyšetřovat kampaň Leave.EU, která před referendem v roce 2016 bojovala za odchod Británie z Evropské unie. Ústřední postavou je tu milionář Arron Banks s vazbami na Rusko. Úřad pro dohled nad politickými stranami má podezření, že osm milionů liber (230 milionů korun), kterými Banks podpořil Leave.EU, ve skutečnosti nepocházelo od něj.
List The Sunday Times napsal, že Banks se třikrát setkal s ruským velvyslancem ve Spojeném království (původně přiznal jen jednu takovou schůzku) a zajímal se o podnikání v ruských zlatých dolech. To, že by přes něj tekly ruské peníze na brexitovou kampaň, ale Banks ostře odmítá a vyšetřovatelé zatím neoznámili, že by se jim to podařilo prokázat.
Spojené království a USA jsou jedinými zeměmi, které oficiálně vyšetřují ovlivňování voleb v ruské režii. To vypovídá mnoho o úrovni vztahů mezi Moskvou a Londýnem, jež jsou v rámci EU zřejmě nejvíce napjaté.
Traduje se například, že žádat o ruské vízum je lepší všude jinde než v Londýně. Ochlazení vztahů způsobila také vražda bývalého důstojníka ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandra Litviněnka v listopadu 2006 a pokus o otrávení přeběhlíka vojenské rozvědky GRU Sergeje Skripala a jeho dcery loni v březnu. Aktéry nejnovější přestřelky se stali novináři, když britský úřad pro regulaci médií Ofcom začal zhruba před měsícem vyšetřovat ruskou televizi RT vysílající v angličtině, že porušuje pravidla nestrannosti.
Na základny odpovíme
Moskva ale zůstala v šoku, když britský ministr obrany Gavin Williamson prohlásil, že brexit Británii posílí. „Je to naše šance stát se znovu globálním hráčem a naše ozbrojené síly v tom mohou hrát opravdu významnou roli,“ řekl Williamson pro list Sunday Telegraph. Země by podle něj mohla zřídit stálé základny v jihovýchodní Asii (v úvahu přichází Singapur či Brunej) av Karibiku (Montserrat či Guyana).
„Budovat vojenskou přítomnost ve třetích zemích je kontraproduktivní, destabilizující a provokativní jednání,“ zareagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Rusko podle Zacharovové rázně odpoví na vše, co bude považovat za ohrožení své národní bezpečnosti. Už teď se velmi nelibě dívá na britské aktivity v Černém moři, kam Londýn po incidentu v Kerčském průplavu koncem listopadu poslal válečnou loď HMS Echo. „Vzkazujeme Rusku a prezidentu Putinovi, že nemůže jen tak ignorovat mezinárodní normy,“ prohlásil ministr Williamson během své návštěvy, kdy loď zakotvila v ukrajinském přístavu v Oděse.
