„Poptávka po regranulátu vzrostla v loňském roce v podstatě ze dne na den. Velké mezinárodní firmy už nějaký rok aktivní jsou, ale teď to rozjely na plné pecky a i některé lokální firmy se snaží více,“ potvrzuje Pavel Filip za společnost Alpla, která má v Evropě tři závody, kde z použitých petek vyrábí takzvaný regranulát. Ten se přidává k původnímu granulátu a vyrábí se z něj preformy, z nichž se vyfukují nové petky.
Důvod, proč se většina společností probudila a začala se zabývat recyklovaným PET, takzvaným rPET, vychází z Bruselu. V nové evropské směrnici o zákazu vybraných jednorázových plastových výrobků je i ustanovení, že do roku 2025 by měla každá petka obsahovat aspoň 25 procent rPET. A do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více.
Od roku 2021 zakážeme některé plasty, rozhodl Evropský parlament |
Cíl je, aby se do oběhu vracel zpět už jednou použitý PET, protože když skončí třeba v oděvech, je to konečná, dál už se nerecykluje. Naopak PET lahve je možné recyklovat stále znova, i když s určitými omezeními.
Velké zahraniční společnosti jako Coca-Cola, Pepsi či Rauch přidávají takzvaný recyklát do některých PET lahví už několik let, čeští výrobci naskakují na vlnu nyní.
„V současnosti máme u sycených nápojů v petkách vyráběných v našem pražském výrobním závodu průměrný podíl rPET dvacet procent, u některých velikostí lahví dosahuje třiceti, minimum je deset,“ uvádí například šéf vnějších vztahů Coca-Coly Petr Jonák.
Podobně je tomu u lahviček s džusy rakouského výrobce Rauch, kde se podíl recyklovaného PET pohybuje mezi 30 až 50 procenty.
Češi jsou zatím na začátku
Čeští výrobci jsou teprve na počátku, ale i u nich už se objevují první pokusy. S padesátiprocentním podílem rPET se začaly prodávat Mattoni Sport Karlovarské minerální vody (KMV), největší výrobce balených vod u nás. A jako jeden z mála tuto skutečnost začal také na lahvi hodně propagovat.
„Cílem je mít všechny lahve, které vyrábíme, s recyklátem. V rámci Evropské federace balených vod jsme se zavázali, že do roku 2025 budeme mít minimálně 25 procent recyklátu ve všech lahvích,“ uvádí za KMV Klára Hálová, manažerka kategorie vody.
Vratné PET lahve. Firmy zkoušejí zdokonalit recyklaci plastových obalů |
Další český výrobce, Kofola, využívání rPET testuje. „Ne všechny linky s rPET dnes umějí pracovat a jeho využití si vyžádá nemalé investice. V Kofole v současné chvíli provádíme produkční testy, protože bychom rádi tento materiál pro naše produkty používali,“ uvádí za Kofolu mluvčí Jaroslava Musilová.
Ve fázi testování je také Ondrášovka, pod niž spadá i Korunní. „Navštívili jsme již několik závodů na recyklaci a výrobu používajících recyklovaný PET v zahraničí. Nicméně zastáváme názor, že účelem PET lahve je primárně chránit její obsah. Nebudeme se tedy pouštět do závodů o co nejrychleji dosažené vysoké procento opakovaně používaného PET, protože si chceme být naprosto jistí kvalitou a bezpečností použitých materiálů,“ uvádí za Ondrášovku její šéf Libor Duba. Očekává, že do dvou tří let budou do lahví využívat asi 30 procent recyklátu.
Rozhlížet se začínají i pivovary, které část produkce stáčejí do PET. „Recyklát u potravinových obalů v současné době nepoužíváme, ale plánujeme jeho využití, pokud bude dostupný. Začali jsme ho ale používat pro obaly, které nepřicházejí do přímého styku s potravinou, například krycí fólie na palety,“ uvádí za Plzeňský Prazdroj Jitka Němečková.
Bez certifikátu to nejde
Naráží přitom na dvě věci, které prozatím větší rozšíření rPET v nápojových lahvích a obecně v potravinách komplikují. Do potravinářských výrobků je totiž možné přidávat jen recyklovaný PET, který má takzvanou „potravinářskou kvalitu“. A na tu musí jeho zpracovatel získat certifikát od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).
Češi usilovně třídí, recyklaci PET lahví však bojkotuje „rukávek“ |
V České republice zatím takový výrobce není, takže nápojářské společnosti se obracejí vesměs do Rakouska, Německa či na Slovensko. Například KVM si vozí preformy z Rakouska, kde má výrobu společnost Alpla. Další výrobce potravinářského PET je na Slovensku, tamější největší zpracovatel, společnost General Plastic. Ta za rok zpracuje dvanáct tisíc tun PET lahví ročně, a buď prodává k dalšímu využití takzvané vločky, což jsou vlastně nadrcené a vyprané petky, nebo z nich po dalších úpravách vyrábí pro zájemce preformy pro nové PET lahve.
„Náš druhý závod získal v srpnu loňského roku certifikát EFSA, který je vázaný na konkrétní technologii, díky které můžeme recyklovaný materiál, tedy PET lahev ve formě vločky, přidávat k hlavní surovině na výrobu preforem pro nápoje,“ popisuje generální ředitel General Plastic František Doležal.
Většina výrobců prozatím přidává k originálnímu PET od 20 do 50 procent recyklátu. Například v Mattonce si dělali testy a vědí, že se mohou dostat až na 80 procent, ale zatím zůstávají u „bezpečné“ varianty.
Problém je vyšší cena
Proč se zatím nikdo nepouští do lahví ze stoprocentního recyklátu? Takové případy sice existují, ale hlavně u drogistického zboží. Jedním z důvodů je, že recyklovaný PET už nikdy není úplně čirý, ale má trochu mléčné zabarvení. Dalším faktem je, že každou další recyklací se o něco zkracuje dlouhý řetězec molekuly PET a materiál tak ztrácí část svých žádaných vlastností – pružnost a pevnost.
Za vratnou zálohu by PET lahve vracelo devět z deseti Čechů |
„Pokud doplníme recyklát panenským (tzv. virgin) materiálem, například v poměru 80 procent recyklátu ku dvaceti procentům panenského materiálu, můžeme takové lahve prakticky recyklovat donekonečna bez ztráty žádaných vlastností,“ popisuje Hálová za Karlovarské minerální vody. Při vyšším podílu naopak podle nich může hrozit praskání při vyfukování, které probíhá za vysoké teploty a tlaku.
Brzdou pro větší rozvinutí recyklovaného PET a jeho přidávání ve větším množství je navíc i jeho vyšší cena a omezené kapacity. V tuto chvíli je podle nápojářů rPET o dvacet až třicet procent dražší než takzvaný panenský. Avšak ceny nápojů s rPET jsou, minimálně zatím, stejné.
