S biometrickým ověřováním se v poslední době roztrhl pytel i u levných mobilních telefonů. Zatímco dříve to byly především prsty, respektive snímání otisků prstů, nyní dochází k překlopení ke trojrozměrnému snímání obličeje.
Vědci z univerzity v Pretorii ve spolupráci s týmem z univerzity v HongKongu se ale zaměřili na vývoj biometrického ověřování, které probíhá neustále, takže zařízení je neustále hlídáno tím, jestli je u skutečného vlastníka.
Každý chodí jinak
Myšlenka této technologie vychází z toho, že každý z nás má trochu jinou specifickou chůzi, což vyplývá z daného postavení našeho těla, jak se hýbou naše kyčle, jak dlouhé děláme kroky, jak došlapujeme a další druhy pohybu většiny částí těla, které na to mají vliv.
Když má každý trochu jinou chůzi, lze to v rámci analýzy rozpoznat s nějakou přesností a nechat vyhodnocovat speciálně naučenou umělou inteligencí, která si dokáže poradit i s všudypřítomným „šumem“ v datech. Chůze samozřejmě není neustále stejná, ale se změnami lze velmi snadno počítat a nastavit je dle potřeby analýzy.
Stávající hardware telefonů
Aby bylo možné získat přesná data o chůzi, jsou nutné i přesné snímače všech os i zrychlení. Tyto senzory už jsou naštěstí součástí téměř každého chytrého mobilního telefonu - akcelerometry nebo gyroskopy už jsou v mobilních telefonech extrémně jemné a dokážou zachytit i ten nejmenší pohyb a zrychlení v jakémkoli směru.
Pro fungování tohoto nového typu biometrického ověřování tak není nutné vyrábět, kupovat a integrovat žádný nový hardware, veškerá inovace probíhá pouze v rámci softwaru, který vyhodnocuje data z těchto senzorů.
Neustálé ověřování
I když je mobilní telefon v kapse, může tak v pozadí stále docházet ke kontrole toho, že je zařízení v kapse správného majitele. K čemu lze ale takovou funkci vůbec použití? Zatím se spíše jedná o potenciál většího zabezpečení pro specifické účely.
Dle vyjádření se může například při nesprávném ověřování například po dobu delší než několik minut automaticky poslat e-mail s přesnou polohou zařízení nebo naplánovat další akce spojené se zvýšeným zabezpečením.
Vědci ale uvádí, že pro nasazení do reálného prostředí je ještě nutné technologii dotáhnout do finální podoby a zvýšit přesnost rozpoznávání, byť v experimentálních podmínkách byla až 99,1 %.
Otázka do diskuze: jak by se tato technologie dala použít dnes či v budoucnu?
Originální materiál k výzkumu naleznete na ieeexplore.org
