Chce to sníh i na konci zimy. Zda se půda nasytila vodou, bude jasné až po Medardovi

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
21. 1. 2019 5:30
Dosavadní vydatné sněhové srážky půdě pomohly. Až v polovině června se však uvidí, jestli bude během léta v krajině sucho, nebo ne. Ideální by bylo, kdyby na konci zimy ještě nasněžilo a sníh by pozvolna roztál, stavy mělkých podzemních vod by se tím podle oslovených odborníků mohly vylepšit.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jaromír Gavlas

"Byl by to lepší start do celého roku. Pokud se tak ale nestane, začnou na podprůměrných hodnotách a výhled do léta bude horší," řekl Aktuálně.cz hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. 

Na většině území už současný sníh ukončil zemědělské a půdní sucho. Svrchní vrstvy půdy jsou už nasycené vodou kromě oblastí střední a jižní Moravy a dolního Poohří a Povltaví.

"Většina toho, co my sledujeme, jsou mělké zvodně (mělké podzemní vody). Právě tam můžeme říct, že se zatím na území České republiky nedoplnily, jen v některých oblastech ano, ale na velké části území zůstávají podprůměrné pro to, co je normální v lednu v našich podmínkách," vysvětluje ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.

Hydrolog Kašpárek v rozhovoru připomíná, že poslední pořádná sněhová pokrývka na území Česka byla v roce 2006, kdy na konci března připadl sníh ve středních polohách a během deseti dnů roztál. Vznikla sice povodeň, ale podzemní vody se nasytily. Taková situace ale prý nastane jen jednou za čas. 

Z mělkých podzemních vod lidé a obce většinou odebírají vodu do studní. Voda se v nich doplňuje nejvíce v březnu a dubnu v závislosti na nadmořské výšce. Oproti tomu hluboké podzemní vody, které se vyskytují například v pánevních oblastech České křídové tabule nebo Boskovické brázdy v oblasti Brněnské vrchoviny, na nedostatek vláhy reagují mnohem pomaleji, i s několikaletým zpožděním. "Jsou to zásoby hlubší a velice vzácné, hlavně pro úpravu pitné vody. Musíme je chránit," říká Daňhelka.

Území České republiky je na srážkách závislé, když přestane pršet, voda se z krajiny, půdy a podzemních vod ztrácí. Podle Daňhelky tak velmi záleží na tom, jaký bude vývoj srážek v průběhu vegetační sezony.

"My jsme tady ve střední Evropě v pozici, kdy změna z vlhka do sucha nebo ze sucha do vlhka může být vzhledem k proměnlivosti meteorologických podmínek velice rychlá. Například povodeň v roce 2013 sice přišla na začátku června, vlastně o měsíc později tady byly řeky pod limitem sucha a půda byla vyschlá," říká Daňhelka. 

Kašpárek vzpomenul i na rok 1947, kdy Československo po tuhé zimě zasáhla povodeň s mohutnými ledovými bariérami, hned zjara následovalo jedno z nejhorších období sucha na území Československa ve 20. století. Právě k němu pamětníci přirovnávají i loňské tropické počasí.

Češi tak mohou jenom doufat, že zima bude taková, jaká by měla být, a sníh připadne i na jejím konci. Že by to úplně vyrovnalo deficit vody za předchozí suché roky, ale podle Daňhelky pravděpodobné není.

Sucho i povodně mohou přijít kdykoliv, nepobýváme v krajině, ztratili jsme selský rozum, jsme nepoučitelní, říká ekolog David Pithart | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy