KOMENTÁŘ: Novela exekučního řádu vnáší nerovnost mezi dlužníky |
Litera zákona nikde výslovně nedefinuje pojem malý nebo velký exekutorský úřad. Stejně tak neexistují zákonná objektivní kritéria, která by členila exekutorské úřady podle velikosti. Za obecně přijímané kritérium velikosti exekutorského úřadu je často považován exekuční nápad (počet nově zahájených exekucí). Má se za to, že úřady s největším počtem exekučních nápadů jsou velké a naopak.
Přijmeme-li uvedený závěr, že exekuční nápad je kritériem pro určení velikosti exekutorského úřadu, nelze pominout skutečnost, že zastánci zavedení krajské místní příslušnosti zcela určitě nepatří mezi malé exekutorské úřady. Soudní exekutoři, kteří jsou členy tzv. Platformy pro teritorialitu, ale také řada dalších soudních exekutorů, kteří aktivně prosazují zavedení principu krajské místní příslušnosti, lze bez dalšího řadit mezi střední a velké exekutorské úřady.
Nelze než uzavřít, že tzv. boj malých a velkých exekutorů je pouhým výsledkem toliko marketingových nástrojů aplikovaných v tržním exekučním prostředí. Lze jej chápat jako výraz snahy o likvidaci středních a malých exekutorských úřadů s cílem budoucího ovládnutí exekučního trhu. Proto odpůrci teritoriality podsouvají obdobné argumenty představitelům zákonodárnému sboru. Každý poslanec a senátor by ovšem současně neměl být ochuzen o vysvětlení, že podsunutá nálepka malý/velký nevypovídá o celkové efektivitě exekutorského úřadu, úspěšnosti vymáhání a dodržování ochrany práv účastníků řízení a třetích osob.
Jsou to střední exekutorské úřady, které představují budoucnost v exekuční oblasti. Svoji činnost vykonávají bez větších průtahů, komunikují s účastníky řízení, soudní exekutor se aktivně podílí na vedení úřadu, provádějí mobiliární exekuce. Oproti takzvaně „velkým exekučním továrnám“ přistupují ke každému řízení individuálně a operativně. I nejmenší exekutorské úřady jsou dnes plně elektronizované a lze očekávat, že by i díky očekávané další standardizaci dokázaly bezproblémovým způsobem zpracovávat agendu exekučního nápadu na úrovni středních úřadů.
Za legislativně nešťastný princip lze považovat snahu o koncentraci exekučních řízení (tzv. systém Sněhulák), který je součástí obživlé novely OSŘ a EŘ. Tato novela, byť obsahuje náznak fragmentu tzv. krajské místní příslušnosti, trpí zejména tím, že vytváří skupiny oprávněných podle toho, zda jejich povinný má první, či další exekuci. Novela vytváří nerovnováhu v přídělu exekučního nápadu. Na jedné straně se snaží o zachování volného trhu (v oblasti tzv. prvoexekucí), na straně druhé stanovuje až přehnaně složitá pravidla s cílem postupné geografické příslušnosti u tzv. druhoexekucí (okres, kraj, hranice krajů).
Princip krajské místní příslušnosti s rovnoměrným nápadem, tzv. teritorialita, je nevyhnutelný a požadovaný systém v oblasti exekucí. Jeho základní tezí je spravedlivý a rovnoměrný příděl exekučního nápadu soudem na principu krajské místní příslušnosti a geografická dostupnost povinného k exekutorovi. Pouze tento princip je základním stavebním kamenem pro všechny další dílčí úpravy exekuční řízení. Je nezpochybnitelnou skutečností, že exekuční prostředí i přes aplikaci více jak 45 novel je stále vnímáno jako systém nepřátelský a negativní. Vyřešením tohoto kardinálního problému a nastolení tzv. systémovosti pozitivně ovlivní aplikaci všech dalších opatření. Na vlně tohoto principu se mimo jiné pro soudního exekutora vytvoří značný prostor k tomu, aby mohl zaměřit svoje úsilí na zlepšení rychlosti, efektivity interních postupů, čímž pozitivně ovlivní míru celkové vymahatelnosti exekučních titulů.
Z početního hlediska představuje množinu tzv. „velkých“ pouze přibližně 9 % exekutorských úřadů proti většině, kterou tvoří 91 % exekutorských úřadů. Hnacím motorem prosazování principu teritoriality jsou myšlenky postupné transformace postavení soudního exekutora na roveň nestranného soudce a nastavení limitů pro nadužívání exekučního řízení oproti hodnotám postaveným na čistě ekonomickém charakteru. Bude-li i nadále vedena polemika nad tím, že se jedná o souboj, budu vždy oponovat tím, že se jedná o boj hodnotového přesvědčení, nestrannosti a nezávislosti, proti čistému zisku a ovládnutí veškerého trhu.
Autor působí jako soudní exekutor v Hradci Králové a přidružený člen Právní a legislativní komise EKČR. Je spoluautorem odborné právní monografie Soudní exekuce. V rámci 13. ročníku celojustiční soutěže Právník roku obsadil 3. místo v kategorii TALENT ROKU.
