Volby do Evropského parlamentu provází v Česku tradičně nízká účast. Před pěti lety hlasovalo pouhých 18,20 procenta voličů. Dá se předpokládat, že vzhledem k vyostřené politické situaci či ožehavému tématu migrace by letos mohlo přijít o něco více lidí, ale nečekejme žádné zázraky. To nahraje stranám s dlouhodobě silným potenciálem a slušnými volebními preferencemi (ANO, ODS, Piráti). Naopak už v květnu může některé parlamentní hnutí a strany potkat velká porážka, protože „ostrouhají“.
V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že v době letošních voleb do Evropského parlamentu (u nás se uskuteční v pátek a v sobotu 24. a 25. května), by mohlo být nějak oslabeno hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Dotační kauzy předsedy vlády vyšetřeny ještě pořád nebudou, soudy o jeho činnosti v komunistické policii StB se budou táhnout dál na Slovensku. Mezitím bude Babišova vláda dál a dál rozdávat peníze na všechny strany. Premiér je navíc na evropské scéně rázný v otázkách migrace, takže jeho hnutí může při nízké volební účasti a současných preferencích získat v eurovolbách 8 až 9 mandátů. Celkem Česku náleží 21 míst.
Průzkumy ukazují i poměrně stabilní čísla pro ODS a Piráty. Obě strany mohou v květnu vybojovat 3 až 4 mandáty. Nahraje jim i volební systém. Ten je v tomto případě poměrný a tedy celkem spravedlivý, protože přidělí mandáty zhruba podle toho, jak to odpovídá výsledku hlasování. Dá se ale předpokládat, že některé strany skončí pod pětiprocentní hranicí, která je u nás nutná pro vstup do Evropského parlamentu, a jejich hlasy se přepočítají. Z toho pak budou profitovat opět ANO, ODS a Piráti.
Nejasné je, kolik procent může získat Okamurova SPD. Ta sice dostala v říjnu 2017 ve volbách do Poslanecké sněmovny 10,64 procenta hlasů, což by v eurovolbách znamenalo dva jisté mandáty, ale její preference jsou dlouhodobě nižší. Navíc bude mít nové soupěře.
Vládní ČSSD může počítat jen s jedním či maximálně dvěma křesly. Opět se potvrdí slabší forma KSČM z posledního období a to může znamenat pouze jeden mandát. Stejně asi dopadnou lidovci (KDU-ČSL).
Ovšem dál už to bude loterie. A tentokráte hodně velká loterie.
Velkou otázkou je, zda něco získá TOP 09, která do voleb asi půjde s hnutím STAN. Topka je relativně silná v Praze, jenže v eurovolbách je jen jeden celostátní obvod s jednou kandidátkou a mimo hlavní město je tato strana hodně slabá. Pokud bude v čele kandidátky TOP 09 její předseda Jiří Pospíšil, tak ten se může pochlubit nejvyšším počtem preferenčních hlasů ze všech kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Ovšem voličům se nemusí líbit, že Pospíšil kandiduje úplně všude. Nedávno například na post pražského primátora, ale pro metropoli toho dnes moc nedělá. Navíc jako předseda strany by měl kandidovat i v příští sněmovních volbách. A to už je skutečně přespříliš.
Zálusk na některý z mandátů mají ale i nová politická seskupení. Například europoslanec Jaromír Štětina založil hnutí „Evropa společně“. Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička prý také uvažuje, že „něco založí“. Konferenciér a mediální magnát Jaromír Soukup už vytvořil „List Jaromíra Soukupa“. Zda bude kandidovat i do europarlamentu, uvidíme brzy.
Babišovu neideologickému hnutí ANO, tradiční ODS a nevyzpytatelným Pirátům, nahrává i fakt, že levice je v Česku momentálně zásadně oslabena a pravice a střed jsou monumentálně roztříštěné. V květnu proto zřejmě u těch silnějších zaregistrujeme spíše očekávané výsledky, u těch menších čekejme nějaká překvapení. Někdo po nich hořce zapláče, jiný se zaraduje.
