Kontroloři prověřovali využití asi 900 milionů ze 3,7 miliardy korun, které ministerstvo od roku 2013 do předloňska na technologie vydalo. „Kontrola odhalila velké množství zásadních pochybení - šlo například o nezvládnutí vytvoření nových informačních systémů pro výplatu dávek, problémy týkající se veřejných zakázek a smluv nebo využívání externích firem,“ stojí v tiskové zprávě Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle nich zůstalo fakticky závislé na externích dodavatelích informačních služeb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) si je podle své mluvčí Barbary Hanousek Eckhardové vědomo nedostatků způsobených předchozím vedením ministerstva a řeší je. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) tvrdí, že nové systémy budou v provozu nejpozději do konce roku 2020.
Předražené IT systémy ministerstva práce, „sleva“ nakonec nebyla zadarmo |
Podle NKÚ se ministerstvo snažilo dodavatele čtyř systémů změnit od roku 2011. Tehdy stál v čele resortu Jaromír Drábek (TOP 09). Kvůli manipulacím při výběru firmy soud poslal do vězení jeho tehdejšího náměstka i šéfa IT odboru. S tendrem pak počítala Drábkova nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP 09). Šéf resortu z následné přechodné Rusnokovy vlády František Koníček přípravy zastavil. Znovu se do nich pustila v minulém volebním období ministryně Michaela Marksová (ČSSD).
ČR zbytečně platí 30 milionů měsíčně, tvrdí NKÚ
Podle NKÚ však ministerstvo nestihlo systémy přesoutěžit a v roce 2016 uzavřelo znovu smlouvu s původním dodavatelem. Tímto postupem resort podle kontrolorů porušil rozpočtovou kázeň za půl miliardy korun. Smlouvu s dosavadní firmou OKSystem protáhlo ministerstvo i loni před koncem roku, a to na další dva roky. Dvouleté prodloužení kontraktu vyjde podle ministerstva zhruba na miliardu.
Prodlení ve spuštění nových informačních systémů představuje podle kontrolorů nehospodárné výdaje pro státní rozpočet. „Každý měsíc, kdy běží stávající systémy, zaplatí Česká republika podle odhadů NKÚ o 30 milionů více v porovnání s cenou, kterou by mohla platit, kdyby byly nové systémy v provozu,“ uvádí NKÚ. Podle něj problémy provázely i služby systémové integrace, čímž se ministerstvo dopustilo porušení rozpočtové kázně za více než 172 milionů korun.
Další nedostatky se týkaly například konzultačních a externích služeb za 8,5 milionu korun, které MPSV zadávalo opět bez soutěže. „Resort si také nechal od externí firmy připravit strategii rozvoje ICT pro roky 2018 až 2020, za kterou v době kontroly zaplatil přes osm milionů korun,“ tvrdí NKÚ. Pokud by na strategii pracoval stejný počet zaměstnanců ministerstva, vyšla by podle kontrolorů přibližně na 1,1 milionu korun.
Maláčová chce nové systémy do dvou let
Ministerstvo podle své mluvčí nedostatky řeší. „Byla provedena celková personální reorganizace i revize řízení IT projektů, nastaven nový harmonogram, zafixován rozsah projektů nezbytný pro nasazení systémů do produkčního prostředí i stanoven pevný finanční rámec,“ vypočítává mluvčí.
Maláčová uvedla, že se nyní soustředí na personální stabilizaci IT sekce. „Do dvou let pak chceme uskutečnit přechod na nově vysoutěžené plně funkční IT systémy bez dodatečných nákladů na státní rozpočet,“ říká ministryně. Změny v podobě úřadu provedla od ledna.
O rok dřív je udělala už ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Za celý rok se pak nepodařilo post náměstka, který má informační systémy na starosti, obsadit. Chybí i další odborníci.
Němcová přípravy projektů před rokem zastavila. Sněmovnímu sociálnímu výboru řekla, že podala kvůli zakázkám na ICT 11 trestních oznámení. Exministryně Marksová pochybení odmítala. Poukazovala na to, že její tým se snažil zbavit závislosti na jediném dodavateli a diskreditace jeho práce má nahrát určitým firmám. Bývalý politický náměstek Maláčové Tomáš Martinec výboru loni v září řekl, že za zpožděním je to, že vedení resortu v čele s Marksovou neodhadlo náročnost výměny systémů a své schopnosti vše uřídit, ale také zastavení příprav za Němcové.
