TEST Na nejkrásnějším okruhu s Golfem GTI TCR. To ale nebyla ta největší zábava

S kolegou Michalem Borskim jsme se byli místo oběda projet. Byl to moc hezký příběh. Před boxy portugalského okruhu se seřadila kompletní šestice předchůdců aktuálního GTI, hatchbacky lícovaly jak podle pravítka, byla sranda sledovat německé organizátory, jak gé-té-íčka parkovali s až posedlou precizností. Michal, který je zase posedlý youngtimery a klasickými auty, okamžitě zamířil k jedničkovému GTI, vzal za kliku a chystal se posadit za volant. V tom se ale objevil německý hostesák a s vážným výrazem klusal k Michalovi. Sápal se po jeho jmenovce, Michal se snažil vysvětlit, že nic nekalého v úmyslu neměl. Němec se zatvářil nechápavě. „Všechno je v pořádku, nechcete se svézt?“ Odpověď uhádnete. To už jsem se ke dvojici přimotal i já. „Můžu taky? A kde můžeme jezdit?“ Čekal jsem omezení na obrovskou plochu před boxy, případně nějakou piditrasu uvnitř okruhu. „Kdekoliv. Klíče jsou u stěračů. Jenom prosím vás nezapomeňte, že tiskovka začíná za dvaačtyřicet minut.“ Dráždit Němce pozdním příchodem jsme nechtěli riskovat, na oběd jsme se tedy vykašlali.

Michal sedl do jedničky, já do dvojky. Domluvili jsme se, že se cestou někde vystřídáme. Ještě jsem tedy poslal zákeřné selfie Standovi Kolmanovi. Miluje dvojkové golfy, jeden si i pořídil. A o Golfu GTI druhé generace mluví víc než o holkách, což je v jeho věku divné. Michal mezitím odfrčel, takže rychle startovat! Jo, tehdy se ještě motor probouzel. Golf se celý mírně roztřásl, atmosférická osmnáctistovka s výkonem 102 kW (k dispozici jsem měl silnější verzi 16V) opravdu ožila. Zaposlouchávám se do úžasného mechanického zvuku a přichází první překvapení – řízení jde hodně ztuha, převod je velmi pomalý. První věc vadí vlastně jenom při prvních nejpomalejších metrech, druhá souvisí s dobou vzniku.

Naprosto nezvyklá je taky reakce na plyn, okamžitá, blesková. Pedálu se sotva dotknete a do ručičky otáčkoměru jako když střelí. Zdegenerovaný moderními přeplňovanými jednotkami nesmyslně brzo řadím a říkám si, že to moc nejede. Musíš do otáček, kluku hloupá! Ani pak mi samozřejmě dynamika nevyráží dech, dočkám se ale dnes jevu už nevídaného – gradace výkonu. Ano, nad pěti tisíci se fakt něco děje, a když pak zase jednou blbě zařadím a nechám spadnout otáčky pod čtyři tisíce, osmnáctistovka umře. V zatáčkách se dvojka hodně naklání, stopy se ale odmítá pustit. A nevadí ji ani nešetrné ubrání plynu v oblouku, prostě jenom dál pokračuje ve vytyčeném směru.

To jednička ne. Vysmátý Michal mě na tuto vlastnost upozornil dopředu a já si tak mohl dnes skoro až nepředstavitelnou reakci podvozku užít, místo abych se lekl. Opravdu stačí jen mírně rychlejší nájezd, autíčko ani není nijak zvlášť nedotáčivé, když mu však uberete plyn, zadek bleskově uskočí. Zábava, záludné to není, jedničkové GTI se takto přetáčí zkrátka vždy. Když s tím počítáte, budete se smát jako Michal. Když ne…

Proti dvojce je jednička jak hračka, nesrovnatelně kompaktnější, připadáte si jak ve šlapacím autíčku. Ale pěkně svižném! Šestnáctistovka sice dává jenom 81 kW, jednička však neváží ani tunu, zvuk je navíc ještě mechaničtější, kovovější, syrovější než u dvojky. Po čtyřce sice řadicí pákou marně hledám pětku, vůbec mi to ale nevadí. Řazení je nezvykle volné, tedy na volkswagen, dráhy dlouhatánské, hlavice však golfově míčková.

Vystupuju vysmátý jako Michal, do tiskovky ještě nějakých patnáct minut zbývá, sedáme tedy ještě do trojky a čtyřky (hostesáci mezitím po centimetrech přeparkovávají jedničku a dvojku).

VW Golf GTI TCR přichází na český trh. Kolik stojí tahle exkluzivní limitka?

Třetí a čtvrtá generace… Ne že by už nebylo o čem psát, ale hlavně čtyřkový Golf GTI je už úplně normální auto, jízda s ním se zážitku z jedničky ani nepřibližuje. Jasně že je ta legendární pětiventilová přeplňovaná osmnáctistovka nesrovnatelně silnější a na dnešní dobu překvapivě charakterní, prakticky všechno už ale funguje soudobě. Trojka je pak proti dvojce nezpochybnitelně obrovským posunem (podobně jako jedna vs. dva), čtyřka už od předchůdce tak okatě neodskakuje (byť poprvé spoléhá na přeplňování).

A nyní k hlavnímu budu programu

Do Portimaa jsem však přijel hlavně kvůli loučící se sedmičce, která mává šátečkem prostřednictvím verze GTI TCR. Určitě víte - TCR jako okruhový speciál a seriál, písmena znamenají „Touring Car Racing“.

Proti standardnímu GTI se GTI TCR zvnějšku odlišuje hlavně prostřednictvím dramatičtějších aerodynamických doplňků, hlavně s červenou barvou úpravy hezky vyniknou. Jestli jsem si někdy stěžoval na až moc nevýrazný design Golfu GTI, TCR je přiměřené a ještě velmi vkusné řešení. Uvnitř jsem pak narazil na nový a musím říct, že hezký vzor čalounění sedaček, jejichž boční vedení docela svírá. Stále příjemně, sezení je to však už docela sportovní. Jinak verzi TCR prozradí vlastně už jenom mířící kolečko uprostřed horní části volantu.

Prvním 16ventilovým Volkswagenem Golf nebyla druhá generace GTI 16V, ale...

Nezanedbatelně se změnila technika. V prvé řadě posílil přeplňovaný dvoulitr TSI, který si proti GTI Performance polepšil o 33 kW na konečných 213 kW. Maximálka může být „odjištěna“ až na 264 km/h, rychlostní deaktivace je součástí příplatkového paketu, který obsahuje ještě o palec větší devatenáctipalcová litá kola a sportovnější nastavení adaptivních tlumičů. Každý Golf GTI TCR pak dostal posílenou brzdovou soustavu s vrtanými kotouči a hlavně mechanickou uzávěrku diferenciálu. Tedy žádné přibržďování, ani „mezikolní“ spojka VAQ, ale opravdická špéru. Pod sukně jsem se Golfu GTI TCR nekoukal, ale ať jsem se ptal kohokoliv, všichni opakovali to samé. Mechanická uzávěrka předního diferenciálu.

Před okruhovým laškováním jsme si střihli ještě dálniční hodinku z letiště a přesvědčili se, že Golf GTI TCR je pořád příjemné a pohodlné cestovní auto. Až nám na zadních sedačkách David Valenta z Volkswagenu zaklimbal.

Nahoru…

… a dolů. Pokud si tak jako já myslíte, že Brno nebo Red Bull Ring jsou okruhy s velkým převýšením, jeďte se podívat do Portimaa. To jsem s prominutím nežral. Tolik slepých horizontů, obrovských padáků, které se najednou zlomily, a já přes volant zase koukal do modrého nebe, to jsem v životě neviděl. Brno i Red Bull jsou placky. Překrásný, nádherný, ale šíleně těžký okruh. Hlavně hledání brzdných bodů je dost fuška, často se brzdí až do zatáčky. Nebo na horizontu před ní, oblouk ale ještě nevidíte.

Bylo to pár koleček, zážitek však obrovský. Nejvíc z okruhu, GTI TCR mě bohužel otrávil samočinným sedmistupňovým DSG. Samočinným i v manuálním nejsportovnějším režimu. Znovu jsem po pár zatáčkách rezignoval na páčky pod volantem a jenom otrocky šlapal na plyn. Nikdy, nikdy tohle nepochopím.

Jinak je to samozřejmě vynikající a opravdu velmi, velmi rychlé auto. Ani na širokém a rychlém okruhu v Portimau mi nepřišlo, že by bylo potřeba ještě pár koníků přihodit. Golf GTI TCR je opravdu hodně rychlý.

O „vysokovýkonných“ brzdách jsem sice zjistil maximálně to, že disky jsou sedmnáctipalcové a vrtané, čtyři kolečka v plném zápřahu však zvládly bez toho, aniž by jakkoliv vadly nebo se z nich po příjezdu kouřilo.

A ten samosvor? Asi je víc než dobře, že tam je. Výkon a točivý moment jsou totiž na přední kola už docela hraniční, i na suchu jsem si při výjezdech z některých pomalejších pasáží říkal, že i s mechanickou uzávěrkou je to tak tak… Golf GTI TCR zatáčí pěkně, že bych ale mohl konstatovat něco v tom smyslu, že se proti „mezikolní“ spojce VAQ jedná o úplně novou dimenzi, to tedy vůbec ne. Samotného by mě zajímalo bezprostřední porovnání obou systémů a nejlíp na suchu i mokru. Tak třeba někdy.

Golf GTI TCR už můžete objednávat, na českém trhu stojí minimálně 948.900 Kč.

A teď opravdové TCR

A pak byla na okruhu jedna garáž, v níž se schovávala skupinka opravdových Golfů TCR, tedy skutečných závodních speciálů. Věděl jsem, že nás svezení v závoďáku čeká, těšení jsem si však zakázal. Kolikrát já už byl nakonec zklamaný. Dvě kolečka, z nich jedno dochlazovací, instruktor, který jel i na rovince snad na dvojku, místo okruhu svezení mezi kuželkami na parkovišti… A upřímně, posadit do závoďáku nažhavené novináře, to by mohlo dopadnout ne úplně hezky.

Nakonec to však bylo velmi příjemné překvapení! Za prvé jsme odjeli asi deset ostrých koleček, což už je slušná porcička, a hlavně byl okruh ve své první části dost oslizlý, v některých místech zůstaly kaluže. Na mokré pneu to už nebylo, organizátoři nám však celkem logicky nevěřili a dozadu „zimáky“ už obuly. I v TCR se samozřejmě může velmi lehce stát, že vám na brzdách studený zadek uteče. No uteče… Spíš se z ničeho nic utrhne.

Každopádně, kombinace mokrých míst a slicků na přední nápravě stačila na to, aby byl Golfu TCR zejména na výjezdech sériový Golf R v podstatě rovnocenným soupeřem. Zatímco závodník v erku dal jednoduše plný plyn a jeho čtyři gumy se vzorkem prostě jenom zabraly, já musel na pedál opatrně. Případně odjíždět na vyšší kvalt, abych na přední kola neposílal tolik newtonmetrů.

Volkswagen Polo GTI R5: Nová soutěžní zbraň pro sezónu 2019

V rychlých pasážích jsme vzhledem k podobnému výkonu obou golfů (přes tři sta koní) jeli podobně, nohu z plynu jsem sundávat nemusel. Na brzdách jsem si však podle předpokladů mohl odskočit na kafe. Tam byl rozdíl obrovský. Abych do erka nenarazil, musel jsem samozřejmě brzdit ve stejném bodě. Takže na pedál, zapřít se levačkou a… Já mám zabrzděno, asi dvacet metrů před zatáčkou. Zatímco erku ještě pořád svítí brzdovky, já bych už zatáčel.

Jasně že šlo přidat, hodně přidat. Tempo to však bylo dost svižné na to, abych z auta vystoupil nadšený. Jenom jednu zatáčku jsme vysloveně odflákli. Nebo přesněji, jeli a brzdili v režimu safety first. Hned tu první, která je ale fest na srdíčko. Po dlouhé rovince mírný pohup dolů, pak jenom rychlé intenzivní brzdy a mírný oblouk na pravou ruku. Takový ještě o hodně rychlejší mostecký dolík, poslední pravá před matadorem. Tam jet třeba „jenom“ na osmdesát procent, asi bych si učůrnul.

Technika TCR mě velmi překvapila přívětivostí a jednoduchým ovládáním i sekvenční verze. Je to auto, které zvládne řídit v podstatě každý (složitější je jenom rozjezd, na plyn musíte velice opatrně, abyste nezničili spojku, do otáček totiž motor letí při letmém pokynu od pedálu). Na rychlou jízdu už nějaké ty řidičské skills musíte mít, za volant se však může posadit prakticky kdokoliv a nehrozí, že se rozstřelí v první zatáčce. I brzdy bez posilovače byly v rámci závodnických zvyklostí nebývale snadno dávkovatelné a stravitelné i pro naprostého začátečníka. V rychlých pasážích je TCR třeba proti cupové octavii stabilnější, hlavně díky širšímu rozchodu (proti sérii je TCR tuším o dvacet čísel širší). V podstatě sériový motor nenabízí drtivou dynamiku, brzdy a grip v zatáčkách však už géčka vyrábí spolehlivě. Moc příjemná technika.

Jedničkový Golf GTI, velice rychlý Golf GTI TCR a třešničková jízda v závodním TCR… A ten překrásný okruh! Občas je hezky na světě.