‚Byl jsem opatrný a modlil se k Panence Marii', říká nepolapitelný král Šumavy |
Hasilovo rozhodnutí převádět lidi se zrodilo krátce poté, co se v únoru 1948 ujali moci komunisté. Mladík, který za války po útěku z totálního nasazení pomáhal jako spojka partyzánům, měl v té době v uniformě SNB hlídat hranice, raději ale pomáhal lidem ohroženým nastupující mocí k útěku. V říjnu 1948 ale po jedné cestě přes „čáru“ skončil v rukou pohraničníků a později smutně proslulý Karel Vaš jej poslal na téměř 10 let za mříže. Po půl roce se ale Hasilovi podařilo z tábora uprchnout.
V Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál. Díky znalosti terénu i výtečnému sluchu se mu dařilo přecházet nepozorovaně, přesto se ale několikrát i „Král Šumavy“ - jak o něm hovořily i materiály komunistické bezpečnosti - dostal do přestřelky. V jedné z nich zemřel v prosinci 1949 mladý pohraničník, v září 1950 pak v jiném ozbrojeném střetu zahynul Hasilův bratr Bohumil.
Už koncem 50. let Hasilův osud, byť notně překroucený a zkombinovaný s životem dalšího šumavského převaděče Franze Nowotneho, posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film ale měl s realitou jen málo společného, skutečný Hasil totiž přežil všechny úklady a v roce 1953 s převáděním skončil. Přestěhoval se do USA, kde prošel řadou povolání, až zakotvil jako kreslič v automobilce General Motors, kde zůstal až do penze.
Do Československa se mohl vrátit teprve po roce 1989, kdy se také konečně viděl se synem, trvale ale zůstal žít za oceánem. Osudu Hasila, který 28. října 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medili Za hrdinství, se věnovali i filmaři nebo spisovatelé. V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy, o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka, jež se loni dočkala i komiksové podoby.