„Je úsměvné, že když jsem tady byla naposledy, tak Karolína můj tým porazila (3:2) a teď mám teplákovku v barvách českého týmu,“ usmála se španělská tenisová legenda.
Plíšková, záruka úspěchu: Zatím jsme vždycky vyhrály, snad série neskončí |
Jaké to je být na české straně?
Úplně jiné, ale dobré. Dělám svou práci, koučuji Karolínu. Je velmi příjemné být s celým českým týmem. Všichni jsou tu velmi vřelí. Cítím se dobře.
Kapitánovi Pálovi nevadí, že jsou v družstvu i trenérky a trenéři hráček?
Ve Španělsku je také běžné mít na poháru hodně koučů. Petr Pála s tím neměl problém. A nemusím být s týmem celou dobu, hlavně se starám o Karolínu.
Ta si spolupráci s vámi a Rennae Stubbsovou pochvaluje.
Je dobré slyšet, že o sobě říká, že teď hraje nejlepší tenis v životě. Cítí se dobře a hodně pracujeme na její fyzičce s jejím kondičním trenérem a také na dalších věcech, technice a podobně. V Austrálii to šlo. Doufám, že to tak bude pokračovat.
Co Karolína potřebuje hlavně zlepšit?
Především se soustředíme na pohyb na kurtu. V něm se hodně zlepšuje. Také pracujeme na obraně, aby byla agresivnější a byla i silnější na síti. Zatím jsme nejlepší verzi Karolíny neviděli. Během roku se bude ještě zlepšovat.
V roce 1994 jste vyhrála Wimbledon, přičemž ve finále jste Martinu Navrátilovou připravila o její tamější desátý triumf. Jak na to vzpomínáte?
S velkou radostí. Hrála jsem dobře celý turnaj a nastoupit proti Martině bylo skvělé. Byla jsem sebevědomá, zvládala těžké zápasy a zvítězila. Takže, promiň Martino, ale byla to moje chvíle. (směje se)
Nemrzí vás, že jste vyhrála jen ten jeden grandslamový turnaj?
Byť jsem často byla ve čtvrtfinále a semifinále (finále prohrála na Australian Open a Roland Garros - pozn. red.), je velmi těžké dotáhnout takový turnaj do konce, hrát skvělý tenis celých čtrnáct dnů. Záleží také na štěstí při losu, všechno si musí sednout.
Podaří se Karolíně Plíškové vyhrát některý z grandslamových podniků?
Jsem přesvědčená, že to jednou zvládne. A doufám, že se tam nezastaví. Hodně tvrdě pracuje, je trpělivá a pozitivní. Určitě ještě dokáže skvělé věci.
Vy jste od roku 1989 byla součástí úspěšné španělské generace ve Fed Cupu. Jak na to vzpomínáte?
Byly to skvělé časy. Pětkrát jsme vyhrály, pětkrát byly ve finále, takže to bylo velmi úspěšné období. Ale každý fedcupový týden byl velmi náročný, plný stresu. Nevím, jestli bylo lepší hrát doma, nebo venku, protože doma se na vás všichni dívali, hráli jste pod velkým tlakem. Po každém takovém týdnu jsem se cítila velmi unavená. Chcete udělat co nejvíce pro tým, pro svoji zemi, takže je to jiné než na klasických turnajích. Je to velká zodpovědnost. Jako hráče vás to však udělá silnějším. Měla jsem to ráda.
Dá se tehdejší váš španělský tým srovnat s nynějším českým?
Ano, vidím tam určité podobnosti. Petra (Kvitová) a Karolína jsou na žebříčku také hodně vysoko jako jsme tehdy byly my s Arantxou (Sánchezovou Vicariovou). Češky však mají hodně výborných hráček, takže i když některá z nich vypadne, můžete postavit velice kvalitní tým.
Kdo je pro vás favoritem fedcupového utkání Češek s Rumunkami?
Bude to tvrdý souboj, protože Rumunsko má také velmi dobré hráčky v čele se Simonou (Halepovou). Ale Karolína je rovněž dobrý lídr a máte Siniakovou. Bude to velmi zajímavé utkání, dobrý tenis. Je pěkné hrát před domácím publikem, které hodně pomáhá. Doufejme, že český tým vyhraje. Lehké to však nebude.
