V posledních letech se rozšiřuje fenomén městské cyklistiky. Jaké výhody má poznávat velká města na kole?
Výhod je celá řada. Za tu hlavní považuji to, že poznáváte město v jeho živém celku a ne jen izolované památky často obklopené houfy turistů. K tomu se samozřejmě přidává radost z pohybu pod širým nebem a nezávislost umožňující zastavit, kdykoli vás něco zaujme. Pro mě osobně je ještě důležitá skutečnost, že si takto vytvářím mnohem ucelenější představu o daném městě. Vím pak, kde která památka leží, jaké jsou mezi nimi vzdálenosti a podobně. V neposlední řadě mě těší, že město objevuji vlastními silami a zažívám ho bezprostředně, ne přes okno nějakého dopravního prostředku.
Která evropská města jsou pro cyklistiku nejpřívětivější?
Jsou to hlavně města v tradičně cyklistice přátelsky nakloněných regionech: ve Skandinávii, v německy hovořících zemích, v Holandsku, Dánsku… Nicméně i v mnoha dalších metropolích se během posledních desítek let cyklistická infrastruktura značně rozvinula. Za všechny jmenujme třeba Paříž, Lyon, Barcelonu či Londýn.
Jaké je pro vás osobně nejlepší město pro toulky na kole?
Víte, nemám rád hodnocení typu „nejlepší“ či „nejhorší“. Mám ale samozřejmě své favority a mezi ně jednoznačně patří třeba právě Paříž, Barcelona či Vídeň.
Není potřeba se ve velkých městech bát smogu či hektické silniční dopravy?
Obecně jsou evropské metropole čím dál tím čistší a doprava v centrálních částech má tendenci se zklidňovat. My do naší nabídky zájezdů volíme taková města, v nichž existuje natolik dokonalá síť cyklostezek, aby člověk do silné dopravy vůbec vjíždět nemusel, pokud nechce. Je ale také dobré zmínit, že obecně se řidiči na západ od našich hranic chovají k cyklistům mnohem přívětivěji než u nás. Osobně si nevybavuji, že bych měl kdy na ulicích západních měst na kole pocit ohrožení.
V nabídce CK Adventura je i Barcelona. Zrovna ta je dosti uspěchaná a plná aut. Dají se tam najít vhodná místa pro cyklistiku?
Jak jsem říkal, je důležité vědět, kudy se pustit. V Barceloně samozřejmě procházejí přímo centrem významné dopravní tepny, ale stačí jet o ulici vedle a už projíždíte pod korunami stromů podél kavárenských stolků a hluk z dopravy téměř neslyšíte. No a s tou uspěchaností to v Barceloně není zas tak žhavé. Katalánci sice nejsou tradiční jižané vyznávající několikahodinovou siestu, ale mají silný smysl pro kouzlo každodennosti a rádi si ráno cestou do zaměstnání vychutnají kávu ve svém oblíbeném podniku či odpoledne po práci skleničku šumivého vína cava.
  |
Jak je to v případě takových zájezdů s koly, když chcete třeba navštívit muzeum či jinou památku? Stačí kolo zamknout nebo se u něj raději vystřídat se spolucestovateli?
Při projížďce městem zpravidla děláme tři typy zastávek. Buď si jen krátce řekneme něco o místu, kde se právě nacházíme, nebo si dáme krátký rozchod, to pak ale průvodce hlídá kola, aby se neztrácel čas zamykáním, anebo se rozejdeme třeba i na několik hodin a to si potom každý kolo zamkne tam, kam se chce podívat. Kola jsou ale vždy vybavena masivními zámky a ještě nikdy se nám nestalo, že by se nějaké ztratilo. Je také třeba si uvědomit, že se pohybujeme v centrálních oblastech měst a za denního světla.
A co v hotelích? Dají se kola dobře uschovat?
Při přípravě zájezdu je asi nejobtížnější právě najít vhodný hotel, který má dobrou polohu, není předražený a má možnost uschovat kola přes noc pod zámkem. My na všech svých zájezdech takové hotely máme a velmi si toho považujeme.
Která města se aktuálně vyvíjí správným směrem a budou v následujících letech dalšími kandidáty na cyklo poznávání?
Existuje celá řada měst, která už teď dobrou cyklistickou infrastrukturou disponují a další ji budují (hlavně v zemích, kde byla dlouho protěžovaná automobilová doprava, jako jsou Francie, Španělsko či Itálie). Samotná síť cyklostezek ale není všechno. Město musí mít také co nabídnout z hlediska památek či gastronomie, hlavně však musí mít svůj genius loci, který je nakonec tím, co činí projížďky po něm tak jedinečnými. Pokud ale chcete slyšet nějaká konkrétní jména, tak aktuálně se zabýváme myšlenkou zájezdu do Vídně či Berlína.
V jakém ročním období je taková dovolená nejvhodnější?
Upřímně řečeno, každé roční období má něco do sebe. Na kole jsou ale do značné míry limitující déšť a zima, takže je třeba volit termín návštěvy s ohledem na místní dlouhodobou předpověď. Obecně bych se ale vyvaroval hlavní turistické sezóny. Jednak jsou velké památky v obležení a v muzeích dlouhé fronty, ale navíc místní často prchají z města pryč na dovolenou a třeba v takové Paříži v srpnu moc autentického života na ulicích nezahlédnete. My své zájezdy nejčastěji směřujeme na přelom května a června či do druhé poloviny září.
A kolik vlastně takhle člověk najede za den třeba po Paříži, aby se stihl zároveň i kochat?
Když si to změříte, bývá to kolem dvaceti kilometrů. Upřímně řečeno tady ale o vzdálenost moc nejde. Málokdy jedete déle než deset minut v kuse a denní trasa se tak rozpadá na spoustu krátkých úseků, takže ty kilometry příliš nevnímáte. Tempo volíme každopádně vždy spíše lenivé, aby se člověk stihl rozhlížet a vnímat město a život v něm, v jeho jedinečné autentičnosti. Koneckonců, právě proto tyhle zájezdy děláme.
