Až stovky tisíc lidí dostanou příležitost oddlužit se – ale budou muset prokázat, že umějí uživit sebe a alespoň minimálně splácet věřitelům. „Celospolečenská poptávka dnes je, aby se určitá skupina obyvatel břímě zadlužení zbavila,“ vysvětluje advokátka a insolvenční správkyně Radka Šimková.
Naděje statisíců dlužníků. Z pasti je může dostat insolvenční zákon |
Co bude novela insolvenčního zákona znamenat pro stovky tisíc lidí, kteří uvázli v nesplatitelných dluzích?
Na vstup do oddlužovacího řízení dosáhne širší okruh dlužníků než doposud. Dnes musí dlužník pro získání povolení k oddlužení prokázat, že bude schopen za pět let splatit minimálně 30 % přihlášených pohledávek. Nově bude muset jen prokázat příjmy ve výši alespoň nezabavitelného minima plus zhruba dva tisíce korun. Zároveň ale bude muset po dobu pěti let vyvinout veškeré možné úsilí a využít všechny možnosti, které má, aby mu soud osvobození přiznal.
Jak se prokazuje, že na vstup do oddlužení – insolvence bude mít dlužník dostatečné příjmy?
Dokládá potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, pokud je zaměstnán. Insolvenční správce zjišťuje dlužníkovy osobní poměry – jestli je ženatý, kolik má dětí, aby se mohlo spočítat, jaká nezabavitelná částka mu z příjmu zůstane, a kolik tedy může měsíčně splácet.
Radka ŠimkováInsolvenční správkyně
|
Splátka se dnes porovná s uznanými pohledávkami a zjistí se, jestli tímto tempem splní během pěti let podmínku alespoň 30 %. Když mu něco chybí, může si dlužník zkusit od příbuzných či známých zajistit příspěvek – dělá se to darovací smlouvou nebo smlouvou o důchodu – ne starobním, je to závazek přispívat. Většinou to posílají rodinní příslušníci, partneři.
Podle nové legislativy se budou úroky a pokuty z půjčky uznávat jen do výše její jistiny. Jak to je dnes?
Existují rozhodnutí Nejvyššího soudu, která říkají, co je ještě přípustné, aby to bylo mravné. Je na insolvenčním správci, aby dluh popřel a odkázal se na příslušnou judikaturu – já to například dělám. Insolvenční správce je v obtížnější pozici než věřitel, který si svou pohledávku hlídá a má veškerou dokumentaci k dispozici.
Někdy je v důkazní nouzi, protože dlužník tvrdí, že přihlášenou pohledávku zaplatil, ale už na to nemá doklady – mohou to být letité věci a on se mezitím několikrát přestěhoval. Někdy bývá složité, dobrat se k tomu, jak to skutečně bylo. Je třeba to zkusit a uvidí se u soudu.
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
Jak k tomu přijdou věřitelé, když stát řekne, že dlužník splatí jen zlomek dluhu a zbytek se mu promíjí?
V určité míře to nefér je, mě odmalička učili, že co si půjčím, musím vrátit, a tento princip musí zůstat zachován. Na druhé straně stát při regulaci zaspal a do roku 2016, kdy začal platit nový zákon regulující spotřebitelské úvěry, neřešil praxi společností, které půjčovaly na přemrštěné úroky a za velmi nevýhodných podmínek. Stát se k tomu musí postavit čelem, jinak lidé nemají šanci se dluhů zbavit.
Věřitelé si tedy mají dávat větší pozor, komu půjčují?
Věřitelé by měli být obezřetní a měli by si vybírat a prověřovat svého dlužníka – ne půjčit komukoliv. Navíc věřitelé z řad finančních institucí jsou kvalifikovanější než dlužníci, jsou lépe vybavení – mají právníky, přístup do rejstříků – a měli by si být schopni zhodnotit, jestli ten, komu půjčují, je schopen splácet. To se tu do roku 2016 neřešilo. Stejná pravidla platí i v případech, kdy půjčí kamarád kamarádovi peníze a pak se musí smířit s tím, že nedostane zpátky vše. Dotyčný nemá šanci se tomu bránit, taková je legislativa.
Na osobní bankrot asi dosáhne víc lidí, Sněmovnou prošla insolvenční novela |
A co když si věřitel včas nevšimne, že dlužníkovi bylo povoleno oddlužení a nepřihlásí svou pohledávku v rámci třicetidenní lhůty? Jeho pohledávka propadá?
V tom momentě ještě ne, ale není součástí splátkového kalendáře, takže ji dlužník nesplácí. Po pěti letech správce podá zprávu o splnění oddlužení a na základě toho soud vydá usnesení, kterým dlužníka osvobodí od plnění dalších pohledávek včetně těch nepřihlášených. Ty jsou pak nevymahatelné.
Když se vrátím k novele – jak bude soud po pěti letech, když dlužníka vidí prvně, posuzovat, jestli se „dostatečně snažil“? Zřejmě záleží především na doporučení insolvenčního správce, který je s dlužníkem v úzkém kontaktu celých pět let, ne?
Už dnes při nesplacení celých 30 % píše insolvenční správce stanovisko, zda soud má osvobodit dlužníka od placení pohledávek. Pokud správce svou práci dělá dobře, měl by vědět, zda vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat k plnému uspokojení svých věřitelů, a jestli je k osvobození důvod. Anebo naopak tam byl nepoctivý záměr, kdy se dlužník například práci vyhýbal a nesnažil se splácet co nejvíc.
Je oprávněná obava, že nová pravidla sice dlužníkovi umožní splácet méně, ale nedávají mu jistotu, že to pak soud po pěti letech uzná?
Už dnes správce kontroluje průběžně, jestli dlužník plní své povinnosti, ne až za pět let. Z mých dosavadních zkušeností se soudy snaží řešit individuální situaci dlužníka, nebojím se toho, že by to soudci brali čistě formalisticky. Celospolečenská poptávka dnes je, aby se určitá skupina obyvatel břímě zadlužení zbavila. Nemyslím si, že by tu byly snahy insolvenčních správců nebo soudů jít proti tomu, pokud si dlužník bude plnit své povinnosti.
Jak moc je dnes dlužník pod kontrolou správce?
Zaměstnavatel, nebo v případě důchodců sociální správa, srážejí dlužníkovi peníze a posílají to na účet majetkové podstaty, který insolvenční správce zřídí. Správce sleduje každý měsíc, když rozděluje příjmy věřitelům, jestli přicházejí ve stanovené domluvené výši. Když nepřijdou nebo přijdou nižší, hned dlužníkovi volá a zjišťuje, co se děje, případně obesílá zaměstnavatele a sociální správu. Správce musí komunikovat s dlužníky intenzivněji než v exekucích. Exekutor to může mít nastavené tak, že rozděluje splátky třeba jednou za půl roku, za rok.
Podle čeho se splátky rozdělují?
Nejprve se zaplatí měsíční odměna insolvenčnímu správci a zbytek se rozděluje na principu proporcionality – každý věřitel má nárok na stejné procento ze své pohledávky. To je rozdíl oproti exekucím – ty se řadí za sebou, a teprve když se uspokojí první pohledávka, začne se uspokojovat druhá a tak dále. To způsobuje, že než dojde na druhého, třetího, čtvrtého, tak neúměrně narostou úroky.
Jaké možnosti má insolvenční správce zjistit, jestli dlužník nezatajuje příjmy?
Možnost zjistit, jestli si něco přivydělává a nepřiznává to, je omezená. Komunikujeme se zaměstnavatelem, který dodává potvrzení o příjmech, případně dlužník posílá výplatní pásky. Když by se o nenahlášeném přivýdělku insolvenční správce dověděl, je to důvod pro zrušení oddlužení. Stalo se mi, že manželé se rozvedli a manželka mi řekla, že muž má ještě nějakou vedlejší práci, kterou nenahlásil. Když mi označí zaměstnavatele, tak se ho dotážu, navíc čas od času obesíláme sociální správu a zdravotní pojišťovny, jestli za dlužníka nějaká firma platí pojistné.
Českou demokracii ohrožují exekuce obyvatel, píší v zahraničí |
Většinou jde ale o práci načerno, to se od zaměstnavatele nedozvíte...
Není mou úlohou zjišťovat, kam dlužník z domova chodí. Mohu sdělit podezření soudu a ten může předvolat dlužníka a zeptat se ho na okolnosti. Na základě pouhého udání bez důkazů oddlužení zrušit nelze.
V politických debatách se často argumentuje šedou zónou. Ze své dlouholeté zkušenosti s dlužníky si nemyslím, že většina z nich má příjem načerno. Možná ti, kteří jsou tak zvyklí fungovat dlouhodobě. Dlužníci bývají matky samoživitelky, které se musí otáčet, aby zvládly legální práci a obstaraly děti.
Nemůže se dlužník zadlužovat dál během insolvence?
Ne, ani si neumím představit, že by si někdo vzal úvěr, když musí splácet oddlužení. Smí si v době insolvence vytvářet jen takové závazky, které je schopen hradit – například uzavřít nájemní smlouvu na byt, na telefon. A pokud se dlužník svou vinou během oddlužení dostane do prodlení s platbou závazků typu nájem nebo telefon, může to být důvod pro zrušení oddlužení.
Je oddlužení byznys?
Donedávna tu fungovaly různé osoby, které dlužníkům zpracovávaly většinou nekvalitní návrhy na oddlužení a braly 15 až 20 tisíc na zpracování, leckdy si na to šel dlužník ještě půjčit. Uváděly dlužníky v omyl – řekly jim například, že nepřijdou o dům, když podají návrh na oddlužení. Jenže když je tam zástava nebo hodnotný majetek, tak insolvenční správce musí jít cestou maximalizace výnosu pro věřitele. Nebo jim dávaly mylnou informaci, že dlužník zaplatí pouze a jen 30 procent dluhu.
Ve skutečnosti dnes musíte zaplatit všechno, co jste schopni – všechno nad nezabavitelnou částku jde věřitelům. Pomohla novela zákona od 1. 7. 2017, která stanovila, že návrhy smějí podávat jen advokáti, notáři, exekutoři – ti dostanou fixní odměnu 4 tisíce korun plus DPH. Dlužník ji ovšem neplatí hned, přihlásí si ji do insolvenčního řízení a je jim přednostně uhrazena v rámci splátkového kalendáře. Vedle toho působí ještě osoby akreditované u ministerstva spravedlnosti, například neziskové organizace, které to pro dlužníky dělají zdarma.
Jaký je rozdíl v odměnách pro exekutora a insolvenčního správce?Exekutor má procento z toho, co vymůže. Insolvenční správce má pevně stanovenou částku – za jednoho dlužníka měsíčně 1 089 korun včetně DPH a je jedno, kolik věřitelů tam je a jaká je výše pohledávky a výše vymožené částky. Odměna se během pěti let nemění.
Exekutor má tedy větší motivaci vymáhat než insolvenční správce?
Teoreticky ano, ale v praxi u osobních bankrotů dochází zpravidla k oddlužení splátkovým kalendářem. To znamená, že se každý měsíc z příjmu dlužníka strhává částka přesně stanovená vyhláškou (zůstane mu jen předepsané minimum) a rozposílá se mezi věřitele.
Druhá možnost je zpeněžení majetkové podstaty – ale lidé, kteří mají několikanásobné exekuce, už zpravidla žádný hodnotný majetek – nemovitost, podíl ve společnosti – nemají, jen příjem ze zaměstnání nebo z důchodu.
Pro toho, kdo uvažuje o oddlužení – bude to mít výhodnější, když počká na účinnost novely od 1. června?
Asi ano – kdyby se mu nepodařilo splatit těch minimálně 30 %, jak chce zákon dnes, tak může čekat větší benevolenci. Novela bude platit pouze pro dlužníky, kteří si podají návrh na oddlužení po její účinnosti, ne na ty, co už dnes běží.
