Univerzita Karlova podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby kvůli rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, že nejmenuje fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Trapnost, která se vleče od roku 2015. Šprajc.
Ředitel Národní galerie v Praze Fajt stále není profesorem, ač splnil všecky zákonné podmínky. S ním dva docenti, kterým Zeman (možná aby to tolik nebilo do očí) odmítl podepsat jmenovací dekrety, Ivan Ošťádal z UK a Jan Eichler z VŠE, ten se nesoudí, profesuru nechal plavat. Proč šprajc? Fajt Zemana kritizoval před první přímou prezidentskou volbou, vysloužil si nehynoucí nenávist.
Fajt je persona, které by si Česko mělo vážit, uspěl v Německu, ale vrátil se domů. U sousedů vedl na Společenskovědním institutu pro historii a kulturu středovýchodní Evropy při univerzitě v Lipsku mezinárodní výzkumný projekt Jagellonci - evropská dynastie. Tamtéž působil jako vedoucí výzkumného projektu Dvorní kultura ve středovýchodní Evropě od 14. do 18. století. Řídil projekt Reprezentace a memoria pozdně středověkých panovníků ve střední Evropě: umění - liturgie - historie, 1250-1550. Vede projekt Dvory vysokého kléru a magnátů - duchovní a světská knížata na panovnických dvorech… a tak můžeme pokračovat. Vydal mnoho publikací, byl kurátorem řady výstav. Expert, jakých najdeme málo. Málo platné, nefandil Zemanovi, těžce zhřešil.
Do sporu opakovaně zasáhly soudy, ve finále Městský soud v Praze rozhodl, že Zeman musí rozhodnout znovu. Zároveň prezidenta upozornil, že nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování; to je nepřípustný zásah do autonomie vysokých škol. Marná snaha, Zeman zůstal zašprajcovaný. Je "lepšočlověk", který žije v mylném domnění, že na Hradě české zákony neplatí.
Takže to celé jede znovu, Univerzita Karlova (UK) podala dvě žaloby, nejvýznačnější česká univerzita se dostala (ne o své vůli, z donucení) do sporu s hlavou státu. Je velmi cenné, zásadní, že si nechce nechat odejmout své klíčové právo, tedy určit, kdo se stane profesorem. Bylo by naprosto absurdní, aby toto rozhodoval politik, který kupříkladu o odbornosti historika umění Fajta neví lautr nic.
Prezident kopíruje strategii ruské hybridní války
Nacházíme i další aspekt, výchovný, školský: univerzita ukazuje svým studentům, že se nesmějí nechat zastrašit lepšočlověkem, mocným politickým nadsamcem, i když byl přímo, lidem, zvolen do pozice nejvyšší. To je základní princip demokracie, nejen volba, ale také váha zákonů, práv, váha institucí, akademické svobody. Kdyby univerzita ty dva (tři) profesory vzdala, učila by studenty, že zákony platí omezeně.
Mimochodem je s podivem, že studenti kvůli Fajtovi, Ošťádalovi a Eichlerovi dávno nevyšli do ulic, hraje se totiž o hodně, především o jejich vlastní budoucnost.
Pikanterie nové žaloby: na straně univerzity stojí prorektor, ústavní právník Aleš Gerloch, kterého prezident navrhuje do Ústavního soudu a který je považován za Zemanovi blízkého člověka (viz spor o nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí či o vydání hackera Nikulina do USA). Gerlochovi, který žaloby komentoval na tiskovce UK spolu s rektorem UK Tomášem Zimou, spadla do klína příležitost, aby ukázal, že není právníkem oddaným Zemanovi.
Jeho argumentace: "Není úkolem prezidenta ani ministra, aby meritorně přezkoumávali věc jmenování profesorem, to je věc vysoké školy, která k tomu má patřičné postupy."
Zeman se dostal do úzkých, změnil své původní zdůvodnění, proč nejmenoval Fajta, totiž že si jakožto ředitel Národní galerie řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru. Hrad udělal chybu, přišel s novými "argumenty", jež jasně zasahují do působnosti univerzity, směšně ji suplují. Fajt pak řekl, že Zeman vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů a není schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení.
Co bude následovat? S vysokou pravděpodobností UK vyhraje, dost dobře nemůže nevyhrát, neméně pravděpodobné však je, že Zeman opět neustoupí a Fajta s Ošťádalem (ani Eichlera) nejmenuje. Co pak? Ústavní žaloba nemá za současného obsazení sněmovny šanci, jak víme. Pokud to tak dopadne, Česko nakročí k císařství.
Zeman se nejen mstí Fajtovi za jeho názor na prezidentskou volbu, ale zároveň pokračuje v tažení proti intelektuálům. Snaha špinit, znedůvěryhodnit elity kopíruje strategii ruské hybridní války: jakmile národ ztratí důvěru ve své nejlepší hlavy, mohou být nahrazeny jinými "vzory", což se také děje.
Univerzita Karlova hraje nejen o svá práva, nejen ukazuje studentům, že se musejí bránit, ona také vystupuje proti šířícímu se omylu, že elity nejsou elity, pravda není pravda a že národ nepotřebuje elity. Ukazuje, že ani přímo zvolený prezident nemá právo rozhodnout, kdo se stane či nestane profesorem. Kdyby to právo měl, profesorem by byl Mynář, Nejedlý, Zbytek, Putin a další "jeho" lidé.
