Hlavní obsah

Seriál Černé vdovy sází na komediální talent trojice mstitelek

Právo, Eva Vejdělková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čím si může manžel podepsat ortel smrti? Trojlístek kamarádů ze seriálu Černé vdovy to dokáže v podstatě snadno. Jeden je sice tyranský násilník, který ženě pořád poroučí a nejde pro facku daleko, nicméně druhému stačí už jen to, že se náhle začne chovat podezřele a doma schovává zbraň a spoustu peněz.

Foto: TV Prima

Zleva: Marek Lambora, Jana Plodková, Jitka Čvančarová a Lucia Siposová v seriálu Černé vdovy.

Článek

Třetí žádný natolik zásadní škraloup nemá, ale poté, co roky nejeví zájem o sex s temperamentní manželkou, provalí se na něj, že si tajně kupuje gay porno.

Jejich nešťastné a naštvané protějšky se jim proto jednoho dne na chatě u vody společně pomstí podomácku vyrobenou bombou, která je i s rybářským člunem rozmetá po hladině.

To je výchozí situace finského kriminálního seriálu Mustat lesket z roku 2014, k němuž si licenci na vlastní remake koupily televize z několika evropských zemí a USA.

Úspěchu osmidílné minisérie si všimla i česká televize Prima, která nedávno začala kromě vlastní původní tvorby točit také adaptace zahraničních titulů, což byl případ jak australského seriálu Tátové na tahu, tak německého Poldy.

Už při letmém pohledu na úvodní scény finského originálu je však zřejmé, že jeho česká verze se liší nejen nezbytnými změnami ve scénáři přibližujícími skandinávskou kriminálku našim podmínkám, ale že Prima posunula také komediální stylizaci. Z předlohy dýchá od prvních obrazů atmosféra noir thrilleru, typická pro moderní vlnu severských krimi a detektivek, přičemž je kořeněná poněkud suchým humorem, kdy se divákovi předkládá černá absurdita jako na první pohled sotva postřehnutelná součást reality.

Česká adaptace jde přitom trochu jinou cestou. Místo potemnělého obrazu nabízí téměř italsky prosluněné obrázky z Prahy a jižní Moravy, a i když černý humor zachovává, komediální prvky příběhu posiluje, zviditelňuje a dává jim lehký nádech crazy. To je patrné nejen z režie, která sází na situační humor a v tomto ohledu si vychutnává snad veškerý potenciál klíčových scén, ale také ze scénáře, v němž se našel prostor i pro lidově moravskou linku Bolka Polívky neboli detektiva z Brna, jenž začne trojici mstitelek brzy šlapat na paty.

Přestože by takto stavěná komedie snesla trochu rychlejší tempo vyprávění (což v případě finského seriálu, jehož základy spočívají na temném thrilleru, divák nepociťuje), tento nedostatek divákovi zatím vážně nepřekáží. Suverénní komediální výkony Jitky Čvančarové, Jany Plodkové a Lucie Siposové v hlavních rolích jej prozatím dokonce úspěšně vyvažují.

Pokud v následujících dílech českým tvůrcům „nespadne řetěz“, bude zmíněná trojice mstitelek nepochybně schopna přilákat diváky k obrazovce a udržet je tam až do finále.

Reklama

Výběr článků

Načítám