Temný případ Sester Dietlových se stal nejlepším komiksem loňského roku

Umělecká forma komiksu to u českých čtenářů dlouho měla těžké. Komiksy bývají považovány za cosi dětského, naivního, nízkého, snad až brak. A nic na tom neměnil fakt, že se jim věnovaly velké osobnosti tuzemského výtvarného umění (Lada, Saudek) i literatury či filmu.

Svatá Barbora. Komiks o kuřimské kauze unese srovnání s velikány světové scény

Příliš se na tom nezměnilo ani po listopadu a i dnes za vrchol komiksu většina považuje Čtyřlístek. A tak velké části čtenářské obce uniklo, že se za poslední desetiletí objevila celá řada velkých komiksových osobností a ty představují stále častěji unikátní a velkolepá autorská díla. 

Platí to pro dvojici mimořádných komiksů, Svatá Barbora a také Sestry Dietlovy, které se letos popraly o výroční ceny Muriel pro nejlepší grafické romány u nás. Z velkého souboje nakonec vítězně odešly právě Sestry Dietlovy, které napsal a namaloval zkušený komiksový umělec Vojtěch Mašek.

Ceny Muriel aneb Kája Saudek by měl radost

Navzdory titulu nemá kniha mnoho společného s proslulým autorem slavných televizních seriálů, ačkoli o výlet do komunistické minulosti čtenáři nebudou ochuzeni. Ovšem dost jinak, než bývá obvyklé.

Mnoho temných tajemství

Sestry Dietlovy jsou velmi moderním žánrovým slepencem. Vše začíná jako detektivka. Jednu z postarších žen, které spolu žijí v podivném vztahu, uzavřené před vnějším světem, napadne neznámý člověk a znetvoří jí obličej.

Ujme se jí plastická chirurgyně a podle druhé sestry-dvojčete ženě vrátí původní tvář. Žena přesto nemluví a jen velmi těžko se vrací do běžného života. Pátrání, které vede dvojice policistů, však postupně poodkrývá, že sestry mají mnoho temných tajemství. A některá souvisejí s jejich otcem, dávnou šajbou komunistické strany. Vše pak vrcholí hororovým finále, které nejednomu čtenáři pořádně zamotá hlavu.

Sabat ve 21. století. Kultivar představuje evoluci ženství

Z vizuálního pohledu je pak Maškův grafický román vskutku umělecké dílo. Jednotlivé obrázky jsou spíše malbami, mnohdy připomínají akvarely na plátně. Navíc každá stránka je stylizovaná jako přemalované noviny nebo stránky časopisu. Styl tak podporuje postupně temnící atmosféru příběhu, v němž jednotlivé postavy skrývají mnohem víc než se na první pohled zdá.

Jedinou slabinou knihy je snad Maškovo spoléhání se na extrémní pointu. Ta je příslovečnou ranou do palice, přetočí čtenářovy domněnky o 180 stupňů a nechá jej v naprosté bezmoci. To nemusí úplně každému vyhovovat. Komu ano, ten bude mít ze Sester Dietlových skutečný zážitek.

Král Šumavy je plný paradoxů, říkají autoři nového komiksu