Francie a Německo v úterý představily plán aktivní evropské průmyslové politiky. Měla by starému kontinentu umožnit snáze čelit rostoucí asijské a americké konkurenci, především v oblasti umělé inteligence a baterií do elektromobilů.

Pilotní projekt, jímž má být evropská továrna na autobaterie, v Berlíně představili ministři hospodářství obou zemí.

Německo do projektu vloží jednu miliardu eur (25,7 miliardy korun) a Francie dalších 700 milionů eur (18 miliard korun). Zatím není rozhodnuto, ve kterém z obou států by továrna měla stát, a země ani neplánují, že by v podniku převzaly přímý podíl. Připojit se k projektu budou moci ostatní evropské státy a jedná se s některými firmami, jejichž názvy ale v Berlíně nezazněly.

Předobrazem tohoto a dalších chystaných takzvaných evropských průmyslových šampionů je německo-francouzský výrobce letecké techniky Airbus. Podnik je společným projektem Francie, Německa, Španělska a Velké Británie. Paříž a Berlín chtějí, aby v EU vzniklo víc těchto takzvaných evropských šampionů.

Jak připomněl francouzský ministr Bruno Le Maire, vůdčí postavení v oblasti elektrobaterií má Čína a Jižní Korea. "Naskýtá se otázka, zda chceme být nezávislí, nebo ne," řekl ministr. Dodal, že pokud se Evropa vzdá dvou "kritických technologií", tedy baterií a samořízených vozů, "vzdá se svého autoprůmyslu. Bude totiž závislá na zahraničních dodavatelích, kteří budou moci zvyšovat ceny, nebo ji této technologie zbavit."

K sepsání německo-francouzského manifestu pro evropskou průmyslovou politiku hodnou 21. století vedl Paříž a Berlín kromě obav z asijské konkurence i neúspěch plánované fúze firem Alstom a Siemens. Ta měla vytvořit evropského šampiona v železniční technice, Evropská komise (EK) ji ale s poukazem na ohrožení trhu začátkem tohoto měsíce zablokovala. Ministr Le Maire řekl, že pravidla, na jejichž základě tak EK učinila, jsou zastaralá.

Francouzi a Němci proto chtějí, aby rozhodnutí komise mohla vetovat Evropská rada, ve které zasedají hlavy států nebo předsedové vlád. Podle Paříže je to nutné, protože Evropská komise dostatečně nezohledňuje celosvětovou pozici firem a soustřeďuje se pouze na jejich tržní podíl v EU.

Společné memorandum obou států spočívá na třech pilířích. Soustředí se na inovace a zajištění jejich financování, na úpravu evropských pravidel považovaných za překonaná a na lepší ochranu evropského průmyslu, jehož nejnovější technologie mají zůstat v Evropě.

O tom, že ji stávající evropská pravidla hospodářské soutěže "nechávají na pochybách, jestli tímto způsobem můžeme vytvářet globální hráče," v úterý hovořila při jiné příležitosti i německá kancléřka Angela Merkelová.

"Je načase, aby se Evropa probrala a pochopila, že technologický vývoj jde velmi rychle kupředu," kritizoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire rozhodnutí komise.

Brusel ale francouzské a německé argumenty odmítl s tím, že Siemens a Alstom jsou velmi úspěšné firmy, jež se čínské konkurence obávat nemusí. Jejich sloučení by naopak v Evropě vytvořilo monopol, který by konkurenci prakticky vytlačil a tím poškodil zákazníky.

"Když vznikl Airbus, tak na trhu s dopravními letadly žádná konkurence nebyla. K dostání byla jen letadla Boeingu vyrobená v USA. Airbus vznikl proto, aby Američanům konkurenci vytvořil. V tomto případě je ale situace naprosto odlišná," řekla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová tento měsíc v rozhovoru s HN. Upozornila, že Číňané zabezpečovací zařízení pro železnici nevyrábějí a rychlovlaky dodávají pouze na svůj domácí trh.

Paříž však namítá, že se to může změnit, protože čínské firmy v budoucnu určitě budou chtít do Evropy proniknout.

Francouzi a Němci musí se svým požadavkem, aby konečné slovo ohledně povolení spojování velkých firem dostali politici, musí ještě přesvědčit všechny ostatní členské státy EU. Jednalo by se o změnu platných evropských smluv, k čemuž je potřeba jednomyslnost.

Dá se očekávat, že země jako například Nizozemsko či Česko by k tomu byly skeptické. Praha se nebrání diskusím o tom, jak upravit pravidla, "aby neohrožovala globální konkurenceschopnost EU". Případné změny ale zároveň musí "zachovat rovné podmínky pro byznys v unii", řekl HN mimo záznam vysoce postavený vládní zdroj, který se tématem zabývá.

EU se ale jinak shoduje na jiných aspektech týkajících se konkurence čínských firem. Státy unie i europoslanci schválili návrh komise na přísnější posuzování případů, kdy chce společnost ze třetí země investovat do evropské firmy působící ve strategicky důležitém odvětví. V odůvodněných případech budou moci státy EU takovou investici zakázat.

Návrh Bruselu není přímo namířen proti Číně, v praxi však málokdo pochybuje, že jde hlavně o ni. Podle odborníků čínské společnosti často jednají v zájmu svého státu a neřídí se čistě obchodními hledisky. Prostřednictvím nákupů evropských podniků se tak Číňané chtějí dostat například k citlivým technologiím.