Své životní pocity později shrnul následovně: „Jsem trojnásobně bez domova: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci a jako Žid v celém světě.“ Tak začíná svou monografii věnovanou Mahlerovi francouzský skladatel a dirigent Henry-Louis de La Grange (1924–2017). V českém překladu Danuše Navrátilové ji vydalo nakladatelství Argo.
Grange propagoval Mahlera již od 50. let minulého století a v západní Evropě výrazně přispěl ke zvýšení povědomí o jeho díle. Měl k tomu předpoklady, přátelil se s Mahlerovým žákem, dirigentem Brunem Walterem, i s Mahlerovou vdovou Almou a její dcerou Annou. Obrovské množství materiálu, který takto shromáždil, zužitkoval ve čtyřdílné monografii vydávané od 70. let minulého století střídavě ve francouzštině i angličtině. Roku 2007 pak z tohoto kolosálního projektu vytvořil hutnou syntézu všech poznatků – ale i tak má tato kniha, která se nyní dostává k českým čtenářům, na 600 stran.
Zásadně tím obohacuje chudičkou mahlerovskou literaturu u nás. Vždyť nepočítáme-li příležitostné brožury určené návštěvníkům Jihlavska, tak z novější doby je tu jen publikace německého badatele Kurta Blaukopfa, jež vyšla roku 1998, dále populárně laděná knížka Krajan od Zdeňka Mahlera a vzpomínky i životopisy Almy Mahlerové-Werfelové.
S Čechy v newyorském sklípku
Grange postupuje chronologicky, začíná Mahlerovým dětstvím v rodině s hrubým otcem a trpitelskou matkou. Otcovy násilnické metody patrně v něčem přešly i do povahy skladatele.Ten se jako padesátiletý svěřil Sigmundu Freudovi, že po jedné hádce mezi rodiči utekl na ulici, kde flašinetář vyhrával O du lieber Augustin (Ach, ty milý Gustíčku). Tento zážitek považoval za důvod, proč se mu ve vypjatých okamžicích komponování vnucovaly pouliční písničky. Mahler celý svůj relativně krátký život sváděl zápasy: s okolním světem, s antisemitskými výpady i se sebou samým.
Grange pokračuje přes první dirigentská angažmá a první kompozice k působení v operách v Budapešti, Hamburku a především ve vídeňské Dvorní opeře až k poslední umělecké zastávce v New Yorku, kde v Metropolitní opeře řídil i Smetanovu Prodanou nevěstu. Pro české spolky v Americe to byla událost. Grange zaznamenává, že jeden z nich, Bohemia Club, Mahlera před premiérou hostil ve vinných sklepích hotelu Astor.