Evropská unie se chystá zintenzivnit boj proti dezinformacím. Nová zpráva Evropské komise hovoří o tvorbě mezinárodní skupiny, která bude ověřovat fakta. Evropská unie tak přitvrzuje právě před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, které by prý mohly být dezinformacemi ovlivněny třeba tak, jak se údajně stalo v případě referenda o Brexitu. Dělá Evropská unie dobře? Není namístě obava, že boj proti dezinformacím výrazně omezí svobodu slova?
Kromě čisté matematiky, logiky a zcela banálních informací typu „v Ostravě dnes svítí slunce“ prakticky nikdy neexistují nezpochybnitelné skutečnosti, ale vždy jenom více či méně prokazatelné teze. Na jednu a tutéž věc může být mnoho pohledů, přičemž všechny mohou obsahovat svůj díl pravdy. Věřím lidem, že umějí vyhodnotit, která informace dává smysl a která nikoli, a podle toho se pak rozhodnout. Obávám se, že celý boj proti dezinformacím je jen eufemismem pro zavedení cenzury. I když je možné, že původní úmysly byly dobré.
Na boj s dezinformacemi chce EU nejen najmout desítky lidí, ale hodlá také finančně podpořit nezávislá média. V České republice je proponentem podobné myšlenky Miroslav Kalousek. Ten navrhl, aby některá média byla dotována ze státního rozpočtu. Jako dlouholetý novinář, považujete to za krok dobrým směrem? Jsou pak takováto média skutečně nezávislá? A která by to u nás vlastně byla?
Mám takové tušení, že se z desítek lidí nakonec vyklubou spíše stovky, nebo dokonce tisíce. Takzvané fake news jsou sice velkým tématem, ale zdaleka ne tématem novým. Snaha prosazovat vlastní interpretaci událostí, či si dokonce některé události vymýšlet je stará jako lidstvo samo a dnes jsou pouze větší možnosti distribuce informací než v minulosti. Jak už jsem uvedl, já v tomto směru věřím mnohem více ve zdravý úsudek lidí než v jakýsi „osvícený a vševědoucí“ úřad.
Co se týká podpory nezávislých médií, tak bychom si napřed měli ujasnit, co nezávislost vlastně znamená. Je to snad nezávislost novináře na jeho šéfredaktorovi? Nebo na názoru, který zastává většina společnosti? Či snad na názoru Evropské komise? Na čem všem by vlastně měl být novinář nezávislý, aby byl skutečně nezávislý? Myslím, že absolutní nezávislost je utopií a každý novinář je, stejně jako kdokoli jiný, závislý vždy na něčem – minimálně na nutnosti hradit své životní potřeby. Zdá se mi, že se novinářskou nezávislostí dnes ohání kdekdo, avšak co to slovo vlastně znamená, nikdo přesně neví. Určitě by na toto téma byla užitečná nějaká obšírnější debata, avšak obávám se, že při dnešním agresivním a aktivistickém uvažování mnohých jedinců či celých skupin není smysluplná diskuse možná. Ke škodě nás všech. Co se týká financování ze státního rozpočtu, tak jde pouze o technickou věc, která na závislost či nezávislost daného média nemá a priori žádný vliv.
Fotogalerie: - Snídaně s Petříčkem
Mimochodem, když jsme zmínili volby do Evropského parlamentu, jak podle vás dopadnou? Jak moc je ovlivní „uprchlická krize“, nebo třeba i nepokoje ve Francii?
Podle mého výrazně posílí euroskeptické či eurorealistické strany a oslabí uskupení eurohujerská. Že rozhodování lidí ovlivní uprchlická krize, nepokoje ve Francii, nebo třeba dění v Katalánsku, je logické. Ale vliv jistě nebude mít jenom to. V menších zemích EU jistě voliči budou brát v úvahu stále sílící snahy větších států válcovat ty menší.
Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Co to bude znamenat pro zbytek EU?
Zda jde o krok správným směrem, nedokážu říci, protože nevím, co má být jeho cílem. Myslím ale, že bychom v této souvislosti měli rozhodně počínání obou zemí velice pozorně sledovat. Pokušení takto velkých zemí o již zmíněné válcování menších jistě existuje. Pokud by k něčemu podobnému mělo docházet, tak to může mít pro EU fatální následky.
Psali jsme:
Když mluvíme o Evropské unii, té podle finančníka Sorose hrozí podobný rozpad jako Sovětskému svazu. Miliardář volá po její reformě. Má podle vás Soros pravdu, nebo jde jen o určité „burcování“ proevropských sil před Evropskými volbami?
Myslím, že platí obojí. Pan Soros má pravdu a zároveň jde o burcování prounijních sil před Evropskými volbami.
Když se podíváme k nám, statistici přicházejí s návrhem, aby lidé šli do důchodu až v 67 letech. Je to podle vás vzhledem ke stavu naší ekonomiky nutné? A dá se v tom případě mluvit o „férovosti“ vůči lidem, kteří celý život pracovali a přispívali do sociálního systému?
Je celkově obtížné mluvit v podobných souvislostech o férovosti. Všichni bychom se asi shodli na tom, že „nejférovější“ by bylo, kdybychom chodili do důchodu hned po škole a pak se celý zbytek života věnovali svým zálibám. Otázkou však je, zda je to možné. Celou věc musejí přesně propočítat ekonomové a teprve pak by se do toho měli vložit politici a vycházet ze závěrů odborníků. Dnes je to však bohužel poněkud naopak, a to nejen v případě důchodů.
Velká diskuse se v posledních týdnech vedla kolem České televize, a to ohledně schválení výročních zpráv ČT. Překvapilo vás rozhodnutí Andreje Babiše, který i přes častou kritiku televize vyzval své poslance, aby hlasovali pro schválení zpráv? Souhlasíte s tím?
Vyjádření našeho pana předsedy samozřejmě dobře znám a myslím, že vaše citace není zcela přesná. Více bych se k tomu v tento okamžik nechtěl vyjadřovat.
Dobře, ale jak vůbec hodnotíte v poslední době Českou televizi? Mají pravdu ti, kteří zpravodajství a pořady jako například 168 hodin považují za tendenční, často zastupující jeden názorový proud, nebo ti, kteří o ČT mluví jako o možná posledním nezávislém médiu v zemi? A jak to vidíte ohledně koncesionářských poplatků?
V tuto chvíli nepovažuji za vhodné, abych nějak výrazněji ventiloval svůj osobní názor, ale je samozřejmé, že některé věci nelze nevidět. Jediné, v čem snad mohu být konkrétnější, je skutečnost, že některé pořady ČT vyvolávají jisté rozpaky ambasády země, kterou ČR historicky pokládá za svého nejbližšího spojence – dnes zejména v boji proti islámskému extremismu a terorismu. Taková situace je samozřejmě nešťastná, a proto jsem se ji spolu s několika kolegy pokoušel řešit na půdě volebního výboru. Byli jsme však přehlasováni a tento bod nebyl do programu jednání vůbec zařazen. O lecčems jistě vypovídá i fakt, že se na uvedené jednání výboru z patnácti pozvaných členů Rady ČT dostavil pouze jeden. Je to škoda, protože, jak jsme se shodli s generálním ředitelem ČT při jeho návštěvě poslaneckého klubu ANO, Rada ČT nese největší zodpovědnost za celkové fungování televize, a pokud s Poslaneckou sněmovnou komunikuje špatně, anebo dokonce vůbec, škodí nejen sama sobě, ale především České televizi.
Rozebírat názorovou pluralitu je ošidné a na toto téma se můžeme, a nejspíš i budeme, přít donekonečna. Co někdo považuje za komentář, jiný považuje za propagandu, co někdo vnímá jako urážku a poškozování dobrého jména, jiný označí za satiru (což obyčejně platí zejména v případě, když se ona „satira“ týká někoho jiného). Vnímání podobných věcí je a vždy bude velice subjektivní. Každý máme hranice vkusu někde jinde, a proto nikdy ke všeobecné shodě zřejmě nedojde. To ovšem neznamená, že bychom se o ni měli přestat pokoušet. Co se týká televizních poplatků, Rada ČT ve svých výročních zprávách Poslaneckou sněmovnu přesvědčuje, že Česká televize je ve vynikající ekonomické kondici, vyrábí stále více a kvalitněji, investuje uvážlivě, hospodaří vyrovnaně a transparentně, takže zřejmě žádné zvyšování poplatků nehrozí. Na druhé straně je ale pravda, že mnozí mají o těchto tvrzeních Rady ČT velké pochybnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
