Samozřejmě platí, že pokud se na vás valí stresu příliš, rozhodně nejde o nic životodárného. V případě ‚eustresu‘ je však situace zcela opačná. Nemáte-li nemocné srdce nebo oběhový systém, mohou vás všechny procesy, které v těle nastartuje, jen posílit.
Za pravdu tomu dávají i statistiky. Jedince vystavené krátkodobým atakům pozitivního stresu prý infarkt postihuje v průměru o 35 % méně častěji než ostatní! Jejich srdce tak totiž trénuje odolnost a oběhový systém utužuje výkonnost.
Takže si přestaňte dělat hlavu z bušení srdíčka před důležitou poradou (jestliže takový stav nezažíváte každý pracovní den). Ve skutečnosti se vaše tělo připravuje na soubor reakcí nazývaných jako ‚fight or flight‘ čili ‚boj nebo útěk‘. Umí to, věřte nevěřte, už od pravěku.
Ve výsledku vám níže popsané procesy pomohou na poradě zabodovat, získat skvělé místo, zaujmout vysněného chlapa, najít nejlepší kousek garderoby ve slevách… Cokoliv si přejete – eustres prostě posouvá dopředu. Podle výzkumu ústavu British Psychological Society více než 50 % lidí lépe pracuje a chrlí lepší nápady pod vlivem přijatelné míry stresu.
Co se s vámi děje
? Mozek pomocí miliard buněk vyšle zprávu nadledvinkám. Ty okamžitě pustí do krve stresové hormony – adrenalin, noradrenalin a kortizon.
? Hormony rychle putují tam, kde je jich nejvíc potřeba. Do srdce, plic, mozku a svalů.
? Dýchací cesty se rozšiřují a umožňují větší přísun kyslíku. Srdce pumpuje krev rychleji a silněji.
? Více se potíte.
?Rozšíří se vám zorničky a ostřeji vidíte.
? Kyslík a glukóza (obojí umožňuje lepší fyzický výkon) se pumpují do paží, nohou, trupu a zad.
? Méně krve zbývá pro trávicí trakt a kůži. To obvykle znamená ‚žaludek na vodě‘.
? Mimochodem, krev se sráží rychleji. Kdyby došlo ke zranění, unikne jí méně.
? Protože (jak už bylo řečeno) stresové hormony vznikají v nadledvinkách, je dobré nadledvinky ‚nakrmit‘. Jejich vyváženou činnost zabezpečí zeleninové šťávy, hlavně karotková, nebo například konzumace zralých plodů papáji.
