10 nejtragičtějších leteckých nehod od roku 2000. Jedna je stále záhadou

10. Lion Air let 610

V tomto článku se podíváme na deset tragických leteckých nehod, při kterých od roku 2000 zahynulo nejvíce lidí. Nechceme šířit paniku a strach z létání, spíše naopak. Každá nehoda totiž ukazuje, jak důsledně jsou poté řešeny její příčiny a zvyšuje se bezpečnost všech dalších letů. Letecká doprava se sice neobejde zcela bez nehod, ale statisticky patří k nejbezpečnějším způsobům přepravy.

Pomyslná desátá příčka v tomto smutném přehledu patří letu 610 společnosti Lion Air, který 29. října loňského roku odstartoval z mezinárodního letiště Soekarno–Hatta v Jakartě. Několik minut po startu se zřítil ve vysoké rychlosti do Jávského moře, přičemž zahynulo všech 189 osob na jeho palubě (181 cestujících a 8 členů posádky).

V posledních dnech se tato nehoda opět začala probírat, neboť při ní účinkoval Boeing 737 MAX 8, tedy stejný stroj, jaký velmi podobným způsobem havaroval letos 10. března poblíž Addis Abeby. Obě nehody spojuje několik skutečností: došlo k nim krátce po startu a letouny měly problémy s udržením výšky.

Boeing 737 MAX 8 společnosti Lion Air

Jako jedna z možných příčin je uváděn automatický vyrovnávací systém MCAS (Manoeuvring Characteristics Augmentation System). Zjednodušeně řečeno jde o software, který zajišťuje, aby letadlo vlivem rychlosti a nastavení neztratilo výšku z důvodu ztráty vztlaku. Problém je v tom, že piloti původně nebyli o implementaci tohoto systému informováni. A školení, provedená po této nehodě, jsou často hodnocena jako vágní.

Svým způsobem je na celé této události nejsmutnější fakt, že problémy s letadlem hlásila už předchozí posádka, která s ním přiletěla z Bali. Zapsala je dokonce do technického deníku, avšak technik, který měl potíže odstranit, neměl dostatek informací k odhalení jejich skutečné příčiny.

Boeing vydal pro letadla tohoto typu softwarovou aktualizaci a v Evropě pro jistotu nelétají vůbec, dokud nebude příčina zcela jednoznačně objasněna a opravena.

9. TAM Airlines let 3054

Pravidelný vnitrostátní osobní let Airbusu A320-233 z brazilského Porto Alegre do Sao Paula skončil večer 17. července 2007 tragédií. Po přistání na dráze 35L na letišti Congonhas letoun nedokázal zastavit a ve smyku se dostal mimo runway. Přejel dálnici a následně vrazil do budovy, v jejímž sousedství byl sklad pohonných hmot. Při obrovské explozi zahynulo 199 lidí (181 cestujících, 6 členů posádky a 12 osob na zemi).

Dráha byla po dvě hodiny trvajícím dešti mokrá a piloti letadel, kteří přistávali před osudným letem 3054 TAM Airlines, si opakovaně stěžovali na její špatné adhezní podmínky. Kombinace krátké dráhy na letišti uprostřed města s budovami v jeho blízkosti byla v tomto případě smrtícím koktejlem.

Trosky havarovaného letu 3054 TAM Airlines

Závěrečná zpráva z vyšetřování obvinila z nehody piloty s tím, že nehoda byla způsobena chybami, jichž se dopustili během přistávacích procedur. Nešlo přitom o žádné začátečníky – oba piloti létali více než 30 let, kapitán měl nalétáno téměř 13 700 letových hodin, první důstojník bezmála 14 800.

Jak to ale u leteckých nehod bývá, zpravidla nehraje roli jen jeden faktor. V tomto případě padá část viny na samotnou dráhu, která sice byla krátce před nehodou rekonstruována, nicméně měla špatně vyřešený odvod dešťové vody, kvůli čemuž na ní mohlo docházet k akvaplaningu. Nyní už je dráha po této stránce opravena.

8. Metrojet let 9268

31. října 2015 se při stoupání do výšky 9500 metrů zřítil Airbus A321-231 ruské letecké společnosti Metrojet, který odstartoval ze Sinajského poloostrova a mířil na letiště Pulkovo v Petrohradě. Na jeho palubě zahynulo 224 lidí (217 cestujících a 7 členů posádky).

Prakticky hned po nehodě se začalo spekulovat o možných příčinách. Nejčastěji se hovořilo o improvizované bombě, kterou mohl na palubu letadla umístit někdo z personálu egyptského letiště. Tato verze byla nakonec potvrzena i během vyšetřování – stopy výbušniny se našly jak na troskách letadla, tak i osobních věcech obětí.

Airbus A321, který havaroval na letu 9268 společnosti Metrojet

Odhaduje se, že výbušnina při explozi uvolnila energii, odpovídající jednomu kilogramu TNT. V lednu roku 2016 byl zadržen mechanik podezřelý z umístění bomby, kterou mu měl dát jeho bratranec – člen ISIS.

Ačkoli egyptští vyšetřovatelé trvali na tom, že nenašli důkaz o možném teroristickém činu, sinajská teroristická skupina napojená na Islámský stát oznámila, že se jednalo o její útok. Zveřejnila dokonce snímek s údajnou bombou a roznětkou v podobě plechovky Schweppes Gold. Teprve o rok později veřejně uznal terorismus jako příčinu nehody i egyptský prezident Abdel Fattah el-Sisi.

7. China Airlines let 611

O jednu oběť víc, tedy 225 mrtvých, si vyžádala nehoda Boeingu 747-209B čínských aerolinek, ke které došlo 25. května 2002. Letadlo, mířící z Tchaj-peje do Hong Kongu, zmizelo z radarů dvacet minut po startu, v půl čtvrté odpoledne místního času. V kokpitu seděli v tu dobu tři velmi zkušení piloti – kapitán a první důstojník měli nalétáno více než 10 100 hodin a letový inženýr měl dokonce více než 19 100 hodin.

V 15:16 dostal let 611 povolení vystoupat do letové hladiny 35 tisíc stop, sedmnáct minut poté však došlo ke ztrátě spojení. Bylo zahájeno pátrání a už v 17:05 ohlásila posádka vojenského letadla úspěšný nález havarovaného stroje.

Boeing 747 China Airlines

Následné vyšetřování ukázalo, že trosky nenesou známky po požáru ani po výbuchu. Před havárií nedošlo k vyslání nouzového signálu ani žádné komunikaci. Radarová data však ukázala, že se trup letadla ve vzduchu rozpadl na čtyři části.

Z vyšetřování vyplynulo, že nehoda byla důsledkem únavové praskliny způsobené nedostatečnou údržbou po dřívějším incidentu. Během přistání v roce 1980 totiž letoun škrtl ocasní částí o přistávací dráhu. Ačkoli oprava byla údajně provedena dle manuálů, opak byl pravdou. Po 22 letech se drobné trhliny rozšířily natolik, že nedokázaly odolat tlakům, čímž došlo k odtržení zádě a následnému rozpadu stroje.

6. Air France let 447

Let Air France s číslem 447 byl pravidelnou mezinárodní linkou z brazilského Rio de Janeira do Paříže. 1. června 2009 Airbus A330-203 však do svého cíle nedoletěl. Jak ukázalo následné pátrání, spadl ve 2:14 UTC do Atlantského oceánu. Na jeho palubě zahynulo všech 228 osob (216 cestujících a 12 členů posádky). Šlo o vůbec první havárii Airbusu A330 s oběťmi na životech v komerčním provozu.

Airbus A330 společnosti Air France

Následné vyšetřování komplikovala skutečnost, že se trosky nacházely hluboko pod hladinou. Letové zapisovače („černé skříňky“) se podařilo vylovit až v květnu 2011, tedy téměř o dva roky později. Pak už ale šlo vše jako po drátkách a závěrečná zpráva nehodu vysvětlila tím, že při průletu bouřkovou oblačností došlo kvůli námraze Pitotových trubic k nesouladu mezi rychloměry.

Letadlo následkem toho odpojilo systém autopilota a posádka, která neměla výcvik na podobné situace, zareagovala chybně. Přes opakovaná varování řídících systémů navedla letadlo do situace, kdy ztratilo vztlak a následně došlo k jeho zřícení. Stroj spadl na hladinu rychlostí přibližně 200 km/h a roztříštil se.

5. Malaysia Airlines let 370

Mezinárodní let provozovaný Malajsijskými aerolinkami spojoval Kualu Lumpur s Pekingem. 8. března 2014 Boeing 777-2H6ER jeho posádka asi 38 minut po vzletu ještě naposledy komunikovala s řízením letového provozu. O několik minut později však letadlo zmizelo z obrazovek.

Neznamenalo to však destrukci stroje – pouze přestal z nějakého důvodu pracovat odpovídač. Na vojenském radaru bylo letadlo viditelné ještě další hodinu, přičemž se odchylovalo na západ od původní plánované trasy. Pak ale stroj zmizel i z jeho dosahu.

Ztracený Boeing 777 malajských aerolinek

I dnes je známo pouze to, že let 370 do Pekingu v předpokládaných 6:30 místního času nedoletěl. Jeho zmizení představuje jednu z největších záhad v dějinách letectví. Na jeho palubě bylo celkem 239 osob (227 cestujících a 12 členů posádky). Posádka nevyslala žádné nouzové signály nebo jakoukoli informaci, která by naznačovala možné problémy.

Podle radarových záznamů letoun postupně klesl až do výšky 3600 metrů a změnil směr letu na jih. Až o dva týdny později analýza satelitních dat ukázala, že stroj spadl do odlehlé oblasti Indického oceánu západně od australského Perthu. Předpokládanou příčinou pádu je vyčerpání paliva. Důvody, proč se posádka přestala komunikovat a došlo k vypnutí odpovídače, jsou však dodnes neznámé. Jako jedna z možných příčin je uváděno sebevražedné jednání pilota.

4. Il-76 alžírského letectva

K relativně čerstvým tragédiím patří havárie vojenského dopravního letounu Iljušin Il-76, ke které došlo 11. dubna loňského roku. Letadlo se 257 osobami na palubě (247 cestujících a 10 členů posádky) se zřítilo krátce po startu z alžírského Boufariku. Mezi cestujícími bylo 176 členů Alžírské lidové armády, přičemž mnoho vojáků a důstojníků cestovalo s rodinnými příslušníky.

Il-78 alžírského letectva

Stroj havaroval v 7:50 místního času a svědci nehody uváděli, že krátce před pádem zahlédli na křídle stroje plameny, poté stroj začal ztrácet výšku. Na místo bylo vysláno deset hasičských vozů, čtrnáct sanitek a více než 130 lidí. Příčiny nehody nebyly v tomto případě dosud zveřejněny, protože se nejednalo o civilní letadlo.

3. American Airlines let 587

Třetí příčka v počtu obětí patří mezinárodnímu letu 587 amerických aerolinek. Airbus A300B4-605R odstartoval 12. listopadu 2001 z newyorského letiště Johna F. Kennedyho a mířil do hlavního města Dominikánské republiky Santo Dominga. Fakt, že k nehodě došlo jen dva měsíce a jeden den po útocích na Světové obchodní centrum, sváděl k podezření, že i za touto nehodou bude stát terorismus. Tato teorie však byla poměrně záhy vyvrácena.

American Airlines - Airbus A300B4-605R

13 let starý stroj odstartoval v 9:14:29 místního času. Dispečer ještě před vzletem upozorňoval oba piloty na možné turbulence způsobené předchozím startem Boeingu 747. Letoun nabíral výšku v 9:15:36 se dle předpokladů dostal do avizované turbulence. Po nárazu do vzdušného víru se po 18 sekundách zřítil na newyorskou čtvrť Queens. V jeho troskách zahynulo 251 cestujících, 9 členů posádky a dalších pět lidí na zemi – celkem 265 osob.

Následné vyšetřování ukázalo, že se od trupu odtrhlo celé kormidlo (konkrétně svislá ocasní plocha), což by turbulence neměly v žádném případě způsobit. Za viníka byl nakonec označen první důstojník, který svým postupem ovládání, kdy postupně otáčel kormidlo zleva doprava a zpět, způsobil extrémní aerodynamické přetížení, jež vedlo k destrukci tohoto prvku. Část viny však nesou i American Airlines, které nesprávně školily piloty při počínání v turbulencích v úplavu.

2. Il-76 íránských revolučních gard

19. února 2003 v hornatém terénu nedaleko Kermanu v Íránu k havárii Iljušinu Il-76, která si vyžádala 275 obětí (257 cestujících a 18 členů posádky). Na palubě byli členové Islámské revoluční gardy, kteří letěli na blíže nespecifikovanou misi.

Vojenský Iljušin Il-76

18 let staré čtyřmotorové ruské dopravní letadlo ztratilo během letu kontakt s řízením letového provozu a zmizelo z obrazovek radarů. V oblasti v té době panovaly silné větry a všeobecně špatné povětrnostní podmínky. Letadlo narazilo do pohoří Sirch jihovýchodně od Kermanu, asi 500 kilometrů jihovýchodně od Teheránu. Na místo byly vyslány dva vrtulníky, které se však kvůli špatnému počasí musely vrátit zpět.

Vyšetřovatelé byli od začátku přesvědčeni, že se jednalo o řízený let do terénu (termín označující situaci, kdy je provozuschopné letadlo plně pod kontrolou svých pilotů neúmyslně navedeno do země, hory nebo jiné překážky). Konkrétní důvody havárie však nebyly publikovány.

1. Malaysia Airlines let 17

Jednoznačně nejtragičtější nehodou od roku 2000 je havárie letu 17 Malaysia Airlines, ke které došlo 17. července 2014 nedaleko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti. O život při ní přišlo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky).

Boeing 777-2H6ER na trase z Amsterdamu do Kuala Lumpur přelétal oblast východní Ukrajiny, kde tou dobou probíhal ozbrojený konflikt mezi Ukrajinskou armádou a dobrovolnickými ozbrojenými silami na jedné straně a proruskými separatisty podporovanými Ruskou federací na druhé straně. Posádka nehlásila žádné problémy, stroj se před zřícením pohyboval ve výšce 10 kilometrů.

Sestřelený letoun Malaysia Airlines

Vyšetřování ukázalo, že byl stroj sestřelen protiletadlovým raketovým systémem 9K37 Buk přivezeným z Ruska. Ukrajina a Rusko se poté vzájemně obviňovaly ze sestřelení civilního letadla. Podle Nizozemského bezpečnostního úřadu došlo k odpálení rakety na území ovládaném proruskými separatisty.

Za bezprostřední příčinu pádu letadla byl tedy označen zásah raketou země-vzduch, přičemž bylo jednoznačně vyloučeno, že by k havárii došlo v důsledku technického selhání, chyby pilota nebo leteckého dispečinku.

Každá nehoda zvýší bezpečnost dalších letů

Pád dopravního letadla je vždy událost, která vyvolává oprávněný strach. Jenže statistiky ukazují, že je přesto letecká doprava s náskokem nejbezpečnější. Nehody menších dopravních prostředků nejsou tak medializovány, ale obětí v součtu přináší daleko více.

Budeme-li v historii hledat největší leteckou katastrofu z hlediska počtu obětí, nenajdeme jednoznačnou odpověď, respektive jsou možné dvě. Pokud počítáme jakýkoli incident, v němž hrála roli letadla, pak bude nejtragičtějším 11. září 2001, kdy došlo k nárazu dvou letadel do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku. Čin, který je připisován islámským teroristům, si vyžádal 2996 obětí.

Concorde byl nejrychlejší dopravní letoun. Před 20 lety skončil v plamenech

Zaměříme-li se výhradně na letecké nehody, pak jednoznačně největší katastrofou je v tomto ohledu srážka dvou Boeingů 747 na ostrově Tenerife, ke které došlo 27. března 1977. Následkem řady nešťastných náhod a nedorozumění mezi dispečerem a pilotem zahynulo v letadlech společností Pan Am a KLM celkem 583 lidí.

Příčiny leteckých nehod jsou různé – počínaje technickými problémy, přes odbytou práci leteckých mechaniků, chybu pilotů až po činy teroristů. Každá nehoda ale přinese poučení a do letecké přepravy vnese opatření, aby se již stejné chyby neopakovaly.