Čas od času není na škodu kouknout do minulosti a žasnout nad vizemi, které tehdejší automobilky vypouštěly do světa. V případě Mercedesu F100 byste však mohli klidně mluvit o předpovědi budoucnosti.
Asistenční a bezpečnostní systémy, chytrá elektronika a hromady komfortních funkcí dnes zcela dominují nabídkám výbavy nových automobilů. O to zajímavější je nahlédnout do minulosti a podivovat se, kolik současně známých vymožeností stačily automobilky odvážně předpovídat ve svých konceptech. Jedním z takových konceptů je i Mercedes-Benz F100, který se objevil před bezmála třiceti lety.
Vůbec první studie Mercedesu uvedená ve třídě F (Forschung – výzkum) se ukázala na autosalonu v Detroitu v roce 1991 a ihned zaujala návštěvníky i odborníky nejen svým aerodynamickým designem prostorného MPV, ale hlavně totálním napěchováním technologiemi. A mluvíme přitom o novinkách, se kterými Mercedes za pár let podrobnějšího vývoje férově počítal v produkci.
Jasný pohled do budoucnosti německé automobilky přitom najdete už v samotných základech F100. Velké MPV o délce 4869 mm, šířce 1785 mm, výšce 1530 mm a rozvoru čítajícím 2950 mm bylo postaveno na nové platformě využívající pohon předních kol. „Předokolku“ jste přitom v této době v sériové produkci Mercedesu ještě nenašli – tuto koncepci uvedla do modelové nabídky až kompaktní třída A v roce 1997.
Koncept spoléhal na hydropneumatické odpružení s funkcí automatického udržování světlé výšky vozu, samozřejmě pro zajištění co nejvyššího jízdního komfortu posádky. Tady nešlo o úplnou novinku, ale elektricky ovládané, dokořán se vyklápěcí přední dveře, posunovací zadní dveře a absence B sloupku se přece jen postaraly o kýžený „wow“ efekt. Nehledě na pohodlný nástup/výstup z auta.
Na střeše konceptu jste pak našli solární panely, které autu zajišťovaly další porci energie k napájení nejen zmíněných dveří, ale veškeré další elektroniky (a nebylo jí málo, k tomu se ještě dostaneme). Na přídi se rovněž vyjímaly tehdy nové xenonové světlomety.
Použitý vidlicový šestiválec o objemu 2,6 litru musel také přinést špetku inovace pod kapotu, tudíž nespaloval benzin ani naftu, ale jeho palivem byl vodík. S výkonem 143 kW (194) a automatickou třístupňovou převodovkou bylo však jasné, že pohonné ústrojí zde hrálo až druhé housle. Mercedes ke všemu prohlašoval, že platforma je vhodná pro zabudování jakéhokoliv pohonného ústrojí včetně čistě elektrického.
Teprve v interiéru začíná naprostý „devadesátkový tech-fest“ a zajímavé rozmístění sedaček 1+2+2 je pouhým začátkem. Zatímco dnes jsou digitální přístrojové štíty před řidičem známou věcí, v F100 měl před sebou šofér také obrazovku zajišťující všechny potřebné informace, i když tehdy se jednalo o malý CRT monitor zabudovaný do středové palubní desky.
Klíčky jsou přežité, řekli si v Mercedesu, a tak se F100 odemykalo a startovalo čipovou kartou, na kterou se mimochodem ukládala i řidičem preferovaná pozice elektricky nastavitelné sedačky, volantu i zrcátek. Jako maličkost se poté mohou zdát senzory tlaku run-flat pneumatik nebo dešťový senzor pro automatické stírání čelního okna (avšak zajímavě s jediným stěračem na straně).
Mezi největší taháky výpočetní techniky uvnitř F100 nicméně patřila satelitní navigace, palubní telefon s ovládáním na volantu a osobní počítač, díky kterému jste mohli dle Mercedesu najít třeba nejbližší parkovací místo nebo otevřenou čerpací stanici. A co třeba ovládání hlasem nebo mobilní fax? Tak samozřejmě, koncept F100 mohl být vlastně i skvělou pojízdnou kanceláří.
Pokrokovým myšlením byla i samostatná palubní síť konceptu, která nevyužívala klasické měděné vodiče, ale optickou kabeláž. S ohlédnutím na dnešní dobu asistenčních a bezpečnostních systémů je poté nutné zmínit zabudované radary a senzory v karoserii, které už tehdy v roce 1991 předpovídaly současné rozšíření následujících funkcí.
V konceptu F100 jste totiž našli nejen adaptivní tempomat s klasickým udržováním vzdálenosti od vozidla před vámi, ale rovněž asistenta hlídání mrtvého úhlu, systém udržování jízdy v pruhu a ke všemu i systém automatického brzdění v případě hrozící kolize. Jednoduše vychytávky, které se až nyní dostávají stále častěji do standardní výbavy nejnovějších automobilů.
A jak už víme, i spousta další představené elektroniky v F100 se dříve či později opravdu ukázala v produkčních Mercedesech či vozidlech jiných značek. Někdy se objevila jen na určitou chvíli, někdy jsme si museli počkat na detailnější vývoj a lepší dostupnost pro koncového uživatele. Teď už si jen zřejmě stačí představit, kde budeme v této oblasti za dalších třicet let…