Dvougrošovou penzi podle těchto údajů pobírá dvaašedesátiletá žena z města Bilgoraj na jihovýchodě Polska, která za celý život strávila v práci jediný den. Dvojnásobek - čtyři groše - má penzistka ze Štětína na opačném konci Polska. Pět grošů dostává důchodkyně ze Sosnowce, které se do penze započetly dva dny strávené na školení pořádaném úřadem práce.
Sedmašedesátiletý penzista v Lodži dostává šest grošů a první pětku nejnižších důchodů uzavírá seniorka z Rybniku s penzí ve výši deseti grošů.
Pravidlo, že důchod je o to vyšší, o co se déle na něj platily odvody, potvrzuje podle TVN šestaosmdesátiletá žena z Bydhoště, která každý měsíc dostává od ZUS na účet 22 168 zlotých (skoro 133 tisíc korun). Nejenže si odpracovala celých 61 let, ale ještě stále pracuje - jako předsedkyně představenstva jedné společnosti.
Do první pětky nejvyšších důchodů se dostali také dva někdejší ředitelé, profesorka a vědec s pracovními zkušenostmi čítajícími téměř šest desetiletí.
Obrovskou propast mezi nejnižším a nejvyšším důchodem mluvčí ZUS Wojciech Andrusiewicz vysvětlil tím, že penze se vyplácí i za jednou odvedený příspěvek na sociální pojištění a že stát zaručuje důchod v minimální výši 1100 zlotých (asi 6600 Kč) až po odpracování 20 let v případě žen a 25 let v případě mužů. Pokud není splněna podmínka odpracovaných let, ZUS vyplatí jen částku vyplývající z nahromaděného kapitálu.
„Zákon je zákon a ústav je povinen vykonat literu zákona,“ odvětil mluvčí na dotaz, jaký má smysl penze ve výši pár grošů. Připustil však, že by mohl nastat problém, kdyby si příjemci nenechali tuto penzi posílat na účet, což je pro ústav bezplatná záležitost. Služby listonoše by totiž stály „několik zlotých“, tedy mnohem více, než kolik činí sama penze.
