Německo poprvé pomohlo ženě, která odešla k Islámskému státu, s návratem do vlasti. Je ve vazbě
Německo pomohlo zřejmě poprvé v návratu do země ženě, která před několika lety odešla podporovat takzvaný Islámský stát. O utajené akci informuje magazín Spiegel, podle něhož se do spolkové republiky vrátila žena ze Severního Porýní-Vestfálska se svými dětmi. Ihned po návratu do vlasti byla vzata do vazby, děti jsou nyní v péči otce.
Carla Steinhauerová odešla s dětmi do Sýrie v roce 2015. Na začátku letošního roku uprchla z území, které ještě ovládal Islámský stát, a dostala se do syrského tábora kontrolovaného Tureckem. Odtud se nakonec i s pomocí dvojice zaměstnanců německé ambasády v Turecku mohla ve čtvrtek vrátit do Německa. Náklady 1700 eur (44 tisíc korun) na let uhradili její němečtí příbuzní.
Bylo by lepší, kdyby padli, řekl dánský ministr o občanech, kteří se připojili k Islámskému státu
Číst článek
Případů občanů, kteří se po vojenské porážce teroristické organizace, chtějí vrátit do zemí svého původu, nyní Německo i další evropské země řeší celou řadu. Alespoň oficiálně většinou tvrdí, že těmto lidem v návratu pomáhat nechtějí.
Zdá se ale, že cítí zodpovědnost přinejmenším za osud dětí, které v neutěšených podmínkách musí žít se svými rodiči. Podle údajů ministerstva zahraničí, o nichž informuje agentura DPA, už Německo v návratu z Iráku pomohlo několika dětem. Přesný počet úřad nesdělil, uvedl ale, že jde o vysoké jednociferné číslo.
Poprvé i pro Finsko
Finsko zase v pátek přijalo vůbec prvního svého občana, který byl v zahraničí odsouzen za terorismus, informovala finská televize YLE. Finský občan, jehož otec byl původem ze Somálska, od svých 13 let pobýval v Manchesteru. Mezi lety 2013 a 2015 byl však v Sýrii, kde vyučoval v náboženské škole zřízené IS. Krátce po návratu ze Sýrie se přesunul do Dánska, kde studoval na univerzitě a kde byl v roce 2017 zatčen.
I když přišel o území, boj proti Islámskému státu nekončí. Změnil se v běžnou teroristickou organizaci
Číst článek
Podle YLE byl spřízněný se skupinou osob, která má na svědomí bombový útok v Manchesteru v květnu 2017. Tehdy zahynulo 22 lidí a dalších zhruba 500 bylo zraněno. Po návratu ze Sýrie se Fin s jedním z členů této skupiny setkal.
Náprava?
„Působí dojmem, že se ze svých chyb poučil“, řekla televizi YLE obhájkyně odsouzeného. „Muž, který stál před soudem v Dánsku, už opravdu není tím mužem, kterým byl v Sýrii. Už té ideologii nevěří,“ dodala.
Finská vězeňská služba odmítla sdělit, zda je odsouzený stále ve vězení. Finské zákony umožňují upravit výši trestu stanovenou soudem v zahraničí tak, aby odpovídala finským standardům. To však neplatí pro rozsudky vynesené v okolních severských zemích. Odsouzený může nicméně žádat o podmínečné propuštění v půlce svého trestu, pokud nemá předchozí záznam v trestním rejstříku.
Co s evropskými islamisty? Británie odebrala občanství dalším dvěma nevěstám Islámského státu
Číst článek
Vězeňská služba má informace o dalším finském občanovi uvězněném v jiné evropské zemi, o jeho přesunu do Finska se však zatím nejedná.
12 tisíc Evropanů
Podle agentury AP odešlo od roku 2011 podpořit snahy IS na Blízký východ zhruba 12 tisíc Evropanů. Odhaduje se, že asi třetina je zpátky ve své vlasti, pouze u malé části z nich však bylo možné nasbírat dostatečné množství důkazů pro jejich obvinění.
Podle šéfa mezinárodní policejní organizace Interpol Jürgena Stocka představují tito lidé pro Evropu bezpečnostní riziko. Většina odsouzených si odpykává pouze kratší tresty v rozmezí dvou až pěti let a budou tedy v příštích několika letech na svobodě.
Věznice jsou přitom prostředím, kde v mnoha případech dochází k radikalizaci jednotlivců.
