Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13 350 korun. Proti rychlému růstu nejnižšího výdělku se stavějí zaměstnavatelé. Přidání projedná tripartita.
„Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu,“ uvedl Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun „zvládnou a utáhnou“.
Také podle ministryně práce je česká minimální mzda „ostudně nízká“. Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli. „Až potom se budeme bavit o konkrétních částkách. Jako sociální demokratka samozřejmě chci, aby byl růst spravedlivý. Minimální mzda má totiž ochránit zaměstnance před chudobou, motivovat lidi pracovat,“ sdělila ministryně. Dodala, že díky růstu nejnižšího výdělku klesají výdaje státu na dávky a zvyšují se také ostatní mzdy.
Požadavek odborů kritizují někteří ekonomové i zástupci z řad firem. „Ziskovost tuzemské podnikové sféry, měřená Českým statistickým úřadem prostřednictvím takzvané míry zisku, vykázala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 svoji nejnižší úroveň minimálně od roku 1999. Česká ekonomika nyní čelí nekvětším výzvám od roku 2013,“ napsal v komentáři hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj by navýšení minimální mzdy o 1650 korun přineslo zásadní ohrožení české ekonomiky.
Podle Svazu průmyslu a dopravy by měla minimální mzda s ohledem na zpomalování ekonomiky růst nejvýš o pět procent, reagovala na požadavek odborů mluvčí svazu Eva Veličková. Odpovídá to zhruba částce 700 korun.
„Stále vypisují nové veřejné zakázky, ovšem bez zmínky o možném navýšení ceny, i kdyby jen v důsledku předem nepředvídatelného nárůstu minimální mzdy. Přitom by postačilo, aby si takovou změnu závazku spočívající v navýšení ceny veřejné zakázky v důsledky zvýšení minimální mzdy zadavatelé předem vyhradili. Již teď dochází k tomu, že některé firmy kvůli možnému skokovému nárůstu minimální mzdy do výběrových řízení raději nepouštějí,“ uvedl Ivo Popardowský z bezpečnostní agentury ABAS. Podle něj tvoří mzdy hlavní náklady, které se odrážejí v ceně za dohodnuté služby.
Minimální mzdu má v Česku 150 tisíc lidí
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korunami. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 tisíc až 30 tisíc korun.
Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují. „V době nejnižší nezaměstnanosti je důvod, aby mzdy významně rostly. Pomůže to kupní síle, pomůže to malým a středním podnikům, pomůže to i tomu, že český občan bude věřit v budoucnost,“ je přesvědčen Středula. Podle něj přidání firmám pomůže si pracovníky udržet.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny řekl, že takový růst mezd jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává. Český statistický úřad před týdnem po měsíci snížil meziroční loňský růst hrubého domácího produktu (HDP) ze tří procent na 2,9 procenta.
Ministerstvo financí pro letošek původně českému hospodářství předpovídalo růst o 2,9 procenta, koncem ledna odhad upravilo na 2,5 procenta. Nezaměstnanost by měla být dál velmi nízká, a to průměrně 2,2 procenta. Inflace by měla dosahovat 2,1 procenta. Mzdy by se mohly zvednout podle predikcí nominálně téměř o osm procent.
