Zatímco v roce 1970 měly evropské emisní předpisy pouhých dvacet stran, v roce 2005 pro normu Euro 4 pak 180, tak v aktuální podobě mají celkem už
1 430 stran. Například Audi si spočítalo, že pro proces schvalování na normu WLTP musí auto strávit dvakrát delší čas na zkušební stolici, trojnásobně se zvýšil počet všech testů. I kvůli tomu nabídka automobilů na trhu chudne.
Možná to není na první pohled vidět, ale meziročně citelně poklesla nabídka kombinací motorů, převodovek a výbav u řady automobilek. Zejména u některých německých až o jednu třetinu. Zatímco hlavně asijské automobilky v minulosti nabízely na českém trhu většinou omezený počet motorizací a výbav, konkurenční výhodou evropských značek bylo, že předložily zákazníkovi spoustu kombinací motorů, převodovek, pohonů jedné nebo obou náprav a výbav. To od loňského roku přestává platit.
Navíc se blíží další „pohroma“ pro automobilky. Průměrné emise CO2 musí od roku 2021 klesnout na hodnotu 95 gramů na kilometr. K tomu se však většina značek neblíží ani náhodou. Průměrné emise dokonce rostou. Loni byly nejvyšší od roku 2014. Na konci roku 2018 to podle společnosti JATO Dynamics bylo na 23 hlavních evropských trzích 120,5 gramů, podle Evropské agentury pro životní prostředí 118,5 gramů. O rok dříve to bylo 118,1 gramů.
Automobilky se svým způsobem chytly do své vlastní pasti, když naskočily na vlnu SUV a začaly je masově chrlit na trh, aby si urvaly svůj díl na zájmu zákazníků. Jenže SUV jsou větší, těžší, mají zpravidla horší aerodynamiku než třeba kombíky, takže mají logicky i vyšší spotřebu a emise CO2. Druhým důvodem je Dieselgate, lidé ztrácejí důvěru v diesely a přecházejí ve větší míře na auta s benzinovým motorem, které mají vyšší spotřebu a tím opět i s ní související emise CO2. Začarovaný kruh.
A nyní se budou muset automobilky dostat s emisemi podstatně níž než dnes, jinak budou platit pokuty. Průměrné emise jsou stanoveny na 95 g CO2 na kilometr. V roce 2020 se do toho limitu bude započítávat 95 % nově vyrobených aut, takže ta nejméně ekologická budou moct ještě jednotlivé značky dát „stranou“, od roku 2021 už tento limit bude platit na průměr všech vyrobených aut. V reálu by to znamenalo spotřebu 4,1 l/100 km u benzinových a 3,6 l/100 km u naftových vozů.
A která automobilka limit nesplní, bude platit pokuty. Pro každou automobilku budou pokuty trochu jiné, při konečném výpočtu se bude složitým postupem zohledňovat i hmotnost aut. Velmi zjednodušeně řečeno, pokud bude mít stejné emise třeba 120 g/km auto vážící tisíc kilogramů, zaplatí větší pokutu než auto vážící 1 500 kilogramů.
Pokuty budou mít určitě vliv na cenu akcií automobilek, protože ne všechny tyto pokuty si budou moci započítat do ceny vozů. Majitel ferrari pár tisíc eur navíc zaplatí bez problémů, kupci aut běžné nižší střední třídy těžko. I tak však auta podraží. Až 75 procent penále půjde na úkor zisků jednotlivých značek.
Podle JATO Dynamics by největší evropské koncerny PSA a Volkswagen Group v takovém případě čelily poklesu zisku až na polovinu. „Za normálních okolností by společnosti a spotřebitelé toto břemeno sdíleli,“ řekl serveru Autonews Europe Michael Schweikl, odborník na automobilový průmysl v německé firmě PA Consulting. „Ale v posledních dvou nebo třech letech ztratili výrobci automobilů důvěru spotřebitelů, zejména kvůli skandálu Dieselgate, proto bude pro automobilky těžké zvyšovat ceny.“
Automobilky se proto budou také snažit „koupit“ nízké emise od jiných značek, především výrobců elektromobilů. Například Fiat Chrysler Automotive tak do své flotily začlení elektromobily Tesla (více čtěte zde). I za to však americkému výrobci zaplatí stamiliony eur. Pořád to bude méně, než kolik by koncern FCA utratil na pokutách.
