„I zprávy školní inspekce ukazují, že školy nestíhají odučit, co mají,“ říká Plaga. Od revize takzvaných rámcových vzdělávacích plánů, které školám říkají, jaké znalosti a dovednosti mají svým žákům předat, očekává provzdušnění učiva.
Fotogalerie |
Jaká je dnes situace ve třídách? Je toho, co se mají děti naučit, moc, nebo se učí jiné věci, než by měly?
To se liší podle škol a liší se také těžiště jejich výuky. V poslední době mě například více, než bych chtěl, provází otázka výuky moderních dějin.
Jsou školy, které si s ní dokážou poradit i bez úprav učiva. Kladou na ně důraz a učí je velmi zajímavým způsobem. My bychom ale byli rádi, aby se to i díky revizi rámcových vzdělávacích programů dařilo i na školách, které k tomu zatím přistupují dejme tomu konzervativněji.
Kde vidíte těžiště školního vzdělání vy osobně?
Mou ambicí jako ministra je najít co nejširší shodu ve společnosti. Pro mě osobně je ale ve vzdělávání klíčové kritické myšlení. Zní to možná už trochu zprofanovaně, ale je to tak. Když si vzpomenu na svá školní léta, jako student jsem musel vynakládat úsilí, abych informace získal.
Dnes jsou informace všudypřítomné, ale člověk musí být schopný posoudit jejich relevantnost, musí umět ověřit jejich zdroj. Kdokoli může například napsat, že stávkují tisíce učitelů, pravda to být může, ale také nemusí. A tady jsme zpátky u schopnosti kritického myšlení. Zvládnout to je náročný úkol pro studenty i učitele.
Jaké zadání jste dal odborníkům, kteří budou na úpravách učiva pracovat?
Musí být jasně řečeno, co je jádrem učiva. Školy také musí mít dostatečný prostor na procvičování, zbýt by na to měla zhruba třetina času. To neznamená, že toho děti budou umět méně. Když se podíváte na to, jak vypadá výuka dnes, řada škol jednoduše to, co má napsáno v rámcovém vzdělávacím programu, nestíhá ani probrat, natož si ověřit, že to žáci zvládli.
Plaga slíbil učitelům peníze. V roce 2021 budou podle něj brát 45 tisíc |
Možná je to i nedostatkem učitelů. I když vláda slibuje další zvýšení platů, řada ředitelů řeší spíše otázku, koho vůbec dát za katedru.
Navyšování prostředků na platy je řešení číslo jedna a na tom pracujeme. Pouze v případě, kdy učitelé nebudou řešit, že musí ve dvě hodiny odpoledne přeběhnout do druhé práce, může být výuka kvalitnější a povolání učitele atraktivnější. A zdá se, že se to začíná dařit.
Ještě nedávno nastoupil do školství jen jeden ze dvou absolventů pedagogických fakult, teď se ukazuje, že se tento nepříznivý stav podařilo zvrátit. Do škol nastupují dva ze tří absolventů. Je to ale zatím jen odhad, přesné údaje ještě nemáme.
To však mezery po učitelích, kteří v příštích letech odejdou do důchodu, nezaplní. Průměrný věk učitelských sborů se začíná nebezpečně blížit právě věku odchodu do penze.
Proto jako druhé opatření navrhujeme změnu zákona o pedagogických pracovnících, která by umožnila přijímat na místa učitelů lidi s vysokoškolským vzděláním nepedagogického směru.
Nedoplatí na to kvalita vzdělání? Stát nejprve zavedl přísná pravidla pro to, kdo může učit, nyní je uvolňuje. Nelíbí se to například odborům.
Obavy, že tím rezignujeme na kvalitu vzdělávání, podle mě nejsou opodstatněné. Učitele, kteří přijdou z jiného oboru, bude vybírat ředitel a ten také bude kvalitu jejich práce sledovat. K ruce bude mít takzvaného zavádějícího učitele. Lidé, kteří do škol přijdou z jiných oborů, budou mít tříletý prostor k tomu, aby si doplnili pedagogické vzdělání.
Od pedagogických fakult chceme, aby jim nabídly praktické a využitelné vzdělávací programy, což ony dříve neuměly. V minulých letech jsme zvedli finanční podporu pedagogických fakult, kam jde navíc 200 milionů korun, a proto po nich nyní můžeme chtít výsledky. A můžeme je chtít poměrně rychle.
Víte, kolik učitelů chybí a kolik jich školy budou potřebovat za pět či deset let?
Konkrétní čísla ještě nemáme zpracovaná. V tuto chvíli můžu říct, že se to liší kraj od kraje. Bohužel už nyní jsou regiony, kde dokonce deset procent odučeného času vyučují lidé, kteří jsou ve školách na výjimku. (Na výjimku může ředitel školy na učitelské místo přijmout člověka bez pedagogického vzdělání pouze v případě, že se na místo nepřihlásil nikdo kvalifikovaný – pozn. red.)
Učitelé opět bez peněz, Sněmovna zrušila den staré usnesení o zvýšení platů |
Které regiony?
Například Karlovarský kraj.
To je zrovna oblast, kde by bylo potřeba do kvality učitelů investovat. Už kvůli tomu, že v nejrůznějších testech končí žáci z Karlovarského kraje pravidelně na posledním místě. A to i když se ve výsledcích zohlední ne úplně ideální sociální a ekonomické zázemí rodin.
Už v minulosti se těmto krajům poskytla z evropských prostředků nějaká cílená podpora. Ve stávajícím období budou moci tyto problematické oblasti čerpat další evropské prostředky.
Příliš účinné to ale zatím nebylo...
My můžeme vytvořit podmínky pro zlepšení, ale jak je využijí, to je na samotných krajích.
Budou se platy učitelů zvyšovat i tento rok, přestože ministerstvo financí tlačí na úspory?
Dělám pro to všechno. Plánované úspory se týkají resortu, tedy přímo ministerstva školství a jím řízených organizací. O tom, že by nemělo dojít na splnění vládního prohlášení, podle nějž mají učitelské platy na konci roku 2021 narůst na sto padesát procent průměrného platu z roku 2017, nepadlo ani slovo.
Ani na nultém jednání s ministryní financí, kde jsem byl ubezpečen, že závazek vlády trvá. Přiznávám, že mým neúspěchem bylo, že se vloni nepodařilo navýšení prosadit do plánu na další tři roky. Ale s ministryní financí jsme se dohodli na tom, že to ve střednědobých výhledových rámcích nakonec bude. Takže se učitelé nemusí bát.
Poslanci minulý týden odhlasovali vznik Národní sportovní agentury. Ta bude mít nově na starosti financování sportu, které je nyní pod ministerstvem školství. Jak bude přechod kompetencí vypadat?
Náběh bude postupný. Agentura se musí připravit na fungování, je potřeba vytvořit strukturu, nabrat lidi a podobně. Dotační programy pro rok 2020 proto ještě letos bude vypisovat ministerstvo školství. To bude naposledy. V roce 2020 už bude výzvy připravovat Národní sportovní agentura, která bude peníze rozdělovat od začátku roku 2021.
Přejde pod ni celé financování sportu, nebo část zůstane pod ministerstvem školství?
Ministerstvo má svoje Vysokoškolské sportovní centrum, stejně jako má ministerstvo obrany Duklu a ministerstvo vnitra Olymp. To nám zůstane. Nadále pod nás bude spadat školní sport.
Všechno ostatní tedy bude mít v gesci Národní sportovní agentura, včetně problematických investic do výstavby? Právě vyšetřování dotačních podvodů spojené se jmény bývalého předsedy Fotbalové asociace Pelty a bývalé náměstkyně ministerstva školství Kratochvílové stálo ministerský post vaši předchůdkyni Kateřinu Valachovou.
Ano, včetně investic do výstavby. Pod nás, kromě toho, co jsem vyjmenoval, bude spadat podpora sportovních gymnázií a předpokládám, že i univerzitní sport. Střešní organizace, jako jsou Český olympijský výbor, Česká unie sportu nebo Sokol, ale i financování úspěšně rozjetého programu Můj klub, který jsme posunuli na jinou úroveň, to všechno půjde pod Národní sportovní agenturu.
9. května 2018 |
