Start v New Yorku, pak se směr cesty stočí k jihu, aby následně kopírovala Mexický záliv a hranici s Mexikem. Následují Los Angeles a San Francisco a bod obratu. Cesta zpět povede přes důležitou zastávku v Denveru na východní pobřeží. To není itinerář z románu Na Cestě od Jacka Kerouaca, ale zestručnělý plán dvou cestovatelů z Česka, kteří se chystají do USA s vozem, který se tam nikdy oficiálně nevyvážel.
  |
Lidovky.cz: Proč cestujete Škodou Forman a přitom si říkáte “Favoritem kolem světa”?
To je jednoduché: projekt byl dřív než konkrétní expediční vůz. Původně jsme si mysleli, že budeme jezdit favoritem, ale nakonec k nám doputoval forman. Má větší kufr, což je nezanedbatelná výhoda. Takže podobné otázky odrážíme tvrzením, že forman je vlastně Škoda Favorit ve verzi kombi.
Cestu staré škodovky po USA a přilehlých státech můžete sledovat na Facebooku nebo Instagramu. |
Lidovky.cz: Auto jste údajně zachránili během jeho poslední cesty…
Ano. Mířilo do šrotu, doslova. Přitom bylo ve velmi dobré kondici, čehož by byl hřích nevyužít. Tak se z něj stal expediční speciál. Což obnášelo velkou opravu motoru, který dává “fantastických” 40 kW, opravu převodovky. Stavěli jsme nový podvozek z nových náhradních dílů, které jsme dostali od sponzorů. Všechno jsou to sériové díly, jen podvozek jsme trochu zvýšili při instalaci nových tlumičů.
Lidovky.cz: Auto je zabalené v kontejneru a připravené na cestu přes oceán. Kolik vás zatím projekt stál?
První cesta nás vyšla v nákladech kolem 30 tisíc korun, benzín, poplatky, mýta... (psali jsme zde). Auto stálo 9000 tisíc, za opravy a vybavení jsme odhadem utratili tak 50 000 korun. Při současné cestě je zatím nejdražší položkou přeprava formana z Prahy do New Yorku, která vyjde na 59 tisíc. Za vylodění a vyřízení papíru pro dočasný dovoz auta do USA zaplatíme dalších 58 tisíc.
Lidovky.cz: Co když se cestou něco rozbije? Škodovky se po revoluci oficiálně do USA nikdy nevyvážely, alespoň pokud vím…
Všechno, o čem si myslíme, že se rozbije, máme se sebou. S náhradními díly jsme se museli vejít do “vany” pro rezervu, abychom měli kufr volný. Zavrhli jsme tak jednu velkou poloosu či náhradní rameno. Vezeme kloub, vodní pumpu, alternátor, kabely, svíčky, náhradní vstřik… Volný prostor jsme využili do posledního milimetru.
Lidovky.cz: Co čekáte, že se na formanu rozbije?
Na poruchu čeká spousta našich fanoušků. My doufáme, že nic.
Lidovky.cz: Přestavěli jste radikálně interiér?
Zachovali jsme jedno místo vzadu, pro případné “návštěvy”. Proti první cestě jsme namontovali ledničku, kterou jsme loni opravdu postrádali. Potraviny se v horkém autě kazily doslova bleskově. Vedle ní je plechový box na zámek, kterému nadneseně říkáme trezor. Tady bude dron, foťáky a drahé věci v bezpečí.
Lidovky.cz: Jak forman s touto zátěží jezdí?
Žádný závodník to tedy není. Auto samo o sobě má značný čelní odpor. Vyřaďte v osmdesátce rychlost a za chvíli stojíte. My navíc máme na střeše zahrádku s kanystry, rezervou a světelnou rampou. S aerodynamikou jsme si pohráli, takže naše maximální rychlost je 100 km/h. Nikam nespěcháme. Ani nemůžeme. Při loňské cestě jsme v Rusku narazili na naše limity. Stačilo mírné stoupání a my jsme nemohli předjet ani dýchavičný kamaz, ze kterého se valil černý dým.
Lidovky.cz: Severní Amerika pro vás není poslední destinace?
Chceme se ještě dostat do Asie. Původní plán byl přejet Severní Ameriku a ze západního pobřeží poslat auto do Vladivostoku. Odsud pak pokračovat stále dál na Západ. Jenže cesta přes Sibiř a Mongolsko je vázaná na roční období. Takže jsme se rozhodli letos cestovat po Severní Americe a tu nejtěžší část cesty kolem světa, tedy přes Asii, dokončit v dalších letech. Na Jižní Ameriku si zatím netroufáme, musíme něco “najet”.
Lidovky.cz: Už máte k autu citovou vazbu?
Ano. I když je to starý křáp, tak není na prodej. Podle nás je to poslední auto, na které jsou ještě náhradní díly a přitom je tak jednoduché, že se dá opravit prakticky kdekoliv.
