9°C
Jiří Traxler miloval lidovou píseň ve všech jejích podobách, a proto se jí věnoval nejen jako hudebník, ale i jako etnomuzikolog v Akademii věd ČR. S bratrem hráli v kapele, jejíž styl se z jazzu vyvinul ve skiffle. Ten má kořeny v USA a spojuje jazz, blues i folk.
„Hráli jsme na kytaru a mandolínu, měli jeden buben a k tomu basu. No a tak jsme hráli takovou zvláštní muziku. Až jsme někde našli článek, že to, co hrajeme, je skiffle! Tak jsme z toho udělali název kapely, a tím ten styl zdomácněl,“ říkali v minulosti o své stylizované historické a pololidové tvorbě bratři Traxlerové.
Jejich skupina odehrála na 7000 živých vystoupení, natočili asi 300 rozhlasových snímků, 200 televizních pořadů a osm filmů, a zhudebnili v představení například Kytici Karla Jaromíra Erbena nebo Máj Karla Hynka Máchy. Traxleři spolupracovali například s herci Otakarem Brouskem (†89), Jiřím Bednářem (†72), Jiřím Krampolem (80) a Petrem Haničincem (†77).
V součinnosti s hercem, dramatikem a divadelním teoretikem Miroslavem Horníčkem (†84) pak vznikly populární inscenace Na vaše zdraví, pane Seifert, Dobře utajené housle, Listy z Provence a Hovory o smíchu. Přímo pro skupinu bratří Traxlerů napsal Horníček v roce 1971 hru Kantor Barnabáš a žáci darebáci.
Dlouhá léta byl zaměstnán v Etnologickém ústavu AV ČR, kde pracoval jako folklorista v oddělení etnomuzikologie, a mimo jiné zpracoval sbírku kabaretních písní Václava Pletky. Věnoval se rovněž vydávání sbírek písní Jana Jeníka z Bratřic, který se ve své době věnoval sbírání lidových písní.
