Policisté chtějí pravomoc sestřelit nebezpečný dron. Nyní se řídí pokyny pro letadla

Radek Dragoun Radek Dragoun
19. 4. 2019 16:50
Ministerstvo vnitra připravilo rozsáhlou novelu zákona o policii, která posiluje pravomoci policistů. Nově by mohli například sestřelit dron, pokud by představoval vážné a bezprostřední ohrožení. Účinnější nástroje chtějí mít policisté i vůči tomu, kdo jim začne ujíždět v autě. Nově by mohli vozidlo prohledat, zdali uvnitř nejsou třeba zbraně. Navrhovaná změna zákona také umožňuje nařídit ministrovi vnitra ochranu osob, u kterých tak zatím nečiní. Může jít například o rodinu ústavních činitelů či dalajlamu. Novela by měla platit od druhé poloviny roku 2020.
Ministerstvo upozorňuje, že na trhu lehce dostupné drony jsou schopné přenášet výbušniny či střelné zbraně a mohou tak představovat vážné riziko (ilustrační foto).
Ministerstvo upozorňuje, že na trhu lehce dostupné drony jsou schopné přenášet výbušniny či střelné zbraně a mohou tak představovat vážné riziko (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock

Dron již není výsadou pouze armády, za pár stovek si ho může pořídit každý. Jejich počet tak v Česku roste. Podle odhadů jsou jich už desetitisíce. Ministerstvo vnitra varuje, že jejich rychlý rozvoj přináší i řadu úskalí.

Na to upozorňuje i Úřad pro civilní letectví. "Dneska pilot dronu pro rekreaci a sport může být člověk, který nemá průkaz způsobilosti a nemá s letectvím vůbec žádnou zkušenost. Když si nezjistí pravidla, i když je to jeho povinnost, tak to může být určitě nebezpečné," vysvětluje mluvčí úřadu Vítězslav Hezký. Mezi základní pravidla patří zákaz létání v okolí letišť, ve větší výšce než 300 metrů nad zemí či nad obydlenými oblastmi. 

V současnosti platí pro sestřelení dronu stejná pravidla jako pro zásah proti letadlu. "Každý dron je letadlo. Předpis nám stanovuje, jaké jsou postupy pro zakročování proti letadlům. To znamená, že tyto postupy jsou stejné, ať je to pilotované letadlo, nebo dron," řekl Hezký. 

Vnitro ale chce, aby proti dronům šlo zasáhnout jednodušeji. Nejkrajnějším řešením bude jeho sestřelení. To však bude možné jen při výjimečných situacích v případě bezprostředního a závažného ohrožení. Mírnější metodou je pak zachycení dronu pomocí jiného dronu se sítí nebo speciálně cvičených dravců. Jako nejvhodnější řešení se doporučuje ovládnutí řízení dronu, protože pak odpadá riziko způsobené případným pádem přístroje.

Drony v současnosti mohou sloužit k páchání nejrůznější trestné činnosti, od teroristických útoků či ohrožení chráněných osob po narušení letového provozu. Běžně dostupné jsou dnes už i drony, které dokážou unést náklad o hmotnosti 1,5 kilogramu. Unesou tak výbušniny, střelné zbraně či chemikálie.

Riziko však představuje i jejich pád, ohrožování civilních a policejních letadel, ale i pořizování fotografií při přípravě trestného činu nebo to, že mohou sloužit k dopravě zbraní a dalších zakázaných věcí například do věznic.

"Současně prodávané bezpilotní letouny je možno vybavit širokým spektrem zařízení zneužitelných k útoku proti životu, zdraví, majetku, ale i ochraně osobnosti. Dalším rizikovým faktorem je možnost přenášet živý obraz a fotografie na velkou vzdálenost v HD rozlišení," píše ministerstvo v důvodové zprávě. Upozorňuje, že drony využívali i bojovníci takzvaného Islámského státu ke koordinaci sebevražedných útoků.

Prohlídky při dopravních kontrolách a možnost ochrany rodiny politiků

Silnější pravomoci však chtějí policisté i v dalších situacích. Například když řidič nezastaví při dopravní kontrole. Pokud jim začne ujíždět, budou moct provést prohlídku vozidla, jestli se v něm nenachází zbraně, výbušniny, věci pocházející z trestné činnosti nebo hledané či pohřešované osoby.

Pokud novela projde, rozšíří se také okruh osob, jejichž ochranu policie zajišťuje. Ta nyní podle nařízení vlády chrání současného i bývalého prezidenta, předsedu Senátu a Poslanecké sněmovny, premiéra a ministry financí, zahraničí, vnitra a spravedlnosti.

Ministr vnitra bude nyní moct určit i další osoby, které má policie takto chránit. Důvodová zpráva počítá s tím, že by mohlo jít například o rodinné příslušníky ústavních činitelů či osoby bez faktické ústavní funkce, které ale mají významný mezinárodní kredit. Jako příklad uvádí dalajlamu. 

Zjištění tajných služeb jako důkaz u soudu

Novela nově umožní v případě zločinů souvisejících s terorismem, činů ústavních činitelů a organizovaných skupin použít u soudu jako důkaz zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství. Informace civilní a vojenské kontrarozvědky dosud nebylo možné kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008 použít.

BIS tuto změnu vítá, protože podle ní přispěje k větší bezpečnosti a silnější pozici státu při boji proti nezákonnému jednání. "Důležité ovšem je, aby bylo nadále respektováno jakési zákonné právo veta, kdy zpravodajské služby mají právo odmítnout předat informaci ve chvíli, kdy by došlo k ohrožení důležitého zájmu sledovaného příslušnou zpravodajskou službou," upozornil mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka však bude vždy na uvážení jednotlivých bezpečnostních služeb, zdali se rozhodnou své informace předat k trestnímu řízení.

 

Právě se děje

Další zprávy