Hlavní obsah

Ani zúžení jmění manželů pojistkou před exekucemi není

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stále více lidí řeší, jak v manželství ochránit svůj majetek, nejen kvůli eventuálnímu rozvodu, ale i pro případ, že se jeden z manželů katastrofálně zadluží. U notářů si proto předem nechávají zúžit společné jmění manželů, aby bylo jasné, co nabyli před manželstvím nebo po rodičích. Zejména jde o nemovitosti. Jenže ani zúžení už nemusí být neprůstřelnou ochranou před exekucemi.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

Jiří P. (39) z Prahy začal podnikat ve stavebnictví. Proto se s manželkou dohodli, že dříve, než on začne podnikat, zúží si společné jmění manželů. Zašli k notáři, kde sepsali příslušnou dohodu. Rodinný dům a investiční byt se napsal na manželku Pavlínu, aby v případě krachu manželova podnikání nepřišli o střechu nad hlavou.

Po čtyřech úspěšných letech Jiří získal nového klienta, velkého evropského developera. Ze začátku fungovala spolupráce hladce. Zvrat nastal, když developer Jiřího firmě nezaplatil za dodané materiály a práci 15 milionů korun.

Situace, kdy dům je manželky, se nesmí dotknout práv třetí osoby, typicky věřitelů

Pan Jiří přitom vsadil všechno na tuto jednu velkou kartu, neměl zadní vrátka a rezervy. Zbankrotoval a sám následně dlužil miliony dodavatelům. Ti podali žalobu, soud dluhy uznal a začal je vymáhat exekutor.

„Záhy manželé zjistili, že je zúžení společného jmění vůbec neochránilo. Soud si totiž vyložil úpravu obsaženou v novém občanském zákoníku tak, že k zúžení společného jmění nepřihlédl. Exekutor pak prodal v dražbě i nemovitosti, které byly napsány na manželku. Oba manželé tak skončili bez majetku,“ shrnuje advokát Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad, který se případem zabýval.

„Tyto události postihly i jejich dvě děti, které musely ukončit svá studia na zahraničních univerzitách a vrátily se domů,“ dodal advokát.

Nejasný výklad

Institut zúžení společného jmění manželů (SJM) je sice zavedený nástroj, jenže jeho výklad znejistil občanský zákoník z roku 2014. „Občanský zákoník zdůrazňuje ochranu třetích osob, typicky věřitelů, při uzavírání manželských smluv, ale z textu zákona je nejasné, v jakém rozsahu je takové zúžení společného jmění manželů vůči věřitelům účinné,“ vysvětluje Strnad. Jinými slovy, zavedený institut společného jmění manželů byl občanským zákoníkem svým způsobem omezen ve vztahu k právům věřitelů, jenže stanovuje to nejasně, obecně a nechává výklad na soudcích.

Občanský zákoník „starý“ už pět let je tak vlastně stále nový a musí se prý nechat tzv. prosoudit, aniž ale lidé dopředu mohou výklad zákona u soudu předvídat, neboť vysoké stupně soudů tyto záležitosti ještě ani nejudikovaly. „Stabilitu právní úpravy zúžení společného jmění manželů přinese až soudní praxe v horizontu deseti patnácti let,“ míní Strnad.

To, že u soudu byli upřednostněni věřitelé pana Jiřího, skutečně vychází z občanského zákoníku, potvrdil právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček. „Byť podle mne by v soukromém právu nikdo neměl být slabší či silnější stranou,“ řekl.

Soudy ve zúžení společného jmění mohou spatřovat účelovost, zejména když manželé přikročí k zúžení v průběhu podnikání, když už dluhy vznikají.

Soud se ve svém zdůvodnění rozhodnutí vydražit i rodinný dům manželky opřel o § 719 odst. 2 Občanského zákoníku, který stanovuje: „Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.“

„Občanský zákoník je skutečně v tomto směru nesmlouvavý,“ potvrzuje i právník Havlíček a rovněž cituje § 719 odst. 2. Jenže v tomto případě manželé majetek zúžili ještě předtím, než se do čehokoliv pustili, tedy dříve, než tušili, komu všemu budou dlužit a kdo bude dlužit jim. Soud k této okolnosti však nepřihlédl a s ohledem na zmíněný paragraf považoval za třetí osobu, jejíž práva byla dotčena, právě věřitele pana Jiřího.

Svěřenecký fond

Jak tedy chránit rodinný majetek, který má člověk po rodičích, před takovými situacemi, když institut zúžení jmění se teprve musí tzv. prosoudit?

Možností je zřízení svěřenského fondu, jehož majetek je exekučně nepostižitelný. Pokud někdo z rodiny dluží, mají věřitelé a potažmo exekutor u domu vedeného v katastru na svěřenský fond, smůlu. Založení a správa fondu přitom stojí stejně jako vedení obyčejné s. r. o.

„Další možností je ještě před zahájením podnikání převést majetek, který chcete ochránit, na společnost. Ta by měla být vlastněna blízkou osobou, třeba potomkem,“ míní Strnad. Také to má ale své nejistoty. Např. to, že i potomkovi se něco nevydaří, zadluží se a peníze jsou pryč.

Anketa

Máte osobní zkušenost s exekucí?
Ano, aktuálně pobíhá.
23,6 %
Ano, v minulosti jsem jí čelil(a).
9,7 %
Ne, nemám.
66,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1375 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám