A Česko se tohoto trendu začerstva chytá. Snažili jsme se zmapovat, co všechno se v rámci testování a vývoje autonomních systémů nově chystá.
Aktuálně testují desítky firem své technologie autonomního řízení v některých amerických státech, které jízdu aut bez řidiče (ovšem pod dozorem) povolily ve veřejném provozu pro potřeby testování. Rozjíždějí se různé projekty ověřující funkčnost nejen samotné technologie, ale do pokusů už jsou zahrnuti i reální uživatelé. Omezená skupina „lidí z ulice“ tak například využívá služeb taxislužby, jejíž auta jezdí sama, na palubě ovšem na funkčnost a bezpečnost provozu dohlíží palubní inženýr. Autonomní technologie vyvíjejí kromě automobilek také dodavatelé pro autoprůmysl, například Bosch, Magna, Google, Apple, Baidu, Continental nebo Magnetti-Marelli.
„Velcí výrobci zjišťují, že uvedení plně autonomního vozidla do provozu je úkol na velmi dlouhou dobu. Je to úkol s množstvím překážek a otázek v podobě legislativy, nepřipravenosti techniky, prostředí, osob a etických otázek,“ říká Jakub Dvořák, vedoucí testování autonomních systémů TÜV SÜD. A připomíná, že ještě v nedávné době v této oblasti velmi aktivní výrobci aut nyní odsouvají termíny zavedení vozidel s vyšší úrovní autonomie.
Prvky autonomního řízení se ovšem už začínají objevovat i v běžné automobilové produkci. Vše musí povolit legislativa, která je v takových případech vždy pozadu za aktuálním stavem vývoje. Americká elektroautomobilka Tesla takto velmi silně prosazuje svého autopilota, který ovšem také nechvalně proslul několika tragickými nehodami, při nichž se řidiči vozu příliš spolehli na schopnosti techniky.
Kromě Číny a Spojených států se testování začíná rozbíhat i v Evropě. Po velmi aktivním vývojáři a dodavateli komponent pro autoprůmysl, francouzském Valeu, jehož samořízená auta už několikrát objela Evropu a jezdí i po Česku, letos začátkem dubna vyrazila do ulic Hamburku flotila elektrických golfů, které testují v reálném provozu autonomní řízení.
Česko zachytilo nový trend
Česká republika má šanci být přímo u rozvoje autonomní technologie. Několik pracovních skupin na Ministerstvu dopravy pracuje na akčním plánu autonomního řízení. Už dnes je jisté, že testovacích polygonů bude na Českém území hned několik, jeden z nich dokonce „státní“.
Nejkomplexnější projekty jsou zatím naplánované do západních Čech. Záměr vybudovat do roku 2022 polygon pro testování a certifikaci vozidel s autonomním řízením u západočeského Stříbra oznámila česká investiční skupina Accolade. Předpokládané náklady na jeho vybudování dosáhnou na několik miliard korun. „Česká republika dnes ve srovnání se světem poněkud zaostává s přípravou na přechod na automobily s autonomním řízením. Na západ od nás funguje několik více či méně pokročilých testovacích polygonů, opačným směrem se první už staví. To by nás už ve velmi blízké budoucnosti mohlo stát opravdu hodně – odchod talentů, odliv peněz na výzkum a vývoj a v delším důsledku i nižší investice do výroby ve prospěch zemí, které nabízejí lepší zázemí. Tomu chce Accolade zabránit,“ říká Milan Kratina, šéf skupiny. „Polygony, na kterých se dnes testuje, umí nasimulovat hlavně geometricky přísná města pravých úhlů typu New York. Takto ověřené systémy jsou pak na pražském Starém městě, v uličkách Lisabonu nebo v centru Říma úplně ztracené. Ale právě takové prostředí budeme umět ve Stříbře navodit,“ vysvětluje Kratina. Okruh bude vedle městských uliček umět vytvořit i prostředí dálnice, silnic první třídy, okresek nebo jízdy v tunelu. „Samozřejmě bude možné na polygonu zkvalitňovat i stávající asistenční technologie, které už jsou běžně dostupné, jako je čtení značek, adaptivní tempomat, detekce překážek v cestě a další. Cílem je přispět k vývoji zcela samostatných aut schopných provozu bez zásahu člověka,“ uvádí. „V rámci přípravy oslovíme české i německé vysoké školy a zejména předpokládáme spolupráci se soukromými vývojovými centry,“ dodává Kratina.
O necelých devadesát kilometrů dál zas začne začátkem příštího roku stavět svůj 500hektarový polygon pro testování autonomních technologií BMW. Německá automobilka získá na vybudování testovacího centra na Sokolovsku na Podkrušnohorské výsypce mezi obcemi Dolní Nivy, Vintířov a Lomnice investiční pobídku od státu. BMW plánuje během sedmi let investovat do vybudování technologického centra pro vývoj vozidel a asistenčních systémů 2,55 miliardy Kč. „Za tím účelem již BMW Group založilo novou českou entitu. Ke konci února skončilo ve zjišťovacím řízení posouzení vlivu na životní prostředí, což znamená, že není třeba posuzovat předložený záměr dle zákona č. 100/2001 Sb o posuzování vlivů na životní prostředí,“ uvádí pro iDNES.cz mluvčí českého zastoupení značky David Haidinger. Aktuálně se BMW připravuje na další části povolovacích procesů. Zahájení stavebních prací je plánováno na první kvartál roku 2020. „Automobilka rovněž navazuje spolupráci se středními technickými školami v regionu a zároveň s technickými univerzitami v Plzni a Praze. V této souvislosti se na konci března účastnila Job fairs konaného v Plzni, kde zjišťovala zájem ze strany studentů,“ dodává Haidinger.
Nad stavbou polygonu pro testování aut ovšem uvažuje i Ministerstvo dopravy. Aktuálně se na půdě ministerstva posuzuje a hodnotí studie pro „Posouzení strategické a ekonomické výhodnosti stavby polygonu pro výzkum a vývoj, testování a schvalování datově propojených vozidel a vozidel s automatizovaným řízením v České republice“. „Výsledky hodnocení bychom chtěli znát zhruba v polovině letošního roku. Studie přinese odpovědi nejen na otázky ohledně velikosti a potenciálního umístění celého polygonu, ale také na to, jakým způsobem má být polygon postaven a provozován. Před samotnou výstavbou se tedy nejdříve musí vyjasnit, jak rozsáhlý má polygon být a jaké má mít příslušenství,“ uvádí pro iDNES.cz Lenka Rezková, mluvčí ministerstva. Dodává ovšem, že tento „státní“ polygon nemá být konkurencí pro polygony BMW a dalších firem. „Polygon má být přístupný všem, budou se tam testovat nejen vozidla, ale i telekomunikační prostředí, tedy výměna dat, určování polohy, bezpečnost systémů a vybavení dopravní infrastruktury,“ vysvětluje.
Ondřej Vaculín, prezident České automobilové společnosti a odborník na testování autonomních systémů, který dnes působí v Německu, ještě připomíná, že se za dnes už bývalého ministra dopravy Dana Ťoka mluvilo také o rozšiřování testovacího areálu kolejových vozidel v Cerhenicích pro potřeby testování autonomních technologií.
Podle zjištění iDNES.cz se také chystá testování autonomních a podpůrných systémů řízení na mosteckém autodromu a centru bezpečné jízdy. Má jít o přísně tajnou akci jedné z automobilek.
Testování na letištích
Ondřej Vaculín ještě připomíná testování na letištích, která jsou zrušená, případně nevyužívají všechny plochy. Podle Vaculína se testuje například v Mimoni na bývalém letišti v areálu opuštěném sovětskou armádou. „Je tam ovšem velmi špatný povrch a jeho obnova by byla velmi nákladná,“ připomíná.
Část bývalé letištní plochy takto opravila na bývalém sovětském vojenském letišti v Milovicích firma Valeo. Společnost, která má v Praze obří vývojové centrum, si už před několika lety vytvořila v Milovicích vlastní zázemí pro testování asistenčních systémů pro podporu řízení.
3. října 2018 |
Stejně teď podle informací iDNES.cz postupuje také TÜV SÜD, společnost zabývající se testováním k emisní laboratoři v Roztokách u Prahy nebo crashtestových centrech v Bezděčíně u Mladé Boleslavi a Nymburku nově přidá plochy letiště v Mnichově Hradišti. Firmě se povedlo zasmluvnit si neleteckou část letiště pro své testování. Testování má začít v průběhu letoška a pokračovat bude i v příštím roce. „TÜV SÜD Czech začal v letošním roce investovat do vybavení, které je k takovým testům potřeba. Bylo také založeno oddělení, které se fyzickým testům pokročilých asistenčních systémů řidiče věnuje. Tým oddělení má k dispozici robotickou platformu s měkkým vozidlovým cílem a robota na volant a pedály pro testované vozidlo. Vše je zapojeno do systému využívajícím technologie diferenciální GPS pro řízení vozidel,“ popisuje pro iDNES.cz Jakub Dvořák, vedoucí testování autonomních systémů. „Výrobci přichází s dalšími novými systémy, které dláždí cestu pro příchod částečně nebo plně autonomních vozidel. Veškeré takové systémy je potřeba vyvinout a následně posoudit, ať už z pohledu legislativních požadavků a schválení do provozu nebo z pohledu metodik zákaznických organizací,“ vysvětluje. Prioritou budou podle Dvořáka testy podle současné i nově vznikající evropské legislativy. TÜV SÜD se chystá na pořízení dalšího vybavení pro testy. „V následujících letech se také očekává příchod komplexnějších scénářů pro autonomní jízdu, například brzdění v různých situacích na křižovatkách,“ upřesňuje expert. Podle Jakuba Dvořáka ploch vhodných k testování v poslední době ubývá a o jakýkoliv volný prostor je velký zájem nejen od firem z oblasti automotive.
Na vývoji autonomních a asistenčních systémů se podílí i další firmy působící v Česku, například MB Tech. Na učení aut jezdit bez řidiče pracuje také ČVUT. Na Českém institutu informatiky a robotiky (CIIRC ČVUT) se tam věnují autonomnímu řízení dva projekty. V rámci projektu podporovaného Volkswagenem tým profesora Václav Hlaváče, vedoucího oddělení Robotiky a strojového vnímání pracuje na vylepšování kalibrace senzorů a predikce chování chodců na prototypu elektrického VW Golf.
Druhý tým vedený Zdeňkem Hanzálkem pracuje na evropském projektu se společnostmi Porsche Engineering a Magenti Marelli na návrhu výkonných a spolehlivých řídicích jednotek pro autonomní automobily. „S navrženou řídicí jednotkou tým zvítězil v soutěži modelů autonomních automobilů Formule 1 v desetinové velikosti pořádané University of Pennsylvania,“ popisuje Alena Nováková, manažerka komunikace CIIRC ČVUT. „Modely formulí F1/10 zahrnují návrh, konstrukci a testování autonomních automobilů Formule 1 v desetinové velikosti, které se mohou pohybovat rychlostí až 40 km/h.“
Uvedení do provozu brání legislativa
Na prvcích autonomního řízení pracuje také Škoda. K testování využívá vlastní testovací okruh v Úhelnici u Mladé Boleslavi a infrastrukturu mateřského Volkswagenu v německém Wolfsburgu.
„Novou kategorií je proces validace a uvolnění automatizovaných funkcí řízení. Auditujeme naše vývojové postupy a nástroje, abychom byli připraveni na nové certifikační postupy. Mezi asistenčním systémem a automatizovanou funkcí je totiž více než jeden stupeň ve škále automatizace řízení vozu. Je to revoluční změna přístupu, protože finální odpovědnost a kontrolu nemusí v budoucnu nést řidič vozu,“ vysvětluje Štěpán Řehák, mluvčí Škody Auto. „Postupy si samozřejmě ověřujeme různými vývojovými projekty. Příkladem může být v předloňském roce představený prototyp modelu Superb pod názvem Cesar, který umí sám - tedy bez přítomnosti řidiče ve voze – za pomoci mobilního telefonu zaparkovat i vyparkovat z řady stojících vozů.“
„Otázku legislativy je zapotřebí vidět ve dvou rovinách, a to ve vazbě na homologační předpisy schvalování technické způsobilosti vozidel a dále ve vazbě na samotná pravidla provozu na pozemních komunikacích,“ vysvětluje. Zatím však neexistuje obecná shoda v tom, zda budou některé legislativní úpravy vůbec zapotřebí, a to v první fázi s ohledem na nasazení automatizovaných jízdních funkcí. „Podle našeho názoru jsou některé legislativní zásahy nezbytné, přinejmenším proto, aby mohli řidiči vozidel vybaveným pokročilými jízdními asistenty tyto technologie bez obav na českých silnicích používat, ale to bude ještě otázkou dalších jednání. Pokud jde o evropskou legislativu, přáli bychom si, aby právní úprava napříč EU byla co nejvíce sjednocená a orientovala se například na Spolkovou republiku Německo, která je v této oblasti patrně nejprogresivnější,“ uzavírá mluvčí Škody Auto.
