„Arktida je plná příležitostí a bohatství,“ citovala amerického ministra televize CNN. Podle něj se v okolí severního pólu nachází miliony čtverečních kilometrů naprosto nedotčených surovin. „Tání arktických ledovců (navíc) otevírá nové cesty pro lodě a tím i nové obchodní příležitosti,“ uvedl. „Průlivy v Arktidě by se mohly stát Suezem a Panamou 21. století,“ dodal.
Pompeo také upozornil posluchače, že se v rámci boje o vliv a území, který v Arktidě podle něj brzy proběhne, musí dodržovat mezinárodní právo. „Chceme snad, aby se z Arktidy stalo další Jihočínské moře, plné militarizace a vzájemně si odporujících územních nároků?“ přirovnal budoucí možný vývoj ke konfliktu Číny s Taiwanem.
Nejostřeji se pak vyjádřil směrem k Rusku a Číně. Tyto dva státy upozornil na to, že Spojené státy případný ozbrojený konflikt zastaví silou. Jeho ruský protějšek Sergej Lavrov pak v reakci agentuře AP řekl, že nevidí jediný důvod, proč by se na území Arktidy měla jeho země vojensky angažovat.
Arktická rada
|
Pompeo odmítl usnesení
V čele Arktické rady od předloňska stojí Finsko, které se během svého předsednictví soustředilo primárně na ekologické otázky. I letos rada podle AP původně plánovala vydat na závěr setkání rezoluci, která se ekologie dotýká.
Pompeo však tento dokument údajně odmítl podepsat, protože obsahoval zmínky o globálních změnách klimatu. Nakonec tak Arktická rada vydala jen krátké prohlášení. V něm se mluví o odhodlání uchovat v Arktidě mír a stabilitu.
Pompeovo jednání si vysloužilo kritiku ze strany některých členů Arktické rady a části zahraničních médií. „Arktida taje, ale nechtějte po ministru zahraničí Pompeovi, aby mluvil o klimatických změnách. Natož aby měl podepsat text, který ho zmiňuje,“ napsala agentura AP.
Kritici přímo na schůzi pak měli obavy, zda USA nezačne Arktidu „ždímat“, aniž by bralo ohled na životní prostředí. „Arktida se rychle mění,“ řekl finský ministr zahraničí Timo Soini. „(Klimatické změny) mohou brzy ovlivnit i vnitrostátní vztahy a stabilitu našeho regionu,“ dodal.
Klima chce USA zachránit vlastní cestou
„Tento region se stal arénou globálních sil a mezinárodního soupeření, a všech osm arktických států (členů Arktické rady, pozn. redakce) se na tuto skutečnost musí adaptovat,“ řekl Pompeo novinářům před začátkem akce. „Blížíme se do nového věku, ve kterém se změní strategický význam Arktidy,“ dodal.
Kromě budoucnosti Arktidy se Pompeo vyjádřil i k rozhodnutí prezidenta Trumpa nepodepsat Pařížskou dohodu, která má za cíl omezit emise skleníkových plynů. „Kolektivní cíle, i pokud je jejich úmysl dobrý, nejsou vždy správným řešením. Jsou úplně k ničemu a jakmile se jeden národ rozhodne je nedodržovat, mohou být i kontraproduktivní,“ uvedl.
„Spojené státy dosahují našeho snižování emisí americkým způsobem – vědeckou prací, technologiemi, stavěním bezpečné energetické infrastruktury a ekonomickým růstem,“ dodal. Podle něj by jinak byla Amerika ochromená příliš zatěžujícími opatřeními.
21. září 2018 |
