Článek
Projekt vily Porák zadal významnému architektovi Karlovi Járayovi, jehož hlavním klientem v českých zemích se stala pražská Eskomptní banka. Podoba stavby je inspirována panskými sídly z doby baroka, projekty letohrádků od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu nebo středočeským zámkem Veltrusy.
Vile dominuje ústřední pavilon a z něj vybíhající křídla. Okázalou monumentalitu tohoto celku podporuje umístění vily na terase přístupné širokým schodištěm.
Do vily hosté stoupali po rozlehlém schodišti.
Panské sídlo připomíná nejen interiérové řešení domu, ale i jeho funkčnost. Vstupuje se do něj rozlehlou halou v prostředním pavilonu.
Na ni navazovaly společenské prostory nižšího pravého nebo východního křídla (knihovna, herna, hudební kabinet a dámský budoár), zatímco v levém západním křídle vítala hosty velká a malá jídelna sousedící s kuchyní, spíží a obslužnými místnostmi.
Stavba má dekorativní prvky, které podtrhují její unikátnost.
Další jídelna, dva salony a hostinské pokoje byly ve východním křídle. Do patra křídla opačného a do ústředního pavilonu na stejné úrovni umístil architekt dětské pokoje a ložnice majitelů.
V podstřeší bychom ještě vedle bytů personálu našli i obývací pokoje.
Stavba má působivé architektonické detaily.
Eugen Porák užíval vilu do roku 1945, kdy jako německý občan musel opustit republiku. Vila sloužila Loučovickým papírnám coby ubytovna a hotel. Po roce 1989 přešla do soukromých rukou.
Může se Vám hodit na Firmy.cz:
