Dcera s matkou spolu na dálku píšou knihu

„Je to pro mě svým způsobem terapie, i když otevírání a návrat k některým bolestným chvílím nejsou někdy úplně příjemné. Pak mě i máma povzbuzuje a říká mi: Jdi do hloubky! Neboj se toho!“ vypráví o pocitech z psaní společné knihy 38letá Barbora, sama matka šestileté Charlotte a dvouleté Renée.

Než se Bára v roce 2011 odstěhovala do Španělska, se svojí mámou založila a vedla rodinnou firmu, která v utlumeném režimu funguje dodnes. Společná práce na jedné věci, věnovaly se většinou psaní reklamních textů, oběma ženám vyhovovala. „Vzájemně se dobře doplňujeme. Máma je víc vzletná, já naše společné projekty tím, že jsem možná pádnější a ráznější, zase hezky uzemním,“ míní Barbora.

Práce na knize, která vzniká na dálku vlastně napříč Evropou, obě ženy ještě více sblížila. „Vztahy mezi matkou a dcerou bývají mnohdy náročné, a to byl i náš případ. Sice jsme byly zvyklé společně pracovat třeba na tiskových zprávách, ale teď jsme musely otevřít nové téma, které se týká mého života a našeho vztahu. To je úplně něco jiného než psát o nové kolekci plavek,“ zvážní Barbora.

Její matka se teprve z rukopisu knihy, kterou píšou, dozvěděla detaily některých těžkých okamžiků a situací, jež dcera ve Španělsku prožívala. Po šťastných chvílích, mezi něž patřilo zamilování se do španělského partnera, svatba s ním či narození první dcery, následovaly problémy v manželství, neplánované druhé těhotenství a nakonec rozvod.

V knize, která by měla vyjít příští rok na jaře a zatím má pracovní název Tak daleko, tak blízko, najde hodně podnětů každý, koho zajímají detaily o životě v jiné zemi i o partnerství s cizincem a nabalujících se záležitostech, jako je například národnost a jazyková vybavenost dětí. Velmi zajímavá může být kniha pro ženy v problematických partnerských vztazích.

„Tou knížkou možná trochu chceme pobídnout k větší opatrnosti při výběru partnera. I když je jasné, že i při zvýšené obezřetnosti se někdy stanou věci, kterým nezabráníte,“ dodává Barbora.