„Podivný amatérismus.“ Herman šije do Staňka, vytáhl tlak Zemana i „nemravný“ křest

„Vím, jak na mě pan prezident Zeman tlačil, abych vůbec do funkce pana Fajta neuváděl. Já jsem panu prezidentovi nevyhověl, všeobecně je známo, že jaksi nepatřím do fanklubu pana prezidenta, myslím, že ty ′sympatie′ byly vzájemné,“ uvedl exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) pro Blesk Zprávy ze zámku Hluboká, kde o víkendu provázel turisty.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se dostal pod tlak po odvolání šéfů Národní galerie Praha a Muzea umění Olomouc - Jiřího Fajta a Michala Soukupa. Stalo se tak 18. dubna a od té doby atmosféra kolem Staňka houstne víc a víc.

„Já to pokládám za dost velký amatérismus. Je třeba předeslat, že právo na to ministr má. To nelze zpochybnit. Právo ministra je jmenovat a odvolávat ředitele příspěvkových organizací. Po této stránce je to plně v souladu s jeho pravomocemi. Ale ta otázka je: Jak? A ta forma, ta myslím, že má hodně otazníků kolem sebe. Taková věc vyžaduje přípravu. Vyžaduje i přípravu výběrového řízení a jestliže se udělá takto kách, tak by měly být velmi jasné důvody, proč se to musí udělat,“ kritizuje Staňkův způsob odvolání zmiňovaných šéfů Herman.

„Absurdní divadlo.“ Staňkem vyhozený Fajt dostal v galerii nabídku na jiné místo

Hermanovi není známo, že by takové důvody v případě Národní galerie či olomouckého muzea existovaly. Herman připomíná, že od poloviny prosince 2017 na ministerstvu nepůsobí. „Nicméně není to zase tak strašně dlouhá doba, ten rok a půl, za kterou by se muselo stát něco tak šíleně strašného, co by tyto kroky nějakým způsobem vysvětlovalo. Působí to na mě velmi zvláštním dojmem,“ podotkl Herman.

Přes odpor Zemana uváděl Fajta do funkce

Připomněl, že Fajt vyhrál výběrové řízení na šéfa Národní galerie za někdejší ministryně kultury Aleny Hanákové, do funkce ho nestihl uvést však ani Jiří Balvín, Hermanův předchůdce.

„Vím, že už na něho se pan prezident obrátil s žádostí, aby pana Fajta do funkce generálního ředitele neuváděl. S tím jsem vstupoval do úřadu, že toto je problematizováno. Pan prezident hned začátkem roku 2014 se na mě obrátil s touže žádostí, já jsem ji vyslechl, s tím, že  do pravomoci prezidenta republiky nespadají personálie jednotlivých resortů. A pana profesora jsem naprosto vědomě - a jsem za to rád - uvedl do funkce generálního ředitele Národní galerie,“ připomíná Herman.

Návštěvnost NG se začala výrazně zvyšovat, mezinárodní renomé Fajta bylo nezpochybnitelné, začala se otevírat mezinárodní spolupráce, připomíná Herman.

„V průběhu této doby se opakovaně ukazovalo, že pan prezident nemá pana Fajta rád, protože ho odmítal jmenovat profesorem. Celkem to zapadá do určité mozaiky. Nebyl jsem u toho, jak pan ministr Staněk s panem prezidentem hovořil, čerpám pouze z médií, že někdy začátkem roku měl takový rozhovor proběhnout. Ale mě by překvapilo, že by pan prezident takovou žádost nezopakoval. A ten průběh je také zvláštní, stalo se to před cestou do Číny,“ doplňuje Herman, který upozorňuje, že není vnímán nejen jako přítel Hradu, ale ani jako přítel Číny, neboť právě Herman v Praze vítal tibetského duchovního vůdce dalajlamu.

Petici podepsali i Dyk, Geislerová či Hřebejk

Proti Staňkovi vznikla i petice nekulturniministr.cz, kterou podepsalo již na 6,5 tisíc lidí. A to i výrazných tváří české kulturní scény - od ředitelů řady institucí, textaře Michala Horáčka, exministra a čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, architekta Josefa Pleskota, umělce Davida Černého po herce a herečky. Jsou mezi nimi tak třeba i Aňa Geislerová, Martha Issová, Pavel Liška, Barbora Poláková, Vojtěch Dyk s Táňou Vilhelmovou či režiséři Jan Hřebejk a Olga Sommerová či zpěváci Vladimír Merta a Dagmar Pecková.

„Je nesporné, že způsob odvolání Jiřího Fajta a Michala Soukupa z funkcí – ať už jde o načasování (těsně před velikonočními svátky a cestou prezidenta republiky a ministra kultury do Číny), způsob a forma (tisková konference oznámená médiím 90 minut před jejím zahájením) – stejně jako deklarované důvody, argumentace a rétorika vykazují znaky plnění politické objednávky a připomínají praxi normalizačního období před rokem 1989,“ tvrdí autoři petic a vytýkají ministrovi „nepředvídatelné jednání“.

Ministr Staněk vrátil v Blesku úder Onderkovi z ČSSD. A řekl, kdy skončí

Petenti požadují Staňkovo odvolání. „Z důvodu nekompetence, ztráty důvěry a selhání Antonína Staňka ve funkci nejvyššího vládního představitele pro oblast kultury Vás tímto vyzýváme, vážený pane premiére, abyste z této situace vyvodil důsledky,“ apelují na Babiše.

Sám Herman Blesk Zprávám řekl, že petici nepodepsal. „Já jsem tu petici nepodepsal z toho důvodu, že mi to přijde nevhodné jako bývalý ministr, abych do toho vstupoval, protože tady by se nabízelo, že tady jsou nějaké osobní důvody, ale kdyby ta situace nebyla takováto, kdybych býval nebyl v té pozici, tak bych celkem bez problémů se k tomu připojil a rozumím tomu, myslím si, že je to hlas občanské společnosti, na který má právo. A ty kroky, na které poukazuje, jsou velmi zvláštní,“ vysvětluje.

Staněk musel konat, hájí ho šéf ČSSD

„Antonín Staněk udělal, co udělat musel. Já jsem se seznámil s podklady, se závěry těch auditů a kontrol, které proběhly v Národní galerii a v Muzeu umění v Olomouci, a  tak, jak jsem si přečetl ty informace a kontrolní závěry, tak on  prostě musel konat a musel ty dva ředitele odvolat. Pokud někdo si v rozporu se zákonem podepíše smlouvu na milion korun sám se sebou a nechá si ji podepsat někým, kdo k tomu nemá oprávnění či zmocnění, tak ve chvíli, kdy na to ministr je upozorněn kontrolními orgány, tak kdyby nekonal, tak bude krýt tuto nehospodárnost,“ hájil Staňka v neděli v Otázkách Václava Moravce šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.

Dyk, Geislerová, Liška a 5 tisíc lidí volá po konci Staňka. Autoři petice šli za šéfy vlády

Dle něj došlo k porušení rozpočtové kázně a jako ministr tak zkrátka Staněk konat musel. Kdyby na ministerstvu vnitra došlo k podobnému pochybení, Hamáček by svého podřízeného odvolal také. „Je co nejrychleji potřeba ukončit to provizorium v Národní galerii a vypsat standardní, transparentní výběrové řízení a postavit do čela respektovaného odborníka a schopného manažera,“ uzavřel věc Hamáček.

Staňkova chyba ve studiu Blesku. Hamáček: „Ubrebt“

„Když se bavíme o kompetentnosti ministra kultury Antonína Staňka, on několikrát v uplynulých třech týdnech prokázal, že ani nezná velikost svého rozpočtu ve vztahu ke státnímu rozpočtu jako celku. Kupříkladu v deníku Blesk před 14 dny ministr Staněk pronesl i tato slova,“ upozornil Moravec a pustil ve studiu ukázku z pořadu Epicentrum na Blesk.cz, kde Staněk mluvil o tom, že se chce snažit dostat rozpočet ministerstva kultury v konečné podobě na 2 procenta z celkového státní rozpočtu.

„My se dnes pohybujeme někde kolem 1,7 nebo 1,8 (procenta), to znamená pro letošní rok by to mělo být ještě navýšení stávajícího rozpočtu o jednu, jednu a půl miliardy korun,“ říkal chybně Staněk. Ministerstvo kultury je však dnes na 0,8 procentech státního rozpočtu.

Na dotaz moderátora, zda vybral Hamáček před rokem dobře, když vybral Staňka, který nezná ani výši rozpočtu ministerstva kultury, Hamáček uvedl: „Pane redaktore, každý může udělat chybu. Já chápu, že teď, pokud to takto nasvítíte a ukážete na podporu svých argumentů, jak to dělá špatně, tak určitě na každého z nás najdete nějaký ubrebt nebo nějakou chybu.“ Staněk se na rozhovor špatně připravil a řekl špatná čísla, vytkl ministrovi. „To, že v poslední době má jisté problémy, je pravda,“ připustil však Hamáček.

Exministrovi vadí církevní restituce i Grebeníček

Co vadí exministrovi kultury Hermanovi víc, je podpora zdanění finančních náhrad za církevní restituce, což však není záležitost pouze Staňka, ale celé ČSSD. „Ohrožuje to dobré jméno České republiky, právní jistoty občanů, že se smlouvy mohou jednostranně vypovědět, to prostě není v pořádku,“ vzkázal Herman.

Připomněl však také Staňkovu účast na křtu jedné kontroverzní knihy, týkající se právě církevních restitucí. „Z mého úhlu pohledu byla nepřijatelná jeho (Staňkova) asistence při prezentaci knížky pana poslance Grebeníčka o církevních restitucích. Mně to přijde podobné, jako kdyby nějaký politik asistoval u vydání knížky nějakého esesáka o holokaustu, to mi přijde zhruba stejně mravné,“ pokračuje pro Blesk Zprávy Herman.

Do Staňka se přitom v poslední době pustili i členové ČSSD - poslanci Roman Onderka či Petr Dolínek. „Je to určitě zřetele hodné, je to zajímavé a není to asi úplně standardní,“ říká k tomu Herman a dodává: „Je to zvláštní, ale ukazuje to, že sociální demokracie není nějaký monolit, jsou tam lidé různých názorů a k nějaké krystalizaci tam dochází.“