Spousta lidí zná Lindu Rybovou (43) jen jako divadelní a filmovou herečku, bývalou modelku a také příležitostnou moderátorku. Málokdo ví, že má talent i na něco jiného.

Na večírcích a společenských akcích se příliš neobjevuje. Svoje soukromí si střeží, a tak se kromě toho, že má za manžela kolegu, herce Davida Prachaře, a vychovává s ním tři děti – dcery Rozárku, Josefínu a syna Františka, o ní zase tolik neví. A je to velká škoda. Linda je totiž nadanou autorkou a už patnáct let se věnuje nadaci.

Stala jste se kmotrou knihy Kuchařka stylu moderního muže. Co se vám jako první vybaví, když se řekne gentleman?
Pro mě gentlemanství znamená velkou toleranci, velkorysost, zároveň i velkou odvahu. Pořád by tam mělo být takové to rytířství ve smyslu bít se za něco, i když je to proti společnosti. To je pro mě hodně důležité. Spousta mladých mužů dnes tráví víc času u počítače a mobilu, než aby se ženě dvořili osobně.

Jste také na sociálních sítích?
Naštěstí to ke svému životu moc nepotřebuji. Nemám práci, která by to nutně vyžadovala, a je pravda, že k tomu mám lehký odpor, to přiznávám. Zároveň to ale nechávám svébytně plynout, nejsem a priori proti tomu. Nicméně už bych polemizovala s tím, v jaké míře jsou sociální sítě používané. Dá se tam dnes zveřejnit cokoli, a to si myslím není úplně dobře.

Mnoho mladých lidí už čte zprávy jenom na internetu, knihy a časopisy si nekupují. To, předpokládám, není váš případ?
Teď jsem zrovna vedla jeden rozhovor o tom, jestli jsou knihy vůbec ještě důležité. Pro mě je to, že je něco napsané, vytištěné a můžu to fyzicky držet, mnohem důležitější, než když to někdo naťuká někam do éteru a kdokoli s tím může cokoli udělat. Má to pro mě určitý punc. Člověk za to nese zodpovědnost. Za článek na internetu většinou žádnou zodpovědnost nikdo nenese, v mnoha případech nejsou ty články ani pořádně podepsané. A navíc si myslím, že internet strašně žere čas a je tam příliš mnoho informací, než aby to naše mozky všechno dokázaly vstřebat. V budoucnu se určitě ukáže, že nám to nedělá dobře. Vždycky to má rub i líc.

Celý rozhovor najdeta v aktuálním čísle Story.